Články odjinud

Nic není na věky, ani oligarcha v čele vlády. Naši podporu má velmi podmíněnou, říká Dolejš z KSČM

Nic není na věky, ani oligarcha v čele vlády. Naši podporu má velmi podmíněnou, říká Dolejš z KSČM

V devět hodin začala dlouhým projevem předsedy ODS Petra Fialy mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, která má na programu jediný bod: hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Žádné drama nás ale nehledě na vypjatá řečnická vystoupení nečeká. Sociální demokraté při hlasování opustí sál, komunisté návrh na vyslovení nepodpoří. Také díky nim tedy vláda hlasování o nedůvěře ustojí. Právě proto jsme o situaci hovořili ještě před začátkem schůze s poslancem a bývalým místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. 

Když to vezmu kolem a kolem, a pokud pominu kauzu Čapí hnízdo, tak se mi situace jeví tak, že je Andrej Babiš z pozice premiéra do příštích voleb nesesaditelný. Buď bude vládnout s ČSSD a podporou KSČM, anebo za sociální demokraty zaskočí SPD. Vidíte to podobně?

Nic není na věky, ani oligarcha Babiš v čele vlády. A ten má naši podporu velmi podmíněnou. Za prvé jde o jeho trestní stíhání. Pokud by řízení dospělo k nějakému významnému přelomu (tím nemyslím mediální spekulace), pak bychom museli reagovat. A za druhé jde o to, že tolerance je daná ochotou aspoň něco z levicových požadavků plnit, počínaje obsahem tzv. tolerančního patentu. Jde o tvrdý audit plnění slibů levici zejména v sociální oblasti. S tím souvisí podpora menšinové vládě s ČSSD. Pokud by se chtěl Babiš opřít o xenofobní populisty z SPD, byl by to pro nás další problém.  

Podle KSČM jsou poslední události kolem Andreje Babiše jen jakousi mediální hrou. Co by se muselo stát, abyste přestali vládu v čele s trestně stíhaným premiérem podporovat?

Především i my vnímáme skutečnost trestního stíhání premiéra jako zátěž pro Českou republiku, bez ohledu na právní princip presumpce neviny. Trestní stíhání by ale muselo především snést skutečné důkazy a muselo by zamířit k soudu. Nebo by muselo být relevantně doloženo ovlivňování orgánů činných v trestním řízení.

Příběh Babiše juniora byl skutečně především mediální spekulací. A policie, státní zastupitelství ale i zpravodajské služby nepotvrdily nic z toho, o čem se tu spekulovalo. Většina faktů, o kterých se nyní psalo, byla známa už v době, kdy běželo imunitní řízení s Babišem či když dostala jeho vláda ve sněmovně důvěru.

Vojtěch Filip hovořil v týdnu o tom, že páteční podporu Andreje Babiše podmiňuje přesuny v rozpočtu v řádu dvou až tří miliard. Můžete vaše podmínky a požadavky specifikovat?

Schvalování státního rozpočtu není zahrnuto v zmíněném tolerančním patentu. Ale je logické, že realizace priorit je podmíněna jejich financováním. To se týká už peněz na navýšení platů ve veřejném sektoru či na navýšení minimálních mezd. Jednáme ale i o dalších pozměňovacích návrzích, již v rámci základních čísel návrhu, která byla schválena v prvním čtení zákona o rozpočtu.

Dokud neproběhne druhé čtení, tak vám přesný seznam našich návrhů nedám, některé se mohou dublovat s návrhy ČSSD, některé budou drobnější. Ale již nyní je jasné, že důraz bude kladen především na řešení problémů sociálních služeb či na finanční podporu nabídky nájemného bydlení v obcích.

Přesto se musím zeptat: Nezatěžuje už nyní Andrej Babiš českou politiku až příliš? Neměl by přece jen na post premiéra rezignovat?

Jistě by to mnohé vyřešilo a přispělo ke zklidnění situace. A pravicové opozici, která jinak spíše pravicového Babiše kritizuje za dočasný úkrok do leva, by to sebralo vítr z plachet. Ale jak to chcete zařídit, když ANO nikoho jiného nenavrhne a na Babišovi trvá i prezident Zeman. Tandem prezident a premiér je těžké obejít. Vždy může dojít k prodlužování vládnutí v demisi a k otálení při jmenování nové vlády. Do téhle ústavní pasti bychom se dostali, pokud bychom sny o podobném plánu B měli za realizovatelnou variantu.

Sociální demokraté ve středu uvedli, že by hlasovali pro rozpuštění sněmovny a tedy nové volby. Umíte si takový scénář představit?

Ke zkrácení volebního období již v minulosti došlo. Je to mimořádné řešení, ale ústavně možné. Bylo to v roce 1998 a v roce 2013. Pokud by to ale mělo jít cestou ústavního zákona, tak by pro to muselo být 120 poslanců. Když odečtu pidifrakce, které jsou nad propastí nezvolení, tak se to neobejde bez samotného ANO. Také se nabízí otázka po smyslu takového kroku.

Dosud preference potvrzují, že by opět s převahou vyhrálo ANO a tudíž že by mohl prezident Zeman opět pověřit je jako vítěze. Pozice levice se příliš nezměnila. V podstatě by politická mapa vypadala s malými odchylkami velmi podobně. To jsou důvody, proč lze říci, že něco takového nyní opravdu není na stole. A od ČSSD jde jen o nadbytečné gesto, kdy se pouze zatížili do budoucna sporným politickým slibem.  

Jaká jiná realistická východiska z aktuální politické krize vidíte?

