Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo být offline: dočkáme se i v Česku?

Právo být offline: dočkáme se i v Česku?

Francie se rozhodla zakročit proti tomu, aby si přetížení zaměstnanci museli vyřizovat pracovní korespondenci i mimo pracovní dobu. Tamní společnosti s více než 50 zaměstnanci se musí od nového roku dohodnout s těmito pracovníky na době, během které nemusí odpovídat na e-maily. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) by takový návrh podpořila, politici z jiných stran jsou skeptičtí, píše Blesk.cz.

Pracovní týden ve Francii má od roku 2000 jen 35 hodin, a tak řada zaměstnanců nestíhá. Řeší to pak tím, že si část práce nosí domů – například ve svém volnu vyřizují e-maily. To ale letos ve velkých podnicích skončilo, vláda jim zatrhla chtít po svých zaměstnancích odpovídat na e-maily i po pracovní době.

Co na to čeští politici? Nestálo by za to přemýšlet v dnešní době o něčem podobném? Ministryni práce Michaele Marksové se nápad zamlouvá. „Já s tím souhlasím. V tuto chvíli zatím v zákoníku práce upravujeme pravidla pro práci z domova, aby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla jasná dohoda, kdy přesně se pracuje a kdy nikoli. I to ale vyvolalo negativní reakce, řada lidí zřejmě o jasná pravidla nestojí. V tuto chvíli nic jiného v této oblasti nepřipravujeme,“ uvedla pro Blesk.cz.

Narážela na kritizovanou regulaci práce z domova, takzvanou home office, která má platit od dubna. Podle kritiků povedou přísnější bezpečnostní pravidla až k zániku tohoto benefitu. Marksová se ale brání, že se jedná o zavádějící informace, přičemž podle ní není pravda, že by k někomu domů chodili inspektoři na kontroly.

Právě na to ve své kritice naráží místopředsedkyně TOP 09 specializující se na sociální témata Markéta Adamová. „Snaha řídit všechno zákonem je u nás vlastní současné vládě a zejména paní ministryni Marksové, která se podobnými nesmysly ráda inspiruje. Třeba jako ohledně práce z domova, kterou by nejraději tak regulovala, že hrozí její zánik. V konečném důsledku tím tedy těm, které chce údajně chránit, uškodí. A s tímto opatřením ohledně e-mailů si myslím, že by to bylo velmi podobné,“ uvedla pro Blesk.cz.

Nesouhlasí ani další opoziční specialistka na sociální oblast, Lenka Kohoutová z ODS. „Čím více nařízení, tím více nesmyslů. Ne všichni vyřizují pracovní e-maily po pracovní době. Pro takový zákaz bych nebyla,“ uvedla.

Stejný názor ale mají i kolegové Marksové z koalice. „Toto opatření nepodporuji. My naopak podporujeme zkrácené úvazky, možnost práce z domu,“ řekl Blesk.cz předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. 

Novinku nevítá ani poslankyně Radka Maxová z ANO, která považuje práci po pracovní době v některých případech za samozřejmou. „Vzhledem k pracovním povinnostem mým i mých asistentů si nedovedu představit, že bychom neměli pracovat po uplynutí standardní pracovní doby. Pokud se člověk věnuje nějakému povolání, nikoliv zaměstnání od–do, tak prostě musí počítat a počítá s tím, že určitý čas věnuje práci i po pracovní době. Ani si nedovedu představit, jak by to dělali všichni podnikatelé, OSVČ, soukromé firmy, kulturní organizace a další a další, kdyby to prošlo. Takže ne, takový zákon bych určitě nepodpořila,“ odmítla.

Text vyšel na serveru Blesk.cz. Další zprávy zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1