Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senátoři napadli u Ústavního soudu stavební novelu. Vadí jim vyloučení veřejnosti ze stavebních řízení

Senátoři napadli u Ústavního soudu stavební novelu. Vadí jim vyloučení veřejnosti ze stavebních řízení

Skupina 17 senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část novely stavebního zákona. Odstranit chce pasáže, které ruší nebo omezují účast spolků a tím i veřejnosti ve stavebních řízeních, což vadilo hlavně ekologickým organizacím. 

„Vyloučení veřejnosti považujeme za protiústavní zásah do občanských práv,“ uvedl pro ČTK předseda strany Matěj Stropnický. Pokud ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) chtěla novelou dosáhnout toho, aby omezila zdržování výstavby ze strany některých ekologických spolků, mohla například omezit účast veřejnosti podle místa bydliště, ale ne ji vyloučit úplně, míní.

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu odstranit z novely pasáž, která ruší možnost účasti spolků ve správních řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona, pokud se o záměru nevede proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Napadli rovněž ustanovení, která omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona.

Opatření proti spolkům pokládají navrhovatelé za nepřiměřené omezení základního práva obyvatel domáhat se svých práv na užívání majetku, popřípadě práv na přístup do krajiny a na obecné užívání veřejné zeleně a lesa. Novelou prý lidé z okolí stavby, kteří nevlastní sousední pozemky nebo stavby, ztratili možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu alespoň prostřednictvím spolků.

Návrh senátorů vychází ze stanoviska 22 expertů čtyř právnických fakult. Podpořilo ho pět senátorů zvolených s podporou Zelených včetně bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, sedm senátorů za KDU-ČSL včetně místopředsedkyně horní komory Miluše Horské, tři sociální demokraté včetně exministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, senátorka Alena Dernerová (za SD-SN) a místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN). K předložení bylo třeba nejméně 17 senátorů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1