Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muž na počítači své známé potají sdílel 152 tisíc filmů. Hrozí mu osm let

Muž na počítači své známé potají sdílel 152 tisíc filmů. Hrozí mu osm let

Ze zločinu porušení autorského práva se škodou 15 milionů korun obvinila českolipská policie osmapadesátiletého muže. Počítač měl u známé na Českolipsku a nelegálně sdílel přes 152 tisíc filmů. Muži s přechodným bydliště na Ústecku hrozí až osm let vězení. ČTK o tom dnes informovala českolipská mluvčí policie Ivana Baláková.

„Stíhán je na svobodě, protože v přípravném trestním řízení s kriminalisty spolupracoval a ke své trestné činnosti se doznal,“ uvedla Baláková. Pro kriminalisty podle ní nebylo úplně snadné odhalit totožnost pachatele. „Filmy sdílel z počítače, který ovládal dálkově a měl ho uložený v bytě své známé na Českolipsku. Ta o jeho trestné činnosti neměla ani ponětí,“ řekla mluvčí. Počítač policie zajistila, na případu s ní spolupracovala Česká protipirátská unie.

Podle zjištění kriminalistů si muž přivydělával nelegálním sdílením filmů na internetu v letech 2014 až 2017. „Za tu dobu nasdílel 152.572 filmů nejrůznějších žánrů prostřednictvím filehostingových serverů několika společností. S nimi uzavřel smlouvu o prodeji kreditu, který získával ve chvíli, kdy si nahraný film někdo stáhnul,“ uvedla Baláková.

Sdílením filmů si muž vydělal za tři roky 188.000 korun. Majitelé autorských práv sice škodu vyčíslili na 88 milionů korun, policie dospěla k částce 15 milionů. Podle Balákové při vyčíslování vycházeli z nejnovějšího verdiktu Nejvyššího soudu, který definuje pro tyto případy, jak škodu vyčíslit.

„Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž konstatuje, že z hlediska rozhodování o náhradě škody, kterou pachatel způsobil přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle trestního zákoníku, může být ušlým ziskem poškozeného pouze takzvaná marže, kterou má na prodávaném zboží a která je zpravidla výrazně nižší, než je celková cena prodávaného zboží,“ dodala.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1