Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Peníze na využití dešťové vody se rozdaly hned první den. Stát možná zvýší dotace

Peníze na využití dešťové vody se rozdaly hned první den. Stát možná zvýší dotace

Státní fond životního prostředí (SFŽP) dnes ve 13:45 ukončil příjem žádostí na dotace v pilotním programu Dešťovka na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Stát možná kvůli převisu žádostí zvýší rozpočet pilotního projektu ze 100 milionů na 110 milionů korun, informovalo dnes ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Žádosti mohli lidé podávat od pondělních 10:00, peníze tak byly vyčerpány za necelých 28 hodin. Programem chce stát bojovat proti plýtvání vodou a proti suchu.

Lidé podali 2279 žádostí za 110 milionů korun, dalších 3260 žádostí za 74,4 milionu zůstalo rozpracováno v systému, uvedl ředitel SFŽP Petr Valdman. "Příjem žádostí byl nakonec zastaven na alokaci 110 milionů korun, a to z důvodu možného výskytu chybných, neopravitelných žádostí. Pokud by všechny žádosti byly přijatelné, budou podpořeny samozřejmě i ty nad původní alokaci," dodal.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce předčil zájem očekávání úřadu. "O přidání dalších peněz budeme jednat po vyhodnocení žádostí. Každopádně pracovníci SFŽP jsou připraveni hodnotit žádosti okamžitě a do tří neděl můžeme mít jasno," dodal ministr.

Největší zájem byl o peníze na systémy na dešťovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady. O ně si zažádalo přes 1700 domácností, stát mezi ně přerozdělí 79 milionů korun.

"Žádosti o dotace jsme obdrželi ze všech koutů ČR, ale největší zájem byl ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, naopak nejméně hlásí Karlovarský kraj," doplnil Valdman.

Brabec v pondělí uvedl, že by se v létě by mohla vypsat další výzva, ve které bude minimálně znovu 100 milionů korun, ministr doufá ve vypsání programu i v dalších letech. Dodává, že ale i tak peníze pro zájemce ze všech regionů nebude možné najít.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou rekreačních. Stát podpoří zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Nejjednodušší část programu Dešťovka na využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady bude dotována jen v místech výrazně postižených suchem. Patří sem obce na Frýdecko-Místecku, Vysočině a na Znojemsku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1