Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moskva lže, Česko není spojené s vývojem látky novičok, řekl v Bruselu Babiš

Moskva lže, Česko není spojené s vývojem látky novičok, řekl v Bruselu Babiš

Český premiér v demisi Andrej Babiš dnes v centrále NATO v Bruselu označil za lež opakovaná tvrzení Moskvy, která ČR spojuje s vývojem a výrobou nervové látky novičok použité při útoku v Británii počátkem měsíce. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s Babišem prohlásil, že aliance nemá důvod pochybovat o britském hodnocení, podle kterého je za útok v jihobritském Salisbury s velkou pravděpodobností odpovědné právě Rusko.

„Spekulace o produkci látky novičok (nováček) v České republice jednoznačně a zcela odmítáme, je to skutečně lež,“ prohlásil Babiš. Připomněl, že pokus o otravu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery 4. března v Salisbury bude také dnes odpoledne a večer jedním z témat nynějšího summitu Evropské unie.

Britská premiérka Theresa Mayová na vrcholné unijní schůzce zopakuje, že podle Londýna je za útokem Rusko, její ministr zahraničí Boris Johnson zmiňuje přímo ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva to odmítá. Ve středu Rusko v oficiálním dokumentu předaného vyslanectvím zařadilo ČR mezi státy, které pracovaly na vývoji armádního jedu novičok.

„Je zapotřebí objasnit, proč v 'případu Skripalových' obvinili absolutně neodůvodněně Rusko, když vývoj (látky) pod západním kódovým označením 'novičok' probíhal ve Velké Británii, USA, Švédsku a České republice,“ píše se v dokumentu.

Český premiér Babiš dnes v sídle NATO prohlásil, že Česko stojí za svým britským spojencem. Stejnou věc zopakuje večer také summit EU. Diplomaté upozorňují, že jazyk závěrů unijní schůzky by mohl být vůči Rusku ještě o něco tvrdší, než prohlášení pondělní prohlášení ministrů zahraničí bloku. Především Řecko a Itálie se ovšem podle dostupných informací snaží použité formulace mírnit. EU dá navíc najevo, že - stejně jako NATO - čeká ruskou spolupráci s Británií i mezinárodními organizacemi. Unie svůj další postup přizpůsobí tomu, jak se Moskva v této kauze zachová.

Co je to novičok a jak účinkuje? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1