Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proti Babišovi a spolčení s komunisty demonstrovali lidé po celé republice, do centra Prahy jich přišly tisíce

Proti Babišovi a spolčení s komunisty demonstrovali lidé po celé republice, do centra Prahy jich přišly tisíce

Proti Andreji Babišovi a vládě podporované KSČM protestovaly ve větších městech napříč republikou tisíce lidí. Hlavní shromáždění se konalo na pražském Václavském náměstí. Demonstranti zaplnili horní polovinu náměstí od sochy svatého Václava až k tramvajovým kolejím. Na pódiu pronesli proslov nejen politici a umělci, ale i historici, lékař či kněz. Akce nazvaná Jednou provždy trvala tři hodiny, uspořádala ji iniciativa Milion chvilek pro demokracii. V krajských městech se účast pohybovala odhadem v řádu stovek lidí. Protesty byly jednou z největších akcí svého druhu za uplynulé měsíce.

"Protest je proti svévolnému chování Babiše, (prezidenta Miloše) Zemana a komunistů," řekl na úvod jeden z řečníků. Lidé si přinesli vlajky České republiky i Evropské unie a řada z nich transparenty proti Babišovi, na kterých měli nápisy "Už nás nebabíš", "Babiš musí před soudem stát, jinak nemáme právní stát" nebo "Pryč s tyrany a zrádci". Na dalších transparentech měli lidé fotografie s oběťmi komunistického režimu, mezi kterými byla třeba podobenka komunisty umučeného kněze Josefa Toufara.

Lidé zaplnili prostor pod sochou svatého Václava, kde stálo pódium, až po křížení Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí. Horní část náměstí policisté pro auta uzavřeli. Počet účastníků nechtěli komentovat.

Na pódiu se vystřídalo několik opozičních politiků. Mezi nimi byli například Miroslava Němcová (ODS), Jiří Dienstbier (ČSSD), Vít Rakušan (STAN) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který mluvil o rozdělování "trafik" mezi členy ANO. Na náměstí přišla i bývalá poslankyně Kristýna Zelienková, která v minulosti z ANO na protest vystoupila. "ANO jde jen o plnění pokladny Agrofertu," řekla. Následně vyzvala další demokraticky smýšlející členy ANO, aby z hnutí také vystoupili. K lidem promluvili i neúspěšní kandidáti na prezidenta Marek Hilšer a Pavel Fišer.

"Hodnotím to jako mítink politiků, kteří neuspěli ve volbách a v prezidentské volbě," reagoval na demonstraci pro server iDNES.cz Babiš.

S proslovem přišel historik Petr Blažek či psychiatr Petr Pöthe. "Místo toho, abychom mluvili o tom, kdo je nemocný a kde sídlí, měli bychom mluvit, že společnost je nemocná," řekl Pöthe. Demonstrantům zazpívali písničkáři Jiří Dědeček a Václav Koubek, který lidi vyzval, aby neskrývali svou hrdost a důstojnost. Promluvila i herečka Barbora Hrzánová a moderátorka Ester Janečková. Mezi posledními vystoupil kněz Marek Orko Vácha. "Svoboda není nikdy a nikde vybojovaná jednou provždy. Je třeba se o ni starat. Tam, kde se zhroutí morálka, zhroutí se ekonomie. Stát nelze řídit jako firmu a peníze nelze dát na první místo," řekl. Na závěr zazpívala Dagmar Pecková státní hymnu.

Protesty i v dalších městech

Protesty se nekonaly jen v Praze, ale i v dalších větších městech. Dorazilo na ně většinou několik stovek lidí. Například v Olomouci a Plzni se sešlo asi 500 lidí, v Jihlavě přibližně 400, v Ostravě a Liberci zhruba 300. Protesty byly i na dalších místech. Podle organizátorů se zapojili lidé ve 200 obcích.

V Plzni se asi třetina zúčastněných po vyzvání moderátorem hlásila k tomu, že stála na stejné ploše také v listopadu 1989. Asi deset řečníků z řad občanské společnosti a tři místní zpěváci vyzývali k větší občanské i politické aktivitě. Moderátoři posilovali příchozí, aby se nenechali přemoci nedůvěrou a strachem. "Je to na nás, nesmíme se nechat ukolébat. Každý můžeme být Masarykem. Věřím, že to může být jenom lepší," řekl jeden z řečníků. Další dodal, že pokud by to v naší zemi dopadlo tak špatně jako v roce 1948 a lidé, kteří dnes přišli na náměstí, by skončili ve vězení, tak "by byl v dobré společnosti".

Na hlavním ostravském Masarykově náměstí z reproduktorů zpíval Karel Kryl, naživo například písničkář René Matlášek. Vystoupili kandidáti do senátních voleb, pedagog Ostravské univerzity Martin Tomášek (za Piráty) a primářka Fakultní nemocnice Ostrava Zdenka Němečková Crkvenjaš (za ODS a TOP 09). Vyzvali lidi, aby se podíleli na tvorbě politických programů stran, s nimiž sympatizují, a aby přišli k volbám.

V Liberci nejčastěji od řečníků zaznívalo, že nechtějí za premiéra trestně stíhaného člověka ani bývalého agenta StB, že nechtějí prezidenta, který táhne republiku na Východ, a odmítali i vládu s podporou komunistů. Na pódiu vystoupila ředitelka libereckého divadla Jarmila Levko či bývalý poradce prezidenta Havla Jan Šolc. "Věci se pohnuly někam, kde neměly být," řekl Šolc.

Protest v Jihlavě trval zhruba půl hodiny. Mezi hesly na transparentech mimo jiné stálo: "Bolševická vládo, Češi nejsou stádo" nebo "Nechceme komunisty ani Babiše". Demonstrující místy křičeli, pískali a zvonili klíči. Shromáždění oslovili studenti a někteří regionální politici. V Třebíči se protestu zúčastnily desítky lidí.

Ve Zlíně se k demonstracím připojil také spolek Zlínská křižovatka, který zrovna ve Zlíně pořádá festival demokracie a občanské společnosti Zlínské jaro. K demonstracím se přihlásil debatou o síle občanské angažovanosti. Člen spolku Tomáš Pasterný před začátkem diskuse přečetl text protestu Jednou provždy!, který inicioval spolek Milion chvilek. Desítky lidí reagovaly potleskem. "Spolek Zlínská křižovatka byl založen s nějakými cíly, Milion chvilek má cíle identické, bylo jednoduché se k protestu připojit," uvedl Pasterný.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1