Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát prohrál bitvu o regulaci nájmů. Další majitelé mají ale šanci na odškodnění mizivou

Stát prohrál bitvu o regulaci nájmů. Další majitelé mají ale šanci na odškodnění mizivou

Evropský soud pro lidská práva odmítl odvolání Českého republiky a stát tak musí dvěma stěžovatelům vyplatit kromě rozdílu mezi tržním a regulovaným nájmem také odškodnění. Podle obhájkyně Dity Křápkové může tento případ znamenat naději pro ty, kterým soudy žalobu označily za promlčenou nebo od státu dostaly neadekvátní sumu. Zástupce ochránce lidských práv Stanislav Křeček ale tvrdí opak. 

Český stát musí podle Evropského soudu pro lidská práva (ESPL) vyplatit odškodnění za regulované nájemné, podle něj byla porušená práva pronajímatelů a třem stěžovatelům přiřkl odškodné v celkové výši 2,19 milionu korun. Republika musí majitelům domů vyplatit jak rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným, tak odškodnění a náklady na trestní řízení.

Obhájkyně Dita Křápková navíc pro server Seznam.cz uvedla, že toto rozhodnutí může pomoci i dalším majitelům, kterým bylo v minulosti přiznáno nižší odškodnění nebo byly jejich žaloby zamítnuté jako promlčené. S tím ale nesouhlasí zástupce ochránce lidských práv Stanislav Křeček. „Pokud byly promlčené, tak už se otevírat nebudou a pokud byly pravomocně ukončené nějakým rozhodnutí, tak už se také otevírat nebudou, leda by soudy usoudily, že vyšly najevo nové skutečnosti. Takže pochybuji o tom, že by bylo možné některé kauzy znovu otevírat," řekl INFO.CZ.

Na štrasburský soud se kvůli regulaci nájemného v roce 2005 obrátilo na 5 tisíc majitelů domů a bytů, kteří podle svých slov kvůli právní regulaci neměli dostatek příjmů na běžný provoz a opravy nemovitostí. Podle Křečka je ale tento argument lichý a neodráží situaci tehdejší doby: „Ta regulace nájmu byla pokusem státu zajistit bydlení lidem, kteří v té době měli příjmy takové, jaké měli, a nebyli by schopni platit vysoké nájmy, které od nich majitelé v rozporu s restitučními nároky požadovali. Jestliže majitelé domu neměli na opravy, tak na ty opravy neměli ani ti nájemníci, kteří by jim na ně mohli přispět… Navíc, to,co stačí a nestačí na údržbu, nikdy nebylo jasně stanoveno.“

Dlouholetý předseda Sdružení nájemníků ČR také připomíná, že: „restituce byly založené na principu, že se majetky přijímají ve stavu, v jakém jsou včetně všech práv a povinností. A toto majitelé domů porušili, nerespektovali ten právní stav, za jakého byly majetky předány, a začali požadovat vysoké nájmy,“ dodává Křeček.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1