Skrytá vojenská nemocnice čeká na poslední povel. Nemocné tu neprodyšně uzavřou | info.cz

Články odjinud

Skrytá vojenská nemocnice čeká na poslední povel. Nemocné tu neprodyšně uzavřou

Je to vlastně pomník exministra obrany Jaroslava Tvrdíka za 1,75 miliardy korun. Právě on nechal po pádu newyorských dvojčat tajně vybudovat uprostřed lesů v Orlických horách armádní nemocnici, která by sloužila pro případ napadení Česka biologickými zbraněmi. Centrum biologické ochrany však bylo využito pouze jednou, když se dva vojáci – navrátilci ze zahraniční mise – dostali do izolace kvůli podezření na nákazu nebezpečným virem. Nyní to vypadá, že skrytá nemocnice, jejíž provoz vyjde na více než 120 milionů ročně, může najít své využití. Armáda čeká jen na žádost od hlavní hygieničky.

Ještě před osmi lety armáda vážně zvažovala, že nemocnici v Těchoníně zakonzervuje, zavře a nechá zarůst. Proti uzavření speciálního objektu ale hovořily náklady: dosahovaly mnoha desítek milionů korun jen za zakonzervování a za roční udržování konzervace tak, aby v případě nutnosti nemocnice přeci jen mohla být draze zprovozněna. O osud nemocnice se tak hrálo dva roky. Až se stalo, že se armáda nakonec rozhodla si zařízení ponechat, byť za cenu investic do provozu bezmála 130 milionů korun ročně, protože udržet v chodu veškerou vzduchotechniku, čistírny vzduchu či přetlakové komory spolyká hodně energie.

V říjnu roku 2014 zařízení získalo statut skutečné nemocnice zařazené do celostátní sítě a především do pandemického plánu. Od té doby jej armáda využívala pro všechny vojáky vracející se ze zahraničních misí pro třídenní karanténu. Nejprve tedy všichni zamířili do Těchonína na odběry krve a na pozorování a teprve pak, pokud byli bez teplot a bez jakýchkoliv dalších příznaků možných chorob, směli domů. A takto je Těchonín využíván dosud. Statut nemocnice však znamená, že může v případě epidemie sloužit coby infekční a izolační zařízení a k tomu se nyní také chystá.

„Čekáme jen na rozhodnutí hlavního hygienika, který je ten jediný oprávněný dát příkaz k mobilizaci Těchonína,“ řekl pro INFO.CZ mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Podle něj je nemocnice nehledě na komplikaci v podobě aktuální výměny na postu hlavní hygieničky připravena přijímat nemocné. Nebude to ale z minuty na minutu. „Máme zhruba 30 lůžek pro akutní pacienty, nicméně do areálu se vejde až sto lidí, kteří tu mohou být v karanténě,“ říká Pejšek.

Podle majorky Lady Ferkálové z Agentury vojenského zdravotnictví, pod kterou Těchonín spadá, pak – pokud armáda dostane příkaz – nastane tento scénář: do dvou hodin armáda rozhodne o aktivizaci nemocnice a do dvanácti hodin bude schopná přijímat první pacienty. „Nejprve první dva na intenzivní péči, tedy ty pacienty ve velmi špatném stavu, kteří by přišli zřejmě přes Bulovku. A do dalších dvaasedmdesáti hodin jsme schopni přijmout ostatní pacienty na intenzivní péči a kompletně areál zprovoznit včetně personálního vybavení,“ vysvětlila Ferkálová pro INFO.CZ.

