Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odpůrci očkování ohrožují zdraví v Česku. Epidemie spalniček je otázkou několika let

Odpůrci očkování ohrožují zdraví v Česku. Epidemie spalniček je otázkou několika let

Větší rozšíření epidemie spalniček v současnosti v Česku podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové nehrozí. Pokud ale klesne podíl očkovaných lidí, mohl by to být v budoucnu problém. Roháčová to řekla u příležitosti dnešní konference o epidemiích. Epidemie spalniček je už několik týdnů v Moravskoslezském kraji a nedaří se ji zastavit.

Podle údajů z konce dubna se v Moravskoslezském kraji nakazilo 78 lidí, mezi nimi 12 zdravotníků. Roháčová předpokládá, že počet nemocných se ještě zvýší, podle nepotvrzených informací, které Roháčová má, se počet nakažených už blíží 90. „Inkubační doba spalniček je deset dní do stadia horeček a 14 dní do stadia vyrážky. Nevíme, kolik lidí je v inkubační době, určitě ještě nějaké případy přibudou," řekla ČTK Roháčová.

Nejvíce nakažených je v současnosti mezi lidmi staršími 30 let. Podle Roháčové to souvisí s tím, že zhruba po 30 až 40 letech ochrana očkování klesá a lidé už často nejsou imunní. Vysoká proočkovanost v populaci ale má vliv na to, že se onemocnění nevyskytuje, a tudíž se i ti, u kterých už očkování nepůsobí, nemají kde nakazit. Významná část nemocných na severní Moravě byla také mezi dětmi do jednoho roku, které ještě nebyly očkovány. Běžně se děti očkují proti spalničkách od 15. měsíce věku.

Stejně jako v roce 2014, kdy se v Česku nakazilo spalničkami 222 lidí, nejvíce od roku 2000, byla podle Roháčové i v aktuálním případě prvotní nákaza přivezena ze zahraničí. "Nepředpokládáme, že by se to nějakým způsobem významně rozšířilo, kolektivní imunita je pořád vysoká. S poklesem proočkovanosti by ten problém ale mohl nastat," uvedla Roháčová.

V Česku se děti pravidelně očkují proti spalničkám od přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle Státního zdravotního ústavu proočkovanost dětí příslušného věku dvěma dávkami vakcíny v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2012 dosahovala 98,5 procenta, ke konci roku 2015 to bylo 93,5 procenta. Odborníci uvádějí, že větší epidemie mohou vznikat tam, kde proočkovanost klesne pod 95 procent.

Spalničky se letos šíří i v jiných evropských zemích. Státní zdravotní ústav uvádí, že Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí evidovalo za první dva měsíce letošního roku přes 1500 případů spalniček. Nejvíce jich bylo v Itálii, Rumunsku a Německu.

Spalničky jsou vysoce infekční nemoc, která se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku. U dospělých má onemocnění závažnější průběh a častější jsou komplikace.

Víte, jaké očkování potřebujete při cestách do zahraničí? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1