Mýty o zdraví II: Kolik vody vypít v horkých dnech? Můžete udělat osudový omyl | info.cz

Články odjinud

Mýty o zdraví II: Kolik vody vypít v horkých dnech? Můžete udělat osudový omyl

Na nejbližší týden hlásí meteorologové opět teploty přes třicet stupňů, což pro mnoho lidí znamená, že se snaží dodržet doporučení a pijí co nejvíce vody. Jenže i ta může člověka zabít, záleží na množství.

Zdá se, že na tom nic složitého nemůže být: lékaři a výživoví poradci radí pít v horku co nejvíc. Logiku to má. Člověk se obvykle potí a vylučuje tak vodu z těla. Dokonce tempem deci za hodinu. Stejně tak v klimatizovaných místnostech tělo rychleji vysychá.

Snad žádnou modelku dnes neuvidíte bez lahvičky s vodou. A všechny přísahají na její skvělý účinek na tělo a pleť. Ideálně když má láhev ještě vlastní filtr. Občas od modelek slyšíte, že jsou zvyklé vypít běžně čtyři až pět litrů vody denně. Pro někoho, kdo je zvyklý dát si denně ráno čaj nebo kávu, v poledne sklenku limonády k obědu a večer pivo, je podobné doporučení z life-stylových časopisů v každém případě hazardem.

„Lidé nejsou všichni stejní jako přes kopírák. Nelze dát všem stejné doporučení. Osobně si neumím představit ani ty čtyři litry vody denně, ovšem vím, že někomu může stačit šest sedm litrů, aby se upil k smrti. I vodou se člověk totiž může zabít,“ říká lékař Zdeněk Mrozek.

I voda zabíjí. Stejně jako cokoliv v nesmyslném množství

Voda totiž umí změnit osmotický tlak v těle, v jeho buňkách. Při velkém množství zavodnění v podstatě klesne množství sodíku v těle, začnou otékat ledviny a další vnitřní orgány, včetně mozku, člověk se potí, má křeče, silně ho bolí hlava a cítí se jako opilý a dezorientovaný. Smrtelná dávka je 10 litrů vody pro silného dospělého muže. Ovšem pro menší a hubenější osoby to může být cokoliv od šesti litrů nahoru.

„Otrava vodou skutečně existuje a jsou na to i české statistiky. Pamatuju si kazuistiku jednoho vojína, jemuž vyplachovali žaludek a on ve výsledku nezemřel na láhev alkoholu, kterou vypil, ale na přebytek vody a otravu vodou,“ dodává Mrozek.

Známé jsou i případy, kdy si lidé přivodili 'smrt vodou' takřka dobrovolně, jako Američanka, která před lety zemřela po soutěži v pití vody na množství. Na předávkování totiž neexistuje nic jako „protijed“ a první pomoc. Jedině dávka soli a zvracení a to pouze u nižších objemů.

Množství vody si dirigujte podle vlastní chuti

„Množství vody, které bychom měli ve vedrech vypít, je silně individuální. U oněch modelek, které zmiňujete, je možné, že jsou skutečně zvyklé na vyšší množství vody, takže jejich organismus zvládne za den vstřebat a bez potíží vyloučit ty čtyři litry vody. Ovšem normální člověk, pokud neběží zrovna maraton, na to nemá uzpůsobené ledviny, takže by se o to pokoušet neměl, nárazově začít pít, jen proto, že to někdo říká a že je zrovna vedro,“ vysvětluje výživová poradkyně Renata Sedláková.

Správná dávka pití přes den je tudíž individuální. Normální dospělý člověk by měl ke každému jídlu vypít sklenici vody či jiného pití. Nepočítají se káva a alkohol, včetně piva, protože ty naopak tělo dehydratují a člověk více vody vyloučí, než jí přijal. Naopak se počítá třeba tekutina v polévce, smoothie, či třeba ve zmrzlině. Reálně tudíž do těla obvykle dostaneme mnohem víc vody, než si myslíme. Normální tak je pro dospělého vypít přibližně tři litry vody v současných vedrech, ne více.

Dobrým indikátorem je pocit žízně. Pokud jej člověk má, tělo už tak trochu volá o pomoc a je nejvyšší čas se napít. Ovšem: stačí sklenička vody, ne sedmička najednou. „Pozor: u seniorů je nutné hlídat, zda a kolik vypijí, protože existují nemoci a také jasná souvislost s vyšším věkem, že člověk pocit žízně ztrácí, takže ten základní indikátor nefunguje,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.

Více musí pít nemocní, ne zdraví lidé

Obecně více by měli pít diabetici, a lidé, kteří jsou na vyšší příjem tekutin zvyklí, jako například sportovci, ale také lidé s chorobami ledvin. Ovšem pro běžného člověka může být nárazové zvýšení příjmu tekutin skutečně osudové. „Je mnohem lepší si pohlídat příjem ovoce. Nyní jsou to třeba jahody nebo meloun, ze zeleniny okurka či rajčata, ty všechny tvoří prakticky z 90 procent také voda, a to se do denního příjmu počítá. Navíc nehrozí předávkování. Tolik jahod nebo okurek nikdy nesníte, abyste zemřeli,“ doplňuje Sedláková.

Dobrým indikátorem je podle ní barva moči. Pokud je čirá a nezapáchající, a na záchod chodíte pravidelně, tak pijete dostatečně a není třeba nijak zvyšovat příjem tekutin ani ve velkých vedrech. Pokud se moč zakalí, je výrazněji zbarvená, je nutné tekutiny přidat. I když třeba přes jídlo.

V klimatizované místnosti se pít musí. Ale ne bezhlavě

Nicméně i přes tato varování je třeba na vodu ve vedrech myslet. Už pouhá dvouprocentní dehydratace, což se v klimatizované místnosti stane během jediného dopoledne bez vody, znamená o 20 procent nižší soustředění na práci. Pocit žízně už znamená SOS organismu a nese s sebou obvykle bolest hlavy a změny nálad. Ideální je proto jak dehydrataci tak i možnému předávkování vodou předejít stále plnou skleničkou na stole, kterou ovšem člověk popijí po doušcích.

„Znáte filmy o pirátech? Nebo když byl někdo někde v zajetí? Nikdy po osvobození nedostane plnou lahev vody, protože lékaři vědí, že by jej to zabilo, i když aktuálně jeho tělo žízní. Pít se musí po doušcích, velmi zvolna a po celý den průběžně a to platí i pro naše klima a pro momentální horké počasí,“ dodává Sedláková. A ještě jedna rada: minerálky do běžného pitného režimu nepatří. Minerální soli výrazně zatěžují ledviny, a pokud už je někdo chce pít, měla by to být jen sklenička denně, nikoliv lahev o obsahu litr a půl nebo dokonce dvě takové lahve minerální vody.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud