Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Piráti s Ferim chtěli snížit věkovou hranici pro vstup na Facebook. Páprdové, kašpaři, zaznělo na výboru

Piráti s Ferim chtěli snížit věkovou hranici pro vstup na Facebook. Páprdové, kašpaři, zaznělo na výboru

Děti si asi budou moci samy založit účet na sociální síti až od 15 let věku. Sněmovna tuto hranici zřejmě nesníží na 13 let, jak to s ohledem na realitu a v souladu s evropskými pravidly ochrany osobních údajů (GDPR) požadují někteří poslanci či experti. Sněmovní ústavně právní výbor to dnes podobně jako další výbory dolní komory nedoporučil.

Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let totiž nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.

Snížení věkové hranice ve výboru marně prosazovali Piráti a Dominik Feri (TOP 09). „Pojďme dělat zákony, které jsou alespoň trochu v souladu s realitou,“ uvedl Mikuláš Ferjenčík (Piráti), podle něhož by poslanci neměli být vnímáni dětmi jako „páprdové“ a „kašpaři“. Jakub Michálek (Piráti) připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují a nebo uvádějí věk vyšší než skutečný.

„Chráníme i proti vůli těch třináctiletých ty třináctileté,“ namítala bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která podobně jako Jana Levová (SPD) argumentovala potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny. „Netuším, proč snižováním hranice těm společnostem vycházet vstříc,“ uvedl. Také předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů byla pro alespoň 15 let věku. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší,“ uvedla.

Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232