Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslední adresa: V Moskvě uctili pětici Čechoslováků, které SSSR v rámci represí popravil

Poslední adresa: V Moskvě uctili pětici Čechoslováků, které SSSR v rámci represí popravil

Umístěním tabulek s jejich jmény na adresách jejich posledního bydliště byla dnes v Moskvě uctěna památka pětice Čechoslováků popravených v letech 1937 a 1938 v Sovětském svazu. ČTK to sdělila koordinátorka projektu Poslední adresa Edita Jiráková z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Projekt Poslední adresa vnikl jako občanská iniciativa v Rusku a loni byl spuštěn také v České republice. Jeho smyslem je uctění jednotlivých, široké veřejnosti často neznámých lidí, kteří se stali oběťmi represí sovětského režimu. Česká Poslední adresa iniciuje i připomenutí památky Čechů a československých občanů, popravených v SSSR v rámci represí konce 30. let. Jen v Moskvě bylo podle ÚSTR takových obětí represí za necelé dva roky 120.

V Moskvě byla uctěna památka pěti Čechoslováků popravených v SSSRV Moskvě byla uctěna památka pěti Čechoslováků popravených v SSSRautor: Facebook/Edita Jiráková (ÚSTR)

Svou tabulku budou mít ode dneška v Moskvě architekt Antonín Urban a automechanik Konstantin Mašek, který byl podle ÚSTR popraven na základě obvinění se zdůvodněním "... přijel v roce 1923 z Prahy. V Moskvě udržuje kontakt s emigrantskými kruhy podezřelými ze špionážní činnosti". V těchto dvou případech přišel projekt osobně podpořit bývalý předseda českého Senátu Petr Pithart.

Hned dvě plakety na jedné adrese budou připomínat osud dvou mužů popravených téhož dne pro podezření ze špionáže - úředníka Vladislava Petrase a dělníka Ignáce Petrukova.

Asi stovka lidí, včetně tří příbuzných, se zúčastnila pietního aktu umístění pamětní plakety učitelce tance Gertrudě Arosevové, rozené Freundové. Ta se se svým budoucím manželem a sovětským diplomatem Arosevem seznámila v pražské taneční škole, kde vyučovala. Po jeho odvolání do Moskvy jej následovala do SSSR, kde během stalinistických čistek stejně jako on skončila na popravišti, uvedl ÚSTR.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1