Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Piráti s Ferim chtěli snížit věkovou hranici pro vstup na Facebook. Páprdové, kašpaři, zaznělo na výboru

Piráti s Ferim chtěli snížit věkovou hranici pro vstup na Facebook. Páprdové, kašpaři, zaznělo na výboru

Děti si asi budou moci samy založit účet na sociální síti až od 15 let věku. Sněmovna tuto hranici zřejmě nesníží na 13 let, jak to s ohledem na realitu a v souladu s evropskými pravidly ochrany osobních údajů (GDPR) požadují někteří poslanci či experti. Sněmovní ústavně právní výbor to dnes podobně jako další výbory dolní komory nedoporučil.

Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let totiž nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.

Snížení věkové hranice ve výboru marně prosazovali Piráti a Dominik Feri (TOP 09). „Pojďme dělat zákony, které jsou alespoň trochu v souladu s realitou,“ uvedl Mikuláš Ferjenčík (Piráti), podle něhož by poslanci neměli být vnímáni dětmi jako „páprdové“ a „kašpaři“. Jakub Michálek (Piráti) připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují a nebo uvádějí věk vyšší než skutečný.

„Chráníme i proti vůli těch třináctiletých ty třináctileté,“ namítala bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která podobně jako Jana Levová (SPD) argumentovala potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny. „Netuším, proč snižováním hranice těm společnostem vycházet vstříc,“ uvedl. Také předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů byla pro alespoň 15 let věku. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší,“ uvedla.

Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1