Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na podporu vědy půjde příští rok přes 36 miliard korun. O 3,5 miliardy víc než letos

Na podporu vědy půjde příští rok přes 36 miliard korun. O 3,5 miliardy víc než letos

Na vědu a výzkum půjde v příštím roce 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos. Návrh vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) dnes schválila vláda, uvedl na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Materiál počítá i se zvýšením střednědobých výhledů do roku 2020. Více peněz by mělo jít zejména do aplikovaného výzkumu.

Bělobrádek již dříve avizoval, že peníze navíc by měly posílit mimo jiné rozpočet Akademie věd a vysokých škol. Stát se podle něj musí připravit na to, že po roce 2024 nebude mít Česko tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako nyní. Rozpočet Evropské unie po roce 2020 počítá se zkrácením peněz na výzkum až o 30 procent, což podle Bělobrádka bude znamenat osm až deset miliard korun. Výdaje veřejných rozpočtů na vědu a výzkum by se tak mohly snížit z letošního jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,6 procenta HDP po roce 2023.

Celkové výdaje návrhu rozpočtu na příští rok jsou o 1,25 miliardy vyšší, než byl střednědobý výhled na rok 2018, institucionální výdaje by měly být zhruba o 911 milionů vyšší, než se předpokládalo. Výhled výdajů na rok 2019 stoupne na 37,8 miliardy korun a na rok 2020 na 39,25 miliardy korun.

Peníze z rozpočtu by v dalších letech měly podpořit zejména spolupráci vědců s podnikatelským prostředím, a tím i konkurenceschopnost ČR. Bělobrádek často zdůrazňuje, že financování vědy a výzkumu nemůže zůstat jen na veřejných zdrojích, ale musí do něj jít větší podíl peněz z privátního sektoru. Materiál, který by měl řešit dlouhodobé strategické financování vědy a výzkumu do roku 2024, chce předložit vládě do září.

Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1