Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muslimské bratrstvo působí už i v Česku, tvrdí imámka z Německa

Muslimské bratrstvo působí už i v Česku, tvrdí imámka z Německa

Seyran Atesová je známá jako „imámka“ liberální berlínské mešity v Moabitu, kde se ženy můžou modlit společně s muži, a mohou modlitby i samy předříkávat. Mešita funguje od letošního června, k nelibosti konzervativních členů muslimské komunity. Před pár dny Atesová přijela do Česka – mimo jiné s varováním o potenciálních bezpečnostních rizicích.


 

V materiálech, které s sebou do Prahy přivezla, se doslova píše: „Česká republika stále patří mezi nejbezpečnější země na světě. Potenciální riziko je už i v České republice. Muslimské bratrstvo existuje a operuje na území České republiky s centrálou v Praze.“

Muslimské bratrstvo je tradiční islamistické hnutí, které do roku 2013 také krátce vládlo v Egyptě. Má přívržence v řadě arabských i evropských zemí.

Například Egypt, Rusko, Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty považují Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci. Experti se ale v jeho hodnocení neshodují.

Možná pár sympatizantů…

Bližší pohled do materiálů, které lidé z okolí Seyran Atesové (původem je to turecká právnička) dali novinářům, však výše zmíněná jednoznačná tvrzení o činnosti Muslimského bratrstva v Česku ani zdaleka nepotvrzuje.

Jedenáctistránková rešerše v angličtině sice působí důkladně, sestavena je ale z veřejně dostupných zdrojů, většinou z amerických a českých.

Mapuje organizace sdružující muslimy v České republice (respektive v Praze a Brně), místa, kde se muslimové scházejí, a přináší i profily některých čelných představitelů muslimské komunity v ČR v uplynulých 15 letech.

Klíčové tvrzení, že v České republice působí aktivně Muslimské bratrstvo, ale v celém textu podporuje vlastně jen jediná skutečnost. To, že jeden z bývalých představitelů české muslimské komunity (někdejší šéf Všeobecného svazu muslimských studentů v ČR Mohammed Barbarawi – zdroj této informace v textu je ale deset let starý) má dnes mezi facebookovými přáteli některé zástupce Muslimského bratrstva ve světě nebo osoby tomuto hnutí blízké.

Štěpán Macháček, arabista a zpravodaj Českého rozhlasu v Egyptě, informaci o působení Muslimského bratrstva v Praze také bere s rezervou.

„Jednak Muslimské bratrstvo není organizace, je to spíš myšlenkové hnutí, a pár sympatizantů v Česku určitě být může, nicméně zrovna ideologie Muslimského bratrstva sama o sobě nijak zvlášť extremistická není,“ upozorňuje.

„Není to organizace, která by něco plánovala, nebo nějak radikalizovala v Evropě své okolí. Na druhou stranu bývá často takovým snadným terčem sekularistů a nacionalistů,“ dodává.

Podle Bezpečnostní informační služby se muslimové jako celek v České republice „chovají korektně a umírněně“. Jak dodává mluvčí BIS Ladislav Šticha, existují naopak náznaky „samočistících“ mechanismů, kdy drtivá většina členů tuzemské muslimské komunity odolává ojedinělým radikálům, kteří se pokoušejí získat podporu pro svoji ideologii.

„O takové výjimečné jedince se pochopitelně BIS zajímá. Do současnosti zůstali tito radikalizovaní jedinci osamocení a ve svých pokusech neúspěšní. Naši lidé dělají maximum, abychom měli přehled o všem, co by byť jen naznačovalo nějakou potenciální hrozbu pro bezpečnost ČR,“ říká Šticha.

Konkrétní informace o působení Muslimského bratrstva komentovat nechtěl. Seyran Atesová však namítá, že takové reakce tajných služeb jsou zcela běžné.

Jako Šedí vlci

„To je právě to zajímavé, že tajné služby na podobné informace nereagují vždycky okamžitě. Tu informaci máme z různých zdrojů, mezi nimi jsou i investigativní novináři,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Atesová (celý rozhovor zveřejníme tento týden, pozn. red.).

A nabízí příklad z vlastní zkušenosti, z doby, kdy byla v září 1984 postřelena. „Když se ten případ v Německu projednával, shromáždili jsme spoustu důkazního materiálu, který jsme taky předali policii. Všechno jasně ukazovalo na „Šedé vlky“ (turecká radikálně nacionalistická organizace, pozn.red.), kteří měli dát k atentátu pokyn,“ vypráví Atesová.

„Tajná služba ale během soudního procesu tvrdila, že v Německu neexistuje žádný registrovaný spolek s názvem „Šedí vlci“, a tuhle stopu opustila. Přitom je to organizace, která zabila spoustu lidí. Nevím, jak pracují české tajné služby, ale z Německa, Francie nebo Velké Británie vím, že tahle práce neodpovídá vždycky tomu jak si to my představujeme,“ konstatuje Atesová.

Seyran Atesová i nyní dlouhodobě čelí útokům, verbálním i fyzickým. Před víc než třiceti lety přežila pokus o vraždu. Je držitelkou různých ocenění, včetně Spolkového kříže za zásluhy, a je pravidelným hostem různých fór. Žije pod neustálou ochranou bodyguardů a nechodí sama ani nakupovat.

České ministerstvo vnitra na dotaz na možné působení členů Muslimského bratrstva v Česku nereagovalo. BIS se nad rámec předchozích odpovědí omezila na ujištění, že „v tuto chvíli nedisponuje relevantními informacemi, že by byla nějaká hrozba teroristického útoku bezprostřední.“

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744