Státy V4 chtějí nakupovat léky společně. Pomůže to českým pacientům? | info.cz

Články odjinud

Státy V4 chtějí nakupovat léky společně. Pomůže to českým pacientům?

Státy V4 chtějí nakupovat léky společně. Pomůže to českým pacientům?
 

Země V4 tento týden po schůzce ministrů oznámily, že chtějí nakupovat léky společně. Co by to znamenalo pro českého pacienta? Společné nákupy léků mohou napomoci tomu, aby z tuzemského trhu mizely některé přípravky, které nyní chybí. Nezabrání to však všem reexportům. Záměr také naráží hned na několik překážek. 

Momentálně je v Česku registrováno přes 56 tisíc druhů léků a trh s nimi dělá přes 70 miliard korun. A přestože díky nastaveným mechanismům jsou u nás ze zákona léky prakticky nejlevnější z celé Evropy, jak dokazuje několik let starý příběh s nákladným lékem Glivec, ještě stále jsou úspory na lécích možné.

Tento lék pomáhá pacientům s leukémií, české zdravotní pojišťovny za něj ale platily víc než německé. Stát poté, co to vyšlo najevo, nastavil nová pravidla a cena léku klesla prakticky na polovinu, což bylo jen u jedné dávky Glivecu rozdíl až několika desítek tisíc korun. 

Výše uvedený příběh ilustruje jednu věc: jak velkou roli hraje u ceny léků velikost trhu. Právě to zřejmě měli na mysli ministři zdravotnictví zemí Visegrádské čtyřky, když se shodli, že chtějí zorganizovat společné nákupy léků.  

„Ano, je to v duchu memoranda zemí V4 o společném postupu zemí v lékové politice a je to jeden z klíčových bodů, na nějž tyto země při své spolupráci kladou důraz,“ říká ředitel Asociace inovativního farmaceutického Jakub Dvořáček.

Jedním dechem však dodává, že si organizace, sdružující přes třicet výrobců originálních výrobců léčiv, nechala vypracovat studii, která ukazuje, že převést tento nápad do praxe, jednoduché nebude.

„My jsme si nechali hned po podpisu toho memoranda vypracovat, co by to znamenalo a ukázalo se, že by bylo nesmírně složité zavést společné nákupy léků a léčiv. Každá země