Praha na nás svádí problémy, nejsme její servis, říká středočeská hejtmanka | info.cz

Články odjinud

Praha na nás svádí problémy, nejsme její servis, říká středočeská hejtmanka

Vztahy mezi pražským magistrátem a Středočeským kraje nikdy nebyly ideální, s nástupem nové koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu se rozhodně nezlepšily. Obě strany se sešly minulý týden poprvé od loňských voleb, tedy téměř po roce. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) v rozhovoru pro INFO.CZ neskrývá překvapení, že pražský magistrát vypracoval plán rozvoje kraje, aniž by jej o to někdo prosil. Rozporů mezi oběma institucemi ovšem panuje celá řada.

Jak se vám spolupracuje s novou koalicí na pražském magistrátu?

Minulý týden jsme měli první společné zasedání rad Středočeského kraje a Prahy, tedy skoro rok po vzniku nové pražské koalice, ale jinak spolupráce na úrovni náměstků a radních funguje průběžně. Já jsem s panem primátorem jednala poprvé na jaře letošního roku a právě při té příležitosti jsem navrhla společné jednání rad. Tato praxe se nám s jinými kraji osvědčila.

Vzájemně se s Prahou potřebujeme a jeden bez druhého se v mnoha případech neobejdeme. Samozřejmě ta spolupráce je trochu komplikovaná, když často od představitelů města slyšíme, že za jeho problémy stojí Středočeši. Teď nemyslím politickou reprezentaci kraje, ale naše obyvatele, kteří do Prahy dojíždějí například za prací. Takovouto argumentaci nemohu přijmout. Navíc velké procento těch, co dojíždí, má trvalé bydliště v Praze a do Středních Čech se odstěhovali takzvaně „z města“. Náš kraj jim také poskytuje například zdravotní a sociální služby, přitom u nás nejsou hlášení a daně platí v Praze.

Co bylo tématem společného jednání?

Hlavně jsme se bavili o dopravě, která pálí oba regiony. Tématem číslo jedna bylo dokončení vnějšího okruhu kolem Prahy, pak také D3, kde je styčným bodem Vestecká spojka. Mluvili jsme také o železniční příměstské dopravě. Trochu jsme se rozcházeli u parkovišť P+R. Ty buduje kraj ve své režii a Praha tvrdí, že je lidé nevyužívají. Ale pokud vím, tak kolem osmé deváté dopolední hodiny jsou již zcela zaplněná. My připravujeme vybudování více než deseti dalších. Vzhledem k tomu, že Praha chce omezit počet aut jezdících do centra, tak by právě budování parkovišť P+R mělo být i v jejich zájmu.

Také jsme se bavili o prodloužení tramvajových tratí do Středočeského kraje, konkrétně do Zdib, Jesenice a Čestlic. Nejdále je trať do Zdib. Praha moc neslyší na argumenty, že tyto projekty pomohou i jí.

A co tedy zástupci Prahy prosazují?

V jeden moment mě dost zaskočila prezentace pana architekta Hlaváčka, který je prvním náměstkem primátora, k plánu rozvoje Středočeského kraje, který na magistrátu zpracovali. Když pominu, že to asi není tak úplně v kompetenci Prahy, tak i obsahově s tím musím nesouhlasit. Doporučení, že by se kraj měl soustředit na rozvoj sídel v okolí Prahy, která leží podél hlavních železničních a silničních tahů a ignorovat venkov a od hlavního města vzdálenější místa, je nepřípustné. Středočeský kraj rozhodně není servisní organizace Prahy. I když v mnoha ohledech tomu tak bohužel je, jako například při dostavbě pražského okruhu, který má ulevit především Praze. My jsme venkovský kraj a naopak je naší prioritou oživit venkov a jeho obyvatelům zlepšovat životní podmínky, aby se nevylidňoval.

V jakém stavu je momentálně dostavba okruhu?

Co se týká částí na území Středočeského kraje, tak už jsme svoji práci odvedli. Máme pozemky, máme vyprojektované navazující stavby – přivaděče, nájezdy a tak dále. Praha a Ředitelství silnic a dálnic musí vykoupit zbylé pozemky. Je na Praze, jak se dokáže dohodnout s těmi, kteří se stále snaží posouvat stavbu jinam. Otevře-li se debata nad jeho trasou, nebude okruh hotový asi nikdy. Vedení Prahy v tom musí být aktivní, ten problém se ani sám nevyřeší, ani nevyčeká.

Nebojíte se, že nechuť nové pražské koalice k dopravním stavbám povede ke kolapsu dopravy ve Středočeském kraji?

Věřím, že na několika základních věcech jsme se nakonec shodli a že je obě strany budou plnit. Je to výstavba P+R parkovišť na konečných u metra, na našich hranicích, stejně tak podél hlavních železničních koridorů na území kraje. Určitě je to prodloužení zmíněných tramvajových linek. Musíme dát lidem, kteří do Prahy dojíždí, možnost si vybrat, jakým způsobem budou cestovat, protože, pominu-li zmiňovaný okruh, ty kapacity příjezdových cest už moc navyšovat nelze.

Praha plánuje zavedení mýta a omezení dopravy v centru, ale už nemyslí na to, že řidičům musí být nabídnutá alternativa, která pro ně bude přijatelná, aby odložili auta v místech, kde je fungující MHD.

Nebojíte se, že snaha napojit rychlodráhu na letiště a Kladno povede k tomu, že se stavba odloží?

Rychlodráha na Kladno se rovněž projektuje řadu let, lidé v Kladně na to téma vymýšlejí vtipy. Je pro nás jako kraj důležitá, ale její napojení na letiště je především záležitostí Prahy, potažmo města Kladna. Na rozdíl od tramvajových tratí je rychlodráha v režii Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Je tedy na straně Prahy, aby zintenzivnila jednání se SŽDC a našla rychlé a efektivní řešení. My rozhodně nic brzdit nebudeme.

Máte plán, jak vyvinout tlak, aby se dopravní stavby, které by ulevily i Středočeskému kraji, rozhýbaly?

Za poslední tři roky se opravy silnic a mostů posunuly nejvíce v celé historii kraje. V roce 2018 jsme do našich krajských silnic investovali 3,5 miliardy korun. To je skoro o 1,5 miliardy korun víc, než jsme ještě v roce 2017 počítali. Rapidně přitom roste počet kilometrů, které se nám podařilo opravit. V roce 2016 jich bylo 165, o rok později 240 a loni jsme opravili 407 kilometrů silnic. Letos to bude 450 kilometrů. Snažíme se méně „záplatovat“, ale více silnice kompletně rekonstruovat, což je v konečném důsledku i finančně výhodnější. Významně snižujeme vnitřní dluh, který vůči naší dopravní infrastruktuře za ta léta narostl.

Samozřejmě uzavírky, které tyto rekonstrukce přináší, jsou nepříjemné, ale obyvatelé kraje to chápou. Středočeský kraj je i nejúspěšnější v čerpání dotací ze SFDI, takže spoustu dopravních staveb, které nám uleví, jsme schopni si zařídit sami. A co se týká velkých dopravních staveb, určitě máme dobrou spolupráci s ŘSD, anebo například s Jihočeským krajem při výstavbě dálnice D3. Je to z velké části o společné vůli a dohodě zúčastněných stran, kterou je pak ale zapotřebí odpracovat. To musí už každý sám.

Mluvila jste o tom, že Pražané využívají středočeských nemocnic a sociálních zařízení. Čekal bych, že to je naopak…

Máme spočítáno, i když představitelé Prahy to zpochybňují, že ve Středočeském kraji žije 300 tisíc lidí s trvalým bydlištěm v Praze. Počet obyvatel Středočeského kraje za posledních deset let vzrostl o 24 procent, a když k tomu připočítáme i Pražany, kteří zde fakticky bydlí, pak je to skoro o 50 procent. Tlak na sociální, zdravotní, vzdělávací, ale i další zařízení je enormní. My v nich zlepšujeme služby, investujeme do nich stovky milionů korun ročně. Přitom podíl těch, kteří platí poplatky a daně v Praze je skutečně vysoký.

Kolik tedy konkrétně tvoří lidé s bydlištěm v Praze pacientů?

V nemocnicích je to podle okresů různé, ale pohybuje se to kolem 20 až 30 procent pacientů, v jejichž občankách je pražské bydliště. Ti využívají podobně i lůžek v sociálních zařízeních, která jsou zařazena v síti Středočeského kraje. Ze sběru dat od poskytovatelů sociálních služeb v našem kraji plyne, že v roce 2018 přišlo nově na lůžka zařazená v krajské síti 2 312 osob, z toho 439 osob s pobytem v Praze, tj. 20 procent nových klientů z Prahy. Do domovů pro seniory přišlo 163 osob, do domovů se zvláštním režimem 228 osob, do domovů se zdravotním postižením 15 osob a do ostatních 33 osob. V objemu nákladů pak tato péče činila zhruba 200 milionů korun. Praha si musí uvědomit, že to jsou náklady, které platíme za ni.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud