Proč Zeman nejmenoval šéfa BIS? Babiš: Nevím, jména jsme s ním nekonzultovali | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč Zeman nejmenoval šéfa BIS? Babiš: Nevím, jména jsme s ním nekonzultovali

Proč Zeman nejmenoval šéfa BIS? Babiš: Nevím, jména jsme s ním nekonzultovali

Jména, která prezidentovi Miloši Zemanovi vláda navrhla ke jmenování generály, nebyla předem konzultována, naznačil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Po dnešní schůzce s prezidentem na Pražském hradě nevyloučil, že kabinet povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky a zástupce velitele pozemních sil Petra Procházky znovu navrhne. Koudelku a Procházku dnes Zeman navzdory návrhu vlády do generálských hodností nejmenoval.

"Tam možná, nevím, asi nebyly dodrženy ty zvyklosti, to nebylo dopředu konzultováno," řekl Babiš na otázku, co mohlo prezidenta vést k tomu, že dva z navržených generály nejmenoval. "Další termín bude v říjnu, takže si myslím, že se k tomu vrátíme," dodal. Jestli vláda Koudelku nebo Procházku v říjnu znovu prezidentovi ke jmenování navrhne, ale nechtěl předjímat. Zeman jmenuje generály obvykle 8. května v Den vítězství a na státní svátek 28. října připomínající vznik samostatné československé státnosti.

Dnes Zeman jmenoval šest generálů. Generálské hodnosti získali ředitelé protidrogové centrály Jakub Frydrych a pardubických krajských hasičů Miroslav Kvasnička. Do hodností generálmajora Zeman jmenoval ředitele sekce plánování schopností ministerstva obrany Jaromíra Alana a ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Iva Střechu. Hodnost brigádního generála získali zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Miroslav Hlaváč a zástupce náčelníka Vojenské policie Pavel Chovančík.

Server Aktuálně.cz v pondělí s odkazem na své zdroje uvedl, že Koudelka nebude jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Zeman s odkazem na vojenské zpravodajce řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok, BIS podle prezidenta naopak dospěla k závěru, že tento plyn nebyl novičok. Babiš pak po schůzce se šéfy obou tajných služeb řekl, že látka typu novičok se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala. Důvodem nejmenování Koudelky je podle serveru také nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.

O novičoku dnes Zeman mluvil s Babišem i ministryní obrany v demisi Karlou Šlechtovou (ANO). "Pan prezident říká, tak jak můžete něco testovat, když jste to nevyrobili. Nejdřív to musíte vyrobit. Problém vznikl vyjádřením ředitele toho výzkumného ústavu (Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře)," řekl novinářům Babiš. Úřad vlády po pondělní Babišově schůzce s Koudelkou a ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem konstatoval, že vyjádření předchozí prezidenta zřejmě vyplynulo z rozdílného vnímání slov výroba a testování.

Podobně jako v Koudelkově a Procházkově případě Zeman nevyhověl v říjnu 2016 vládnímu návrhu na povýšení ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. Dohnal a Michailidis byli povýšeni až před rokem.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.