Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nechtějí už jen sedět a nic nedělat. Českem prochází Pochod pro Aleppo

Nechtějí už jen sedět a nic nedělat. Českem prochází Pochod pro Aleppo

Z Berlína do syrského Aleppa právě pochoduje skupina lidí, kteří chtějí upozornit na utrpení obyvatel v bombardované syrské metropoli. Cesta pěšky má trvat asi tři a půl měsíce.

Skupina organizátorů Civil March for Aleppo říká, že nechtějí už jen sedět a nedělat nic. „Pochod vznikl jako reakce na bezmoc, kterou jsme cítili, když jsme se dívali v televizi a všude na internetu na záběry z obléhaného Aleppa. Řekli jsme si, že se můžeme jen bezmocně dívat, nebo udělat alespoň něco symbolického a předat tak vzkaz Syřanům, že nám jejich osud není lhostejný,“ uvádí jedna z českých organizátorek pochodu Marie Heřmanová. Mezinárodní skupina pochodujících včera překročila české hranice. 15. ledna by měl pochod dorazit do Prahy, odkud bude pokračovat přes Moravu do Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Makedonie, Řecka, Turecka a do syrského Aleppa.

Pochod vyrazil 26. prosince z Berlína. Organizátoři nepředpokládají, že by účastníci ušli celou trasu pochodu. „Připojit se může opravdu každý a to v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Máme zajištěné ubytování v teple, doprovod auty a lékařskou pomoc, kdyby byla potřeba, takže se není vůbec čeho bát. V zásadě stačí sbalit batoh a spacák, teple se obléct a vyrazit. Jít s námi je možné dvě hodiny, dva dny nebo dva měsíce,“ vysvětluje Heřmanová. Na facebookové stránce pochodu je k dispozici přesná trasa, kudy pochod v České republice vede.

Skupina několika desítek manifestujících dnes dorazila do Ústí nad Labem. „Atmosféra je velmi dobrá i přes nízké teploty. Účastníci si při přestávkách společně vaří a během pochodu si povídáme o situaci v Sýrii. Často na nás také v jednotlivých obcích už čekají lidé, kteří se ptají, jak se k nám mohou připojit, nebo nám nabízejí nocleh. Hodně se také zajímají o dění v Aleppu a o to, jak můžou vyjádřit, že jim to není lhostejné,“ popisuje přímo z pochodu jeden z organizátorů Jan Skalík. Ve skupině prý šli už lidé šestnácti národností, nejvíce z Německa a Polska, České republiky, Francie nebo Švýcarska. „Zatím mě mrzí, že se neúčastnilo více lidí z České republiky, ale předpokládáme, že před Prahou se přidají další,“ doufá Skalík.

 

Důvod pochodu je spíše manifestační. Ačkoli účastníci chtějí skutečně dojít až do Sýrie, organizátoři přiznávají, že chtějí hlavně upozornit veřejnost a média na situaci v Aleppu. „Samozřejmě většina z nás podporuje i humanitární pomoc. Pokud se nám skrze crowdfunding podaří vybrat dost peněz, věnujeme je na humanitární účely a pomoc v Aleppu a Sýrii. Nicméně pochod samotný je především o aktivním vyjádření občanů, o tom, že nám to prostě není jedno. Inspirování jsme taky podobným pochodem proti obléhání Sarajeva, který měl ve své době poměrně velký úspěch a ovlivnil i politické rozhodování,“ doplňuje Heřmanová. Účastníci věří, že do Aleppa dojdou. „Situaci na turecko-syrské hranici probíráme s odborníky, kteří se tam dlouhodobě pohybují – zatím věříme, že bude možné hranici přejít a že to bude i bezpečné. Samozřejmě ale máme v záloze i plán B, pro případ, že to možné nebude," ujišťuje Heřmanová.

A jaké motivace mají přímo účastníci pochodu? „Vnímám to jako jednu z možností jak upozornit na humanitární katastrofu v Sýrii a potřebu ji nějak řešit. Organizace, kterou vedu, dlouhodobě pomáhá uprchlíkům z dané oblasti, proto považuji za podstatné přitahovat mediální pozornost k příčinám, před kterými tito lidé utíkají. Pochod může být také vzkazem pro lidi v Sýrii, že lidem v Evropě jejich utrpení není lhostejné,“ vysvětluje předsedkyně iniciativy Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová.

Někteří účastníci přesto vidí dopad pochodu skepticky. „Myslím si, že ta akce reálný význam nemá – sotva může skutečně něco ovlivnit a přichází s více jak půlročním zpožděním. Pochodovat dnes pro Aleppo není žádné hrdinství. Ale zvažuji se zúčastnit pro to, že nechci, aby toto téma z veřejné diskuze zmizelo,“ říká Jan Motal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1