Fakt, že vojenské zařízení není možné otevřít okamžitě, souvisí mimo jiné s tím, že běžně tu sídlí jen několik lidí z obsluhujícího personálu, kteří mají na starosti mimo jiné výzkum nebezpečných biologických kultur, jež se tu přechovávají. Dělají se tu různé grantové práce a sídlí tu Centrum biologické ochrany. „Ti ostatní zdravotníci budou povoláni z Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové nebo ze svých pracovišť, kde slouží v dalších vojenských nemocnicích v Olomouci a v Praze, coby aktivní zálohy a počítají s tím, že taková situace nastane,“ říká majorka. Celkem je takových lidí zhruba sedm desítek. Budou muset počítat nejen s okamžitým přejezdem a nástupem, ale i s tím, že pacienty tu budou ošetřovat v několik kilogramů těžkých žlutých skafandrech s vlastním dýchacím a filtračním systémem a také v několikastupňových přetlakových komorách, kde i bez skafandru po nějaké době začne člověku třeštit hlava.

Nemocnice ukrytá uprostřed lesů je však jediné české zařízení, kde se smí manipulovat se vzorky nemocí, které spadají pod nejvyšší biologický stupeň ochrany číslo čtyři. A je i na evropské poměry unikátem, protože jiné státy mají obvykle jen několik takových lůžek v rámci běžného zdravotnického zařízení. Tady se však dá přechovávat i živá kultura pravých neštovic, již vymýcených a bedlivě střežených v několika málo laboratořích světa, nebo ebola, SARS, otevřená tuberkulóza, antrax či vzorky dalších vysoce nakažlivých chorob například na bázi filovirů, jako je horečka marburg. Nemocnice má totiž důkladnou vstupní ochranu – dokonalou filtraci vzduchu, trojitá okna s velkými mezerami s vakuem v meziokenním prostoru a další vychytávky.

Stejně tak funguje výstupní biologická kontrola, a z nemocnice se proto nedostane ani kapka vody či molekula vzduchu, tudíž nemůže okolí ani jiné pacienty umístěné ve zdejších ubikacích v karanténě nijak kontaminovat. Areál má i vlastní čistírnu odpadních vod. A taky krematorium. Kdyby tady vypukl rozsáhlejší požár, i na to jsou tu připraveni, a to drastickým způsobem. V tu chvíli se celá nemocnice hermeticky uzavře bez ohledu na lidi uvnitř. Bude to tragédie pro personál i pacienty, prioritou je ale ochránit zbytek země.

„Je to zcela samostatná a soběstačná planeta. Na rozdíl od Bulovky, která má stupeň biologické ochrany číslo tři, my jsme unikátní v tom, že z objektu naprosto nic nevychází ven – ani vzduch, ani voda. Viry nebo jiné látky od nakažených pacientů tak nemají šanci se šířit do okolního prostředí mimo uzavřenou nemocnici,“ popsala Lada Ferkálová. Vlastně se Těchonín dá připodobnit k obří nerezové vaně, hermeticky zcela uzavřené.

„Nepočítáme ale s tím, že bychom se tu snažili v případě koronaviru zkoumat vzorky tkání a virus jako takový, protože si myslíme, že Izrael je v tomto daleko před námi, co do vývoje vakcíny,“ řekl Jan Pejšek. „Naopak se zase dnes již počítá s tím, že uzdravení pacienti by po skončení karantény mohli domů, není to tedy konečná stanice,“ říká Lada Ferkálová.

V případě, že by se objevila nákaza mezi vojáky, může Těchonín armáda aktivovat také sama bez žádosti hlavního hygienika České republiky. To kvůli ochraně vlastních lidí. Václav Ješeta patří k těm, kteří budou v tom případě zásobovat nemocnici potřebnými léky. Je totiž vrchním armádním lékárníkem a má na starost zásobování polních nemocnic, ale i veškerých dalších vojenských objektů zdravotnickým materiálem a léky. „Ano, chystáme se na to a zásoby máme, řekl bych, dobré. Ale je třeba si říct, že Těchonín je spíš skutečně určen pro to, aby zabránil šíření nákazy mezi obyvatelstvem, to je totiž stále jeho hlavní úkol – izolace nemocných,“ řekl pro INFO.CZ a naráží tím na fakt, že to stále není obyčejná nemocnice, spíš ochrana civilního obyvatelstva v případě krize. Tvrdíkův pomník tak zřejmě kvůli koronaviru najde své první skutečně důležité využití. 

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud