Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Kdo je kdo v Babišově druhé vládě?

PŘEHLEDNĚ: Kdo je kdo v Babišově druhé vládě?

Česko má novou vládu. Druhý menšinový kabinet Andreje Babiše je složený ze zástupců hnutí ANO a nominantů ČSSD, přičemž u několika z nich se obyčejně zmiňuje, že jsou „Zemanovými“ muži. Kdo je kdo v nové vládě?

Předseda vlády: Andrej Babiš (ANO)

Jako vlastník Agrofertu patřil Babiš k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům v zemi, do politiky se rozhodl vstoupit před sedmi lety, kdy založil hnutí ANO; to se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.

Vládu opustil loni v květnu poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání, a to kvůli nejasnostem kolem jeho podnikání a majetkových poměrů; loni v říjnu Babišem vedené hnutí jasně vyhrálo volby do Sněmovny, a Babišovi se tak otevřela cesta do křesla premiéra.

Babiš je stíhaný v kauze kolem farmy Čapí hnízdo pro podezření z podvodu. Terčem kritiky je také jeho spolupráce s StB či fakt, že jako vlivný byznysmen koncentruje veškerou moc.

Ministr dopravy: Dan Ťok (za ANO)

Je druhým nejdéle sloužícím ministrem dopravy samostatné ČR. v prosinci 2014 byl jmenován jako nestraník za hnutí ANO ministrem dopravy v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), když ve funkci nahradil Antonína Prachaře (ANO); ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 byl lídrem kandidátky ANO v Karlovarském kraji, s počtem 5014 preferenčních hlasů byl zvolen poslancem.

V letech 1996 až 1999 byl generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, poté vedl tři roky českou a slovenskou pobočku koncernu Alstom; mezi roky 2003 až 2006 byl předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské a poté dva roky vedl KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska.

Ministryně financí: Alena Schillerová (za ANO)

Celý profesní život se věnuje daňové problematice; v roce 1991 začínala jako právnička na Finančním úřadě Brno-venkov, v roce 1995 se stala zástupkyní ředitele, v letech 2006 až 2012 tento finanční úřad vedla; od ledna 2013 do června 2014 působila jako zástupkyně ředitele a vedoucí odboru metodiky a výkonu daní jihomoravského krajského finančního úřadu; poté byla rok a půl (do prosince 2015) ředitelkou odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství; od ledna 2016 byla náměstkyní ministra financí pro daně a cla.

Ministr kultury: Antonín Staněk (ČSSD)

Členem ČSSD je od roku 2001, v komunální politice se pohybuje od roku 2002, nejdříve jako člen komise olomoucké městské části Nové Sady, v roce 2010 byl poprvé zvolen olomouckým zastupitelem, v letech 2012 až 2014 byl předsedou klubu zastupitelů ČSSD, po komunálních volbách v roce 2014 se stal olomouckým primátorem, od roku 2015 je členem předsednictva a ústředního výkonného výboru ČSSD a je také předsedou místní stranické organizace v Olomouci, ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 přeskočil ze třetího místa preferenčními hlasy stranického lídra kandidátky Romana Váňu

Ministr obrany: Lubomír Metnar (za ANO)

Jako kriminalista se Lubomír Metnar podílel mimo jiné na odhalení pachatelů rasově motivovaného žhářského útoku ve Vítkově, při kterém byla v dubnu 2009 těžce popálena malá dívka.

Po maturitě a vojenské službě nastoupil v roce 1988 k policii, kde prošel různými funkcemi, od roku 1992 působil u severomoravské kriminálky, vyšetřoval násilnou trestnou činnost, před odchodem od policie byl vedoucím útvaru; v roce 2011 nastoupil jako bezpečnostní manažer do společnosti Vítkovice, v červenci 2013 si jej ministr Rusnokovy vlády Martin Pecina přivedl na ministerstvo vnitra jako náměstka pro vnitřní bezpečnost, Pecinův nástupce Milan Chovanec (ČSSD) svěřil Metnarovi sekci ekonomiky a provozu úřadu.

V první Babišově vládě byl Metnar ministrem vnitra. Resort pod jeho vedením provedl řadu personálních změn.

Ministr práce a sociálních věcí: Petr Krčál (ČSSD)

Krátce před listopadem 1989 vstoupil do KSČ; od roku 1996 je členem ČSSD, působil mj. jako místopředseda jihomoravské organizace (v 90. letech) nebo šéf žďárské okresní organizace; v letech 2002 až 2010 byl zastupitelem obce Polnička, kde působil i jako radní; v letech 2008 až 2016 byl zastupitelem Kraje Vysočina a také radním odpovědným za sociální oblast; od srpna 2016 byl několik měsíců politickým náměstkem ministryně práce Michaely Marksové, poté byl od ledna 2017 zhruba rok ve stejné funkci u ministra ministra pro lidská práva a legislativu Jana Chvojky.

Ministryně pro místní rozvoj: Klára Dostálová (za ANO)

Začínala jako účetní, později pracovala jako úvěrový specialista v České spořitelně, nebo jako manažerka v hotelu Černigov v Hradci Králové; od roku 2002 působí ve veřejné správě, nejprve jako auditorka na královéhradeckém krajském úřadě, po dvou letech přešla do nového Centra evropského projektování, působila i na několika postech v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod a podílela se na projektech financovaných z Fondu soudržnosti; v únoru 2014 se stala náměstkyní ministryně pro regionální rozvoj, v listopadu 2014 byla jmenována první náměstkyní ministryně; funkci opustila vloni v říjnu po zvolení do Poslanecké sněmovny.

Ministryně průmyslu a obchodu: Marta Nováková (za ANO)

Podnikatelka, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu, druhého největšího zaměstnavatelského svazu v ČR (SOCR, od května 2014).

Kariéra: v roce 1979 začala pracovat v ostravském obchodním domě Prior, kde se postupně vypracovala až na náměstkyni; v roce 1991 se podílela na založení společnosti Sluno Corporation; od roku 1998 je majitelkou a předsedkyní představenstva IT firmy U&Sluno; ředitelka a spolumajitelka společnosti Language Planet (od roku 2013).

Vyhlášena Manažerkou roku 2016.

Ministryně spravedlnosti: Taťána Malá (ANO)

Právnička a mediátorka; pedagog na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně; společník ve firmě All 4 Law (od roku 2012, tento měsíc ji podle tisku převedla do výlučného vlastnictví manžela); zastupitelka obce Lelekovice na Brněnsku (2014 až 2017).

V hnutí ANO je od roku 2013, je předsedkyní hnutí v Jihomoravském kraji (od prosince 2016).

Ministr školství: Robert Plaga (ANO)

V letech 2002 až 2009 učil na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity, v letech 2009 až 2013 pak na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií, v roce 2010 si udělal doktorát, v roce 2011 byl i vedoucím Ústavu regionálního rozvoje a veřejné správy; současně v letech 2007 až 2010 pracoval jako poradce a lektor ve společnosti Eurion, poté byl konzultantem společnosti RBE Consult (je společníkem obou firem); v prosinci 2011 nastoupil na ministerstvo školství, kde se stal vrchním ředitelem sekce řízení operačních programů EU, ministerstvo tehdy vedené ministrem Josefem Dobešem (Věci veřejné) však opustil po několika dnech s tím, že se jeho představy o odborném vedení agendy neshodují s představami ministerstva (podle některých médií odmítl podepsat některé problematické projekty); v letech 2012 až 2015 byl ředitelem Centra pro transfer technologií Mendelovy univerzity; na ministerstvo školství se vrátil v únoru 2015 jako politický náměstek za hnutí ANO, později se z nespecifikované funkce zástupce koaličního partnera přesunul na post náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum.

Ministr vnitra: Jan Hamáček (ČSSD)

V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto; od roku 1998 si vydělával jako překladatel z angličtiny; v letech 2002 až 2004 byl tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD (2004-2006) a byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka (2005-2006); v roce 2006 byl poprvé zvolen do Sněmovny, od prosince 2012 byl jejím místopředsedou, do stejné funkce byl zvolen i po loňských volbách; po celé funkční období 2013 až 2017 byl předsedou Sněmovny; od října 2010 do letošního února byl zastupitelem Mladé Boleslavi.

Členem ČSSD je od roku 2001, od roku 1998 byl členem Mladých sociálních demokratů (MSD), kterým v letech 2002 až 2006 předsedal; ve volebním období 2010 až 2013 byl stínovým ministrem obrany ČSSD; v roce 2010 působil také jako ústřední volební manažer ČSSD; od března 2015 byl místopředsedou ČSSD, od prosince 2016 byl také předsedou středočeské krajské organizace strany.

Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch (za ANO)¨

V letech 2013 až 2014 působil jako právník ve společnosti MAFRA (mj. vydavatel deníku Mladá fronta Dnes nebo Lidové noviny), v červnu 2014 se stal tajemníkem na ministerstvu financí vedeném Andrejem Babišem (ANO), od září 2016 byl členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Od roku 2012 byl členem ODS, v roce 2014 mu bylo členství pozastaveno a letos 25. června mu výkonná rada strany členství zrušila, a to kvůli spolupráci rodící se vlády s komunisty; ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 byl zvolen poslancem v Jihočeském kraji, podle webu volby.cz jako nestraník za hnutí ANO.

Jako ministr zdravotnictví vyvolal Vojtěch pozornost i vlnu kritiky řadou personálních změn, které provedl, ačkoli kabinet nezískal důvěru a vládne v demisi. Vojtěch mimo jiné odvolal ředitelku pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou či šéfa Fakultní nemocnice v Ostravě (a někdejšího ministra zdravotnictví za ČSSD) Svatopluka Němečka, vyměnil některé náměstky. Na svá místa rezignovali ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta či ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jitka Sosnovcová.

Ministr zemědělství: Miroslav Toman (za ČSSD)

Do vlády jej nominovala ČSSD, je považován za člověka blízkého prezidentu Miloši Zemanovi. Je synem stejnojmenného předlistopadového českého a federálního ministra zemědělství.

Na začátku 90. let byl podle týdeníku Profit čelným představitelem zemědělských společností Agrotec Hustopeče a Agrotrade; obchodní rada na zastupitelských úřadech ČR ve Washingtonu a Bratislavě (1996-2001); náměstek a první náměstek ministra zemědělství (srpen 2002-září 2003 a únor 2004-říjen 2006); prezident Potravinářské komory ČR (od 2007; s pauzou během výkonu ministerské funkce); člen dozorčí rady PGRLF (2009-2013); ministr zemědělství ČR (červenec 2013-leden 2014); prezident Agrární komory ČR (duben 2014-březen 2017).

Ministr životního prostředí: Richard Brabec (ANO)

Byl ředitelem Českomoravské komoditní burzy v Kladně, později pracoval v řadě prů podniků, především v chemičkách; mimo jiné byl vedoucím odboru financování Unipetrolu, finančním ředitelem Spolany; v letech 2005 až 2011 byl generálním ředitelem a v letech 2011 až 2014 předsedou dozorčí rady Lovochemie (společnost patří Agrofertu, který vlastnil šéf hnutí ANO Andrej Babiš); působil jako člen statutárních orgánů řady dalších společností; byl také členem představenstva Svazu chemického průmyslu ČR.

Člen hnutí ANO od roku 2012, místopředseda hnutí ANO od února 2017; v loňských volbách do Sněmovny byl lídrem hnutí ANO 2011 v Ústeckém kraji; získal 8065 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance; v minulosti byl předsedou ANO v Ústeckém kraji; v letech 1991 až 1997 byl členem ODS, později vstoupil do Unie svobody.

Ministr zahraničí: vedením ministerstva dočasně pověřen Jan Hamáček (ČSSD)

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1