Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odblokovat politickou krizi je snadné. Jenže Babiš chce být premiér za každou cenu, říká Fiala

Odblokovat politickou krizi je snadné. Jenže Babiš chce být premiér za každou cenu, říká Fiala

Předseda druhé nejsilnější politické strany v zemi Petr Fiala tvrdí, že vleklá politická krize není ani zdaleka tak zablokovaná, abychom už museli mluvit o předčasných volbách. Podle něj je zablokovaná jenom proto, že Miloš Zeman s Andrejem Babišem mají utkvělou představu, že to je právě předseda hnutí ANO, kdo musí být za každé konstelace a za každou cenu premiérem. „On ale být premiérem za každou cenu být nemusí,“ říká předseda ODS s tím, že by považoval za legitimní, pokud by prezident také s ohledem na volební výsledek pověřil ve druhém pokusu sestavením vlády někoho jiného z hnutí ANO.

Začnu trochu netradičně. Který film Miloše Formana máte nejraději?

Mám rád Formanovy filmy v mnoha směrech. Jak ty starší, které dělal ještě v 60. letech minulého století v Československu, tak ty americké. Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus a další a další. A vždycky jsem je sledoval nejméně ze dvou důvodů. Tím prvním je, že mě samozřejmě zajímala tvorba českého režiséra v kontextu světové kinematografie. A Miloš Forman se v tomto ohledu úžasně prosadil. Na jeho tvorbě mě lákalo také to, že adaptoval literární díla, což nebývá úplně obvyklé u filmů, které najdou širší okruh publika.

No a pak je tam další věc, která mě u Formana vždycky fascinovala a kterou pokládám za důležitou: jeho filmy jsou také obhajobou nebo vyjádřením touhy po svobodě. Po individuální svobodě. Ale nejenom to. On vlastně zkoumá také hranice a podmínky takové svobody. Ať už jde o postavení jedince vůči systému, vůči válce, v sexuálních otázkách nebo v umění a jinde. A to si myslím, že je na tvorbě Miloše Formana cenné.

Pojďme k politice. Kam by musela situace dospět, aby občanští demokraté nejen začali uvažovat o předčasných volbách, ale současně se je pokusili prosadit?

Na to je poměrně jednoduchá odpověď: bude to tehdy, až budou vyčerpány všechny možnosti, jak sestavit vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Je potřeba říct, že jsou předčasné volby tím úplně posledním krokem. Ostatně tak to také předpokládá ústava - nejprve se musí vyčerpat všechny pokusy a možnosti. Ale je tu jeden mýtus, na který musím upozornit a který bych chtěl vyvrátit. Zní takto: buďto bude Andrej Babiš premiér a vy ostatní mu to musíte nějak umožnit, anebo budeme mít předčasné volby, ve kterých budeme volit tak dlouho, dokud Andrej Babiš nebude zase premiér.

Tak to ale prostě není. Situace totiž není ani zdaleka tak zablokovaná, abychom museli mluvit o předčasných volbách. Jinak řečeno, je zablokovaná jenom proto, že mají Miloš Zeman s Andrejem Babišem utkvělou představu, že to je právě předseda hnutí ANO, kdo musí být za každé konstelace a za každou cenu premiérem. On ale být premiérem za každou cenu být nemusí. Uznávám přitom, že hnutí ANO vyhrálo volby, že je vyhrálo přesvědčivě, avšak pravdou také je, že získalo necelých třicet procent hlasů. 

Nezískalo tedy padesát a více procent a nedisponuje absolutní většinou a tudíž se musí s někým domluvit. Povolební domluva, vytvoření koaliční vlády, která se opírá o většinu v Poslanecké sněmovně, je navíc z toho hlediska, abychom měli vládu, stejně důležitá, jako ten volební výsledek. Takže k předčasným volbám je ještě daleko.

Pro všechny tradiční formace je ta povolební konstelace složitá nebo dokonce nevýhodná v tom ohledu, že ve sněmovně disponuje hnutí ANO společně s KSČM a SPD většinou 115 hlasů. Což znamená, že i kdyby vznikla aliance či koalice složená z jakýchkoli jiných stran, Andrej Babiš bude mít vždycky tuto záložní většinu k dispozici. Je cesta nebo způsob, jak tomu čelit?

Je důležité říct jednu věc, a to úplně jasně. Tohle není koalice, a ona je to hlasovací koalice v Poslanecké sněmovně, do které by byl Andrej Babiš donucen. On si ji vybral. Vybral si ji hned po volbách a pomocí této koalice skládal vedení a orgány Poslanecké sněmovny. Právě toto od počátku zabraňovalo – kromě překážek, které jsou spojovány s osobou Andreje Babiše a jeho trestním stíháním – demokratickým politickým stranám hledat nějaké jiné řešení.

Byl to mimochodem jeden ze zdrojů vzniku Demokratického bloku, jehož existence byla velmi krátká, avšak je lež nebo nepravda hnutí ANO, když tvrdí, že zatímco oni s námi vedli seriózní jednání, tak my jsme založili Demokratický blok. Bylo to přesně obráceně, ten blok vznikl právě proto, že ta jednání nebyla ze strany hnutí ANO vedena seriózně a proto, že jsme tady viděli stále více se vzmáhající sice nevyřčenou, avšak stále zřejmější koalici hnutí ANO s KSČM a SPD. Je to jejich volba, a dokud budou tuto koalici držet, tak je to samozřejmě překážka nějakého rozumného řešení. 

Nebezpečným prvkem této hlasovací většiny nejspíš nejsou ani tak komunisté, jako hlavně SPD. Přece jenom je to v mnoha ohledech rasistická a xenofobní strana, a pokud by se nějak podílela na vzniku vlády, značně by to problematizovalo například obraz naší země nebo hodnověrnost premiéra nejen v Evropské unii…

Možná vás překvapím, musím do toho ale vstoupit poznámkou. Pro mě jsou problém obě ty strany. Nevidím moc velký rozdíl mezi SPD, která se snaží své extremistické a xenofobní výroky, případně výroky zpochybňující holocaust, zmírňovat a mezi KSČM, která má ve svých řadách zcela jednoznačně stalinistické křídlo, a která se nestydí za svou minulost, která vedla k likvidaci svobodného a demokratického Československa a k likvidaci mnoha lidských osudů. Takže já tady velké rozdíly nevidím a pro mě jsou oba tyto okraje politického spektra nepřijatelné. Byť každý z jiného důvodu.

Dobrá. A jaký tedy existuje způsob, jak tyto strany dostat zpět do izolace? Může to být třeba koordinovaný tlak politických stran a občanských protestů? Už jednou se ukázalo, že je Andrej Babiš něčemu podobnému ochoten ustoupit vcelku rychle…

Andrej Babiš nepochybně ztrácí nervy, i pod tlakem veřejnosti. Dnes mě třeba úplně nepochopitelně osobně napadl v Blesku, když řekl, že jsem teoretik, který neví nic o realitě. Na to bych jenom řekl, že v době, kdy on velmi realisticky osíval celou Českou republiku řepkou a z peněz evropských daňových poplatníků budoval luxusní hotely, tak jsem se já snažil rozvinout vzdělávání a výzkum v České republice a stavěl jsem třeba kampus Masarykovy univerzity. Každý tak může posoudit, co je v realitě pro českou společnost důležitější.

Nechci ale vracet osobní útoky, pouze jsem si na to vzpomněl v souvislosti s tím, že Andrej Babiš ztrácí nervy pod tlakem situace. Jsem ale v každém případě velice rád, že lidem není jedno, že třeba v čele komise pro kontrolu GIBS by měl být někdo s takovou komunistickou minulostí, jakou má pan Ondráček. A že jsou ochotni vyjít do ulic. Že lidem není jedno, že máme mít premiéra s problematickou minulostí, nebo že lidem není jedno, že by se vláda měla opírat o KSČM a SPD. Všechno to jsou věci, kde je tlak veřejnosti nesmírně důležitý a je jenom dobře, když je v tomto směru společnost aktivní.

Už jste to zmínil. Demokratický blok vytvořily čtyři strany, které mají dohromady ve sněmovně 48 mandátů. To je sice o třicet méně, než kolika disponuje hnutí ANO, avšak pokud porovnáme volební výsledky v absolutních číslech, zjistíme, že tyto čtyři subjekty volilo v součtu jen o pouhých sto tisíc lidí méně, než hnutí ANO. Pokud by navíc tento blok vystupoval skutečně jednotně a koordinovaně, je to jediná síla, která může Babišovi aspoň trochu konkurovat…

Ono to ale není až tak úplně nutné. Ten blok byl vytvořen pouze za účelem ustavení orgánů Poslanecké sněmovny. Svůj účel splnil a skončil. A jenom aby nedošlo k nějakému omylu: my jsme účast v tomto bloku nabízeli také Pirátům a sociálním demokratům. Nešlo o politický vyhraněný projekt, cílem bylo pouze odblokovat situaci v Poslanecké sněmovně, kterou hnutí ANO, jak jsme si zpočátku mysleli, nezvládalo.

Ono se ale ukázalo, že ji zvládalo, neboť to postupně nasměrovalo k tomu, že se domluví s KSČM a SPD. Je dobře, že blok vznikl a ukázal, že jsme schopni spolupracovat, avšak já namísto dlouhodobých proklamativních bloků, případně sjednocování některých stran napravo od středu, upřednostňuji spíše konkrétní spolupráci v konkrétních krocích. A ta funguje. Což je dobře, protože jedině tak jsme schopni všichni čelit tomu, co se tady odehrává.

 

A jak tedy vnímáte iniciativu předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který minulý týden přišel s tím, že tady může vzniknout úplně jiná vláda, vláda na půdorysu všech demokratických stran, které disponují celkem pětaosmdesáti mandáty, tedy o sedm více než hnutí ANO?

