Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šíření lží a financování kampaně ve stínu: Tři okolnosti, které pomohly Zemanovi na Hrad

Šíření lží a financování kampaně ve stínu: Tři okolnosti, které pomohly Zemanovi na Hrad

„Moskva a její tajní agenti mohou oslavovat,“ píše ve svém závěru nová zpráva think-tanku Evropské hodnoty, která popisuje roli Kremlu během prezidentských voleb v České republice. Klíčové hlasování, které rozhodlo o znovuzvolení Miloše Zemana na Hrad, bylo silně ovlivněno masovou vlnou polopravd, lží a dezinformací, které se šířily veřejným prostorem. Ve stínu navíc stále zůstává i původ peněz, kterými Miloš Zeman financoval svou (ne)kampaň. Podívejte se, jaké zákulisní hry ovlivnily výsledek voleb, které na dalších pět let rozhodly o české hlavě státu.

1. Masová dezinformační kampaň nahrávající Zemanovi

Jedním z aspektů, které dopomohly prezidentu Miloši Zemanovi k jeho znovuzvolení, byla masová dezinformační kampaň šířící se mezi voliči na internetu. S blížícím se hlasováním četnost nepravdivých zpráv nabírala na síle a začaly se objevovat i lži opravdu těžkého kalibru – například Drahošova údajná spolupráce s StB nebo obvinění z pedofilie. Zemanův protikandidát byl také nepravdivě spojován s Římským klubem, který ale paradoxně pomáhal založit Miloš Zeman, píše zpráva think-tanku Evropské hodnoty. Snůška totálních nesmyslů se k lidem dostávala přes sociální sítě, řetězové e-maily, poštovní schránky a především skrze dezinformační servery.  

Vzhledem k tomu, jak byly tyto zprávy absurdní a přitažené za vlasy, je většina lidí dokázala snáze vyfiltrovat jako lživé, u dalších už byla situace komplikovanější a voliči byli náchylnější jim uvěřit. Mezi ně se například řadí dezinformace o tom, že je Jiří Drahoš takzvaný „vítáč“ imigrantů. Právě toto obvinění bylo pro volby nejvíce rozhodující, píše zpráva Evropských hodnot publikovaná v rámci projektu Kremlin Warch, který se snaží rozkrývat nástroje hybridní války Ruska proti západním liberálním demokraciím.

K rozhodnutí přiklonit se k Zemanovi, nebo k volbám raději vůbec nejít, výrazným dílem přispěly i dezinformace o postoji Jiřího Drahoše k Evropské unii. Evropské hodnoty zdůrazňují tři hlavní lživá tvrzení: Drahoš chce zablokovat referendum o vystoupení z EU, protože Čechy považuje za neschopné rozhodnout o jejich geopolitickém osudu; Drahoš chce co nejdříve přijmout euro; a Drahoš dostal značné množství peněz ze zahraničí, které z něj dělají poslušnou loutku cizích států, především Německa.

Zatímco Drahoš byl dle Evropských hodnot proruskými servery, jako jsou Parlamentní listy nebo Aeronet, vykreslován v tom nejhorším světle, Zeman se v jejich článcích hřál na výsluní. „Česká dezinformační komunita tvrdě pracovala na propagaci Zemana, kdy ho prezentovala jako jediného obhájce českého národa a suverenity,“ píše zpráva.

2. Lživé řetězové e-maily mířící hlavně na seniory

Za demonstrováním osoby Jiřího Drahoše nestály jen konspirační a dezinformační servery. „Rozsáhlá dezinformační kampaň byla zorganizována neznámými subjekty prostřednictvím přímých řetězových e-mailů,“ píše zpráva Evropských hodnot. Na oslovování voličů, především těch z řad seniorů, přes zasílání e-mailů se lživými texty o Jiřím Drahošovi, upozornil i pořad České televize 168 hodin. Texty jsou obvykle psané velkým písmem a ty „nejdůležitější“ informace jsou zvýrazněny tučně tak, aby čtenář věděl, na co se soustředit. Tyto e-maily pak lidé měli posílat dál svým blízkým, aby se dostaly mezi co největší objem potenciálních voličů.

„Jsou tam hrozné pomluvy, pro soudného člověka naprosto nepravděpodobné. Jako že tento inteligentní člověk je homopedofil, že nosí nedioptrické brýle, aby vypadal inteligentně, anebo, co je opravdu velmi vtipné, že třeba chce být podobný bývalému prezidentu Husákovi,“ popsala obsah smyšlených zpráv pro pořad 168 hodin seniorka Marie Kolářová.

