Potravinová krize nehrozí, nad klimatickými změnami ale nepřivírejme oči, říká analytička | info.cz

Články odjinud

Potravinová krize nehrozí, nad klimatickými změnami ale nepřivírejme oči, říká analytička

V souvislosti s klimatickými změnami se často dostává do popředí i otázka hrozící potravinové krize. Je skutečně nutné se bát výpadku v produkci potravin a hladovění? Podle hlavní analytičky společnosti xPartners Olívie Lacenové, specializující se na sledování a vyhodnocování trhu potravinových komodit, nejsou podobné obavy aktuálně na místě. Lacenová však zároveň upozorňuje, že bychom neměli podceňovat faktory, které s sebou změny klimatu přináší. 

Jaké jsou aktuální trendy, které můžeme sledovat na komoditním trhu s potravinami?

V globálním měřítku byla úroda v posledních čtyřech letech hojná, což tlačí ceny nejvýznamnějších potravinových komodit směrem dolů, neboť při cenotvorbě hraje primární roli nabídka. Ta závisí nejen na počasí, ale například i na výskytu škůdců, kteří mohou potraviny napadnout a úrodu ochudit. Díky příznivému počasí a stabilní poptávce zůstává většina polnohospodářských plodin laciná a jejich cenová hladina se drží zhruba na úrovni desetiletých minim.

Co nám to říká o trhu jako takovém? Je potravin dostatek? Jaký vývoj můžeme očekávat?

V tuto chvíli to znamená, že na trhu je dostatek polnohospodářských komodit, které jsou i cenově dostupné, ale je potřeba mít na paměti, že máme za sebou deset let hospodářského růstu a v některých zemích se již začínají projevovat znaky počínající recese. Tento faktor nemůžeme podceňovat, případná krize by měla zásadní vliv na stabilitu na straně poptávky a mohla by tedy v konečném důsledku negativně ovlivnit i budoucí vývoj cen komodit.

Často se hovoří o potravinové krizi – je toto skutečně globálně hrozící riziko, nebo se jedná jen o prohlubování lokálních neduhů problematických oblastí, které se promítají do celkových statistik? Jaké by mělo být řešení?

Z pohledu lokálního zacílení se v některých oblastech jedná o skutečný problém, kterým trpí podstatná část tamní populace. Poukazuje na to i zpráva OSN z roku 2018, podle níž počet hladovějících od roku 2017 opět vzrostl. Je ale nutné si uvědomit, že jde o oblasti, které jsou zasaženy konflikty v daném regionu nebo přírodními katastrofami a je zde nutno řešit situace jako výpadky dodávek potravin. Je důležité se touto problematikou zabývat a řešit ji, aby počet hladovějících nestoupal a zasaženým oblastem se co nejdříve poskytla potřebná pomoc.

Takže v globálním měřítku potravinová krize nehrozí?

To je vlastně úplně jiná otázka, globální potravinové krizi se věnuje čím dál větší pozornost. Nyní ale něco takového reálně nehrozí. Samozřejmě, že v budoucnu se toto téma v důsledku klimatických změn dostane do popředí a bude nutno jej cíleně řešit, ale momentálně je produkce dostatečná, růst populace nedosahuje takových rozměrů, aby poptávka převýšila nabídku a čísla nenaznačují, že by se tento trend měl v dohledné době jakkoliv výrazně změnit.

Varování, která často ve veřejném prostoru zaznívají, jsou tedy přehnaná?

Je potřeba hlavně k tématu přistupovat konstruktivně. Aby se hrozbám předcházelo a dokázal se efektivně pokrýt postupný nárůst poptávky s ohledem nejen na růst populace; některé země již začaly rozšiřovat výměry pěstovaných základních potravin jako kukuřice nebo sóji. Takže prostor na zvyšování nabídky tu stále je. Na druhou stranu, to že se více pěstuje, ještě neznamená, že bude více sklizené úrody a bude mít stejnou kvalitu jako ta předchozí, zde má rozhodující slovo počasí. A to se opět dostáváme k otázce klimatických změn.

Je tedy potřeba přihlížet k aspektům klimatických změn a jejich dopadům na potravinový trh? Kterým směrem by se v tomto ohledu měl trh ubírat? Máme se obávat omezení, která povedou ke zhoršení současné situace co do dostupnosti a ceny potravin?

Aspekty klimatické krize a jejich negativní dopady na potravinový trh rozhodně nemůžeme podceňovat. Podle OSN se počet katastrof souvisejících s počasím od začátku 90. let zdvojnásobil. Nemluvě o tom, že z údajů Copernicus Climate Change Service vyplývá, že letošní červen byl nejteplejší od roku 1880. Vědci bijí na poplach, nicméně dopady se, jak jsem již řekla, zatím projevují spíše lokálně, a v tuto chvíli není čas na bezprostřední obavy. Je potřeba se k této výzvě postavit čelem a podniknout efektivní kroky k minimalizaci rizik, jelikož skutečně hrozí, že pokud by se lokální problémy staly globálními, pak ohrozí i polnohospodářské plodiny, čímž dojde ke snížení nabídky a v důsledku toho i k růstu cen.

Hovoří se například o tom, že je potřeba v rámci racionalizace trhu z pohledu klimatických změn omezit produkci i spotřebu hovězího masa, jelikož chov je nákladný a produkuje příliš CO2. Jaká je realita?

Na problematiku emisí oxidu uhličitého je rozhodně nutné hledět komplexní optikou. U hovězího masa se mluví nejen o produkci CO2 při výrobě, ale jak zmiňujete i o potřebě snižovat jeho spotřebu, třeba i cestou zatížení vyšším zdaněním. Pokud se podíváme na data, podle Světové organizace pro výživu je sektor chovu hospodářských zvířat zodpovědný za přibližně 14,5 % emisí skleníkových plynů. Snížení spotřeby masa je tedy jen jedním z kroků k celkovému řešení problému. Podle studie technologického institutu ETH v Zurichu, kterou zveřejnilo nejnovější číslo časopisu Science, se proti klimatické změně dá efektivně bojovat například i zalesňováním. Nové stromy, až vyrostou, by mohly redukovat až dvě třetiny oxidu uhličitého, který se dostal do atmosféry následkem lidské činnosti od průmyslové revoluce.

Je trh s potravinovými komoditami perspektivní pro investory?

Potravinové komodity mohou být z krátkodobého hlediska velmi atraktivní formou rychlého zhodnocení investic, například pokud je úroda ječmene slabá v důsledku sucha, což snižuje nabídku a tlačí jeho cenu nahoru. Osobně je však považuji za poměrně dosti rizikovou investici, jelikož jejich cenu ovlivňuje množství faktorů, které mohou vývoj hodnoty výrazně ovlivnit a vložené finanční prostředky tak znehodnotit. Z tohoto pohledu je určitě efektivnější investovat do akcií konkrétních potravinářských firem.

Jaké konkrétně potraviny jsou z hlediska komoditního trhu nejperspektivnější?

Velkým trendem v segmentu jsou poslední dobou zejména výrobci alternativních náhrad různých produktů. Zmínit mohu například úspěšné IPO výrobce veganské náhrady masa, společnosti Beyond Meat, která absolvovala primární úpis svých akcií začátkem května 2019 a v průběhu tří měsíců se cena těchto akcií vyšplhala z hodnoty 46 dolarů za akcii na úroveň okolo 160 dolarů za akcii, na které se obchoduje po korekci, jež zasáhla trhy na počátku srpna.

Je pro budoucnost výhodnější setrvat u současného modelu přenechání zásadní části trhu velkým korporacím, nebo nás čeká potravinářská revoluce, po které určité skupiny volají, a bude přibývat malých nezávislých producentů? Co je lepší pro potravinovou soběstačnost?

To, zda bude v budoucnosti přibývat malých a nezávislých producentů, je v této chvíli velmi těžké odhadnout. Pro trh a zejména pro spotřebitele je diferenciace prospěšná, protože více producentů znamená větší sortiment a ruku v ruce s vyšší konkurencí kráčí i zvyšování kvality výrobků, z čehož opět těží nejvíce spotřebitel. Co se týče potravinové soběstačnosti, názory odborníků se v tomto směru liší. Někteří ji považují za velmi důležitou, jiní tvrdí, že to je ekonomický nesmysl. Z mého pohledu zůstává toto téma v době globalizace, která díky mezinárodnímu obchodu přinesla množství výhod, pomohla k efektivnějšímu využívání zdrojů a zrychlení ekonomického rozvoje, na úrovni hypotézy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud