Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové přijeli na fórum do Prahy. „Jsme v šoku,“ slyšeli od českých historiků kvůli překrucování dějin

Rusové přijeli na fórum do Prahy. „Jsme v šoku,“ slyšeli od českých historiků kvůli překrucování dějin

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů na Česko-ruském diskusním fóru zkritizovali překrucování dějinných událostí ruskými státními médii a tlaky vyvíjené na jejich partnery v Rusku. Na fóru zastupoval ÚSTR historik Adam Hradilek, který se zabývá například osudy Čechoslováků perzekvovaných v tehdejším Sovětském svazu. ÚSTR se dlouhodobě snaží o přístup do ruských archivů.

„Jsme v šoku, jakým způsobem ruská státní média překrucují dějinné události týkající se našich dějin - jako byl například dokument z roku 2015 televize Rossija-1 'Varšavská smlouva. Odtajněné stránky', v němž se invaze do Československa v roce 1968 vykládá v rozporu s fakty jako bratrská pomoc,“ uvedl příspěvek historiků ÚSTR na fóru, který ústav zveřejnil na svých stránkách. Samotná konference nebyla pro novináře přístupná.

Historici uvedli také to, že jsou znepokojeni případy, kdy jsou ruští občané odsuzováni za své příspěvky na sociálních sítích, které nejsou v souladu s oficiálním ruským pohledem na dějiny - jako je například spoluúčast Sovětského svazu na okupaci Polska v roce 1939.

Čeští historici spolupracují na ruské straně zejména se sdružením Memorial. Tvrdí, že jeho zástupci jsou pravidelně dehonestováni v ruské státní televizi, obviňováni lživě z překrucování dějin nebo vlastizrádných úmyslů. „Přitom jenom díky obrovskému úsilí a snaze Memorialu známe jména konkrétních českých obětí Velkého teroru, Gulagu či poprav organizovaných sovětským režimem,“ uvedl ÚSTR.

Dalším příkladem státního tlaku je podle českých historiků diskreditace Jurije Dmitrijeva, který objevil masové pohřebiště, kde bylo pochováno i mnoho Čechů. „Byl za velmi podivných okolností obviněn z výroby dětské pornografie, rok držen ve vězení a až po velkém nátlaku z Ruska i zahraničí byl těchto smyšlených obvinění zbaven a z vězení propuštěn,“ uvedli historici.

Fóra, které vzniklo z iniciativy prezidentů Miloše Zemana a Vladimira Putina, se původně měl účastnit i ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Svou účast odvolal poté, co se k tomu negativně vyjádřila část zaměstnanců ÚSTR. Vadil jim politický kontext fóra. „Chceme zpřístupnit ruské archivy, ne legitimizovat ruskou politiku,“ uvedl v reakci na to ústav.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1