Po hlasování o nedůvěře se prostě pojede dál a klíčové bude, jak kvalitní vládnutí v dosavadní menšinové sestavě ANO a ČSSD předvede. Je jen na nich, zda dají buď pravicové opozici, anebo tolerující KSČM z leva důvod zatřást znovu jejich stabilitou. Ale to už je osud menšinových vlád, které musí více vyjednávat a více energie věnovat hledání kompromisů. Je tu celá řada témat, která voliče budou zajímat – od systému zvyšování minimální mzdy, přes ochranu domácích surovinových zdrojů a sociální bydlení až po udržitelnost veřejných služeb.

Menšinová vláda by nevznikla bez podpory komunistů, zrovna tak vás vláda potřebuje při hlasování o nedůvěře. Za rozuzlení této zápletky tedy ponesete spoluodpovědnost. Jak chcete svůj postup obhájit před voliči?

Názory mezi našimi volič jsou poměrně jasné. Na rozdíl od voličů tzv. demokratického bloku jsou kritičtí k současným mediálním spekulacím šířených některými médii a k nátlakovým veřejným akcím ve velkých městech. Podstatné je pro ně spíš, jak tvrdě bude levice vymáhat plnění slibů a tlačit na vládu z leva. Asi to vydráždí pravý kout politiky ke kampaním proti levici.

A také to nebude jednoduché, pokud v druhé polovině volebního období vyšumí hospodářská konjunktura a zápas za sociálně ekonomické zájmy bude tvrdší. Ale to jediné má smysl. Součástí objasnění této pozice také musí být parlamentní kontrola nezávislosti průběhu trestního řízení s vládními politiky. Opakem by byl jen nihilismus v přístupu k právnímu státu a to by bylo špatně.

Přesto se vás chci zeptat, existují pro KSČM také argumenty a hlediska proti vládě Andreje Babiše. Přece jen je s podivem, když se komunisté spojují s oligarchou…

Samozřejmě že podpora nelevicové vlády v čele se stíhaným oligarchou má svá rizika. Ale když se v létě rozhodovalo o její podpoře, bylo to rozhodnutí poměrně jasně většinové. Na tom se nic nemění. A případné vnitřní odbojné skupiny zatím spíše předvedli poněkud nedomyšlenou palbu na štáby – osobními ambicemi motivované útoky na vedení nejsou nijakým úspěchem pro ostatní straníky – než aby ukázali, že mají nějaké konkrétní alternativní řešení. Takže v porovnání třeba s ČSSD je v KSČM poměrně klid.
             
Úsměvné je, že o komunistické podpoře oligarchy jako o ideologické mesalianci často slýcháme právě z míst, kde nevadila vláda kmotrů, kdy tito představitelé pravice mají až dojemnou starost o antikapitalistickou čistotu postupu zastánců socialismu. Ale ať již to myslí jakkoliv „upřímně“, tak je snad jasné, že pro nás je to jen taktický krok. Jde o kalkul, že oligarcha opřený dočasně doleva je menší zlo, než návrat rigorózní a asociální pravice, která v sociálním státu umí jen škrtat. Návrat před rok 2012 si levicový volič vskutku nepřeje.
   
Už jste to zmínil. Ještě se k tomu ale vrátím: jak hodnotíte postup Miloše Zemana, který opět potvrdil, že je věrným spojencem předsedy hnutí ANO?

Prezident Zeman je mocenský pragmatik, možná až cynik. Jemu tato kombinace prostě vyhovuje. Ale pohybuje se v rámci, který mu dovoluje Ústava. A je třeba s tímto chováním prostě počítat jako s realitou. Všichni ti bojovníci s přímo zvoleným prezidentem by si měli uvědomit, že jeho mandát končí až v roce 2022.

Pokud se podíváte na trend podpory KSČM, nezapochybujete aspoň občas v tom smyslu, zda byla podpora menšinové vlády s trestně stíhaným premiérem v čele ze strany KSČM správnou?

Osobně ne. Sám jsem ve volební kampani na podzim roku 2017 patřil ke kritikům politiky šéfa ANO, upozorňoval jsem i na rizika oligarchizace a přinejmenším reputační riziko dané trestním stíháním. Ale přes všechny tyto věci volič rozhodl. A dokonce kolem čtvrt milionu voličů odešlo přes všechnu tu kritiku od KSČM k hnutí ANO. To musím vnímat jako realitu, stehně jako povolební vyjednávání, které v jiných variantách nebylo úspěšné. Vláda ANO a ODS by nám sice umožnila pohodlnější život v opozici, ale představa, že ANO nenavrhne svého šéfa, byla prostě nereálná. Ti, co o ní dokola hovoří, jsou podle mne naivní.
         
Vsadili jsme tedy na podle mne nejreálnější cestu jak z ústavní pasti. Kopáním do Babiše, když naši voliči jsou z pragmatických pohnutek u něj, by je zpět nepřivedlo. Stejně jako by je nepřilákalo pouhé vyšívání ideologických ornamentů na vyšisované minulé prapory. KSČM to přes její oslabenou pozici v parlamentu přineslo jistý praktický vliv na vládnutí. A straníci i voliči tohle myslím chápou.

Je to samozřejmě dočasné a musíme se k tomu taktickému kroku opakovaně vracet a vyhodnocovat vývoj. Věřím, že se klasický duel pravice a levice vrátí, že ANO udělá nejspíš úkrok zpět doprava a my bychom se na to měli nejpozději na sjezdu v roce 2020 personálně i programově připravit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud