Kolonizace Marsu je sice zatím reálně v nedohlednu, ale až ta doba za třicet let přijde, je třeba být připravený, říká mladý vědec Jan Lukačevič, který má se svým týmem na starosti projekt Marsonaut na České zemědělské univerzitě (ČZÚ). Ten je založený na pěstování zeleniny v aeroponických podmínkách – rostliny nikde v zemině nekoření, protože na Marsu se půda nedá použít. Visí kořenovým systémem ve vzduchu a zjednodušeně řečeno se kropí vším potřebným, včetně živin. Projekt by do budoucna mohl pomoci i zemědělcům v Česku, kteří se stále častěji potýkají s nedostatkem vody.
Projekt je to v Česku unikátní. Simuluje podmínky života na Marsu, kde je třetinová gravitace oproti planetě Zemi a půda jako taková se tu vůbec nedá využít k pěstování čehokoliv, protože je příliš promořená alkalickými solemi. Nehledě na zdejší teplotní podmínky.
Až jednou budeme kolonizovat rudou planetu, je logisticky nemožné, aby si budoucí kolonizátoři s sebou vezli všechny zásoby. I proto je podobných laboratoří, jako je ta česká, po celém světě zhruba pět desítek a každá se soustředí na pěstování jiných plodin. Ta na České zemědělské univerzitě, kde ji financuje Vodafon, jež sem od loňska v rámci projektu nainvestoval už několik milionů korun, se soustředí třeba na pěstování ředkviček.
Ředkvičky tak trochu pochcípaly
Rostliny v experimentální laboratoři se zvláštním světlem trčí nad sebou tak nějak ve vzduchu, i když právě to správné světlo jim pomáhá růst a díky jiné gravitaci na Marsu jim nijak nevadí, že rostou kolmo k zemi. „Jsou to většinou různá spektra modré a červené barvy, co jim pomáhá růst. Ukázalo se, že to mnohem více zrychluje reprodukční cyklus rostlin, takže se dá sklízet úroda několikrát do roka,“ říká Karolína Pumprová, bioložka a specialistka na hydroponické systémy z České zemědělské univerzity.