To, s čím přišel Pavel Bělobrádek, je samozřejmě zcela nerealistické. Ale to, že základním problémem, proč tady půl roku od voleb nemáme stále vládu s důvěrou, je, že hnutí ANO trvá na Andreji Babišovi za každou cenu, a že na něm trvá i pan prezident - to je prostě pravda. A podle mě je klíčem k odblokování situace vcelku jednoduchá úvaha: pověřen sestavením vlády by měl být někdo jiný, než Andrej Babiš. V tu chvíli, pokud poslouchám vyjádření ostatních politických stran, by se otevřel prostor pro vznik vlády hnutí ANO s ČSSD, s KDU-ČSL, možná i se Starosty nebo dalšími…

S ODS ne?

ODS má vícero výhrad k případné spolupráci s hnutím ANO a myslím si, že na rozdíl od stran, jako je třeba ČSSD nebo KDU-ČSL, s ním máme mnohem hlubší programové rozdíly. Ostatně jsou to strany bývalé vládní koalice. Já ale nechci říkat, kdo se má s kým spojit. Říkám pouze, že když poslouchám, co tvrdí představitelé ostatních politických stran, tak lze stávající situaci velmi snadno odblokovat.

Dostávám také velmi často otázku, zda bych přijal pověření sestavit vládu. No, samozřejmě bych ho přijal a nakládal bych s ním odpovědně. Je to ale spekulativní. Co však považuji za důležité a považoval bych to i za legitimní, že by prezident také s ohledem na volební výsledek pověřil ve druhém pokusu sestavením vlády někoho jiného z hnutí ANO. Pokládal bych to za naprosto přijatelné řešení, které by tu situaci mohlo odblokovat.

A jak vlastně hodnotíte obrat Andreje Babiše z minulého týdne, když se pravděpodobně pod tlakem svých kolegů ve vedení hnutí ANO rozhodl vrátit k jednání s ČSSD?

Oni se ty otočky Andreje Babiše už ani nedají komentovat…

To mi povídejte…

To je každý den aspoň jedna. Třeba teď si vzpomínám na včerejší otočku na téma Sýrie, což mimochodem pokládám za nesmírně závažné. Pokud to je tak, že v zahraničně-politických výrocích, které mají skutečně velký dopad na postavení České republiky, se nekoordinuje stanovisko premiéra, ministra zahraničních věcí a ministra obrany, kteří jsou nejenže z jedné vlády, ale také z jedné strany, tak jde buď o obrovský diletantismus, který nás skutečně ohrožuje, anebo je to opět ona bezskrupulóznost Andreje Babiše, který prostě shodí svoje vlastní ministry proto, aby si vytvořil prostor pro zalíbení se Miloši Zemanovi, komunistům a nevím komu ještě…

Takže obraty Andreje Babiše, jeho změny postojů během několika málo hodin, není nic nové ani překvapivé. A tak se také dívám na vyjednávání se sociální demokracií. Ukazuje se čím dál zřetelněji, že tady vůbec nejde o politiku, nebo o nějakou práci ve prospěch lidí, jak se nám snaží předseda hnutí ANO namluvit. Celé to má jediný cíl: aby byl Andrej Babiš za každou cenu premiérem. A on pro to pravděpodobně udělá cokoli.

Za půl roku nás čekají komunální volby a volby do třetiny Senátu. Pokud tady strany napravo od středu trpí roztříštěností, chci se zeptat, zda se nechystáte nějakým způsobem – a ostatně se tak už v minulosti v některých obvodech dělo – svůj postup koordinovat?

My tak postupujeme. Neříkám, že všude, protože je vždycky potřeba zohlednit místní podmínky. Netýká se to stran, které máte na mysli, ale třeba zítra budu podepisovat smlouvu o pokračování spolupráce ODS se Stranou soukromníků, jednáme také se Svobodnými a snažíme se kolem sebe spojovat také menší pravicové strany. Pokud jde ale o strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, vytváříme řadu konkrétních dohod v jednotlivých senátních obvodech tak, abychom dosáhli dobrého volebního výsledku.

A za dobrý výsledek považuji, aby byl Senát pojistkou, kontrolou a protiváhou Poslanecké sněmovny, kde funguje většina, o které jsme hovořili. A aby tam nebyla dominance ani levice, ani populistů. A pokud mám uvést příklad, hovoříme spolu v Brně, a v Brně jsme podepsali smlouvu na podporu společného kandidáta do Senátu, současného rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, spolu s TOP 09, Starosty a dokonce také se Stranou Zelených.

A takto postupujeme také jinde. Pokud jde o komunální volby, mohu uvést příklad Ostravy, kde budeme mít společnou kandidátku s TOP 09 a Soukromníky. Podobných příkladů bych mohl uvést celou řadu. Snažíme se společný postup koordinovat a tam, kde to jde, postupujeme společně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1