Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otrava v Hradci Králové není infekční onemocnění, pravděpodobně ji způsobil stafylokok

Otrava v Hradci Králové není infekční onemocnění, pravděpodobně ji způsobil stafylokok

Krajská hygienická stanice (KHS) hodnotí otravu desítek lidí jídlem z rychlého občerstvení v centru Hradce Králové na počátku týdne jako izolovanou událost. Nejde o infekční onemocnění, které by se mělo dále přenášet mezi lidmi.

„Věříme, že její příčinu se nám podaří objasnit. Podle sdělení laboratoří musíme na kompletní výsledky počkat do konce příštího týdne,“ uvedla mluvčí hradeckých hygieniků Veronika Krejčí.

Podle zjištění hradecké fakultní nemocnice, která ošetřila 57 lidí, mohl být za otravou převážně mladších lidí toxin, který produkuje zlatý stafylokok. „Pokud by skutečně byl tento mikrob původcem daných obtíží, odpovídalo by to i našim předpokladům,“ uvedla Krejčí. Podle ní zlatý stafylokok produkuje v potravinách nebo pokrmech toxin - bakteriální jed, který po krátké době po konzumaci dané potraviny vyvolá velice těžký stav postižení zažívacího traktu se zvracením, průjmy, výraznou nevolností a to vše bez teplot.

„Tento stav je skutečně velice dramatický, naštěstí většinou relativně velice rychle odeznívá a nezanechává žádné následky. Nicméně pro definitivní potvrzení a vysvětlení celého případu je nezbytné vyčkat na výsledky dalších vyšetření, zejména vzorků potravin,“ sdělila Krejčí.

Podle hygieniků pocházelo závadné jídlo z bistra Maxim v ulici V Kopečku. Poté, co jim byly v úterý 5. června nahlášeny případy několika těžkých zažívacích obtíží, které spojovala konzumace jídla ze zmiňované provozovny, provedli na místě kontrolu, ale bistro neuzavřeli. „Při kontrole byly zjištěny určité závady, ty však nebyly takového charakteru, aby zavdaly legislativní důvod provozovnu na místě uzavřít,“ řekla Krejčí. Podle ní během úterního odpoledne, kdy v nemocnici přiotrávených lidí přibývalo, uzavřel bistro sám provozovatel. „Uzavření provozovny jsme potvrdili i naším rozhodnutím, otevření provozovny bude tedy podléhat souhlasu KHS,“ uvedla.

Policie případ vyšetřuje pro podezření z trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti. Nikdo z přiotrávených lidí nebyl v ohrožení života.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1