Původní zdroj většinou znám není. Tvůrcům pořadu ČT se však podařilo jednoho z autorů lživých e-mailů vypátrat. Je jím Oldřich Lukáš, který se sám prezentuje jako ekonom, ekolog, pedagog a etikolog, toho času v důchodu, který je autorem článku o prezidentských volbách, kde mimo jiné stojí: „Za krajně znepokojující lze označit Drahošovu podporu masivní islamizace ČR, jakož i zavedení tvrdé cenzury a trestání lidí za šíření pravdy.“ Jak na tyto informace přišel, ale pořadu vysvětlit nedokázal.

Vedle zasílání nenávistných e-mailů vůči Drahošovi se dezinformace šířily především na sociálních sítích. Evropské hodnoty přitom zmiňují konkrétně dvě – facebookové stránky Slovanská jednota a Pro-Vlast, kterou sleduje více než 30 tisíc lidí. Pro-Vlast, která se prezentuje jako „mladá, česká, vlastenecká a nacionalistická“ organizace, proti volbě bývalého předsedy Akademie věd otevřeně vyzývala. Na svých stránkách vyvěsila například obrázek „Proč nevolit Drahoše“, kde nabízí výčet toho, proč pro šéfa Akademie věd ve volbách nehlasovat: „je pro přijímání tzv. uprchlíků“, „je pro co nejrychlejší přijetí eura“, „opustit EU je pro něj nepředstavitelné“, „referenda o důležitých otázkách odmítá“, „zastává postoje silně prounijní“ a „podporuje ho celá řada českých lobbistů“.  

3. Nejasné financování Zemanovy kampaně-nekampaně

Otazníky kolem financování (ne)kampaně Miloš Zemana doprovázely celé prezidentské klání. Prezident sice přiznal, že získal 11 milionů korun od spolku Přátelé Miloše Zemana, za kterým stojí jeho poradce Martin Nejedlý a kancléř Vratislav Mynář, jednotliví sponzoři ale zůstávají neznámí. „Je nad slunce jasné, že v mnoha případech pan Zeman neodkryl skutečného dárce, ale pouze prostředníka. A co víc, obešel volební zákon, když využil spolek Přátelé Miloše Zemana k zaplacení jeho kampaně,“ píše think-tank. Zatímco prezident totiž tvrdil, že žádnou předvolební kampaň nevede, Česko zaplavily billboardy a letáky, které jeho osobu propagují.  

Evropské hodnoty upozorňují právě na postavu ekonomického poradce Martina Nejedlého, který je považován za hlavního zákulisního hráče prezidentova týmu a který získává finanční prostředky z Ruska. „Pozadí Nejedlého zůstává veřejnosti neznámé. Řadu let pracoval v Rusku, aktivity v zahraničí ale odmítá komentovat,“ píše zpráva projektu Kremlin Watch. Připomíná přitom, že Nejedlý byl šéfem české pobočky ruské energetické společnosti Lukoil, která za něj zaplatila pokutu ve výši 32,6 milionů korun v kauze prodeje ropy ze státních ropných rezerv. „To mu umožnilo zůstat po boku Zemana a pokračovat v jeho ovlivňování, které umožňuje ruským firmám získávat strategické obchodní dohody v České republice, především pak v energetickém sektoru,“ píše zpráva Evropských hodnot.

„De facto manažer předvolební kampaně prezidenta Zemana Martin Nejedlý, jehož osobní dluh byl vyplacen moskevským velitelstvím firmy Lukoil, organizoval financování kampaně takovým způsobem, že prozatím stále není známo, kdo skutečně poskytl většinu finančních prostředků na kampaň pro prezidenta Zemana,“ uvádějí analytici v souhrnu „pozoruhodných aspektů znovuzvolení prezidenta Zemana“. 

Kromě Nejedlého však Evropské hodnoty v souvislosti s financováním kampaně poukazují také na možnou stopu vedoucí do Číny, která je Zemanovi nadmíru blízká. Na možný původ finančních zdrojů z Číny už INFO.CZ psalo po prvním kole voleb. Inzerát „Stop imigrantům a Drahošovi“ totiž nechala zhotovit agentura Euro Agency, která patří bývalému spolumajiteli společnosti Mountfield. Tu přitom před rokem koupila čínská společnost Eurasia Development Group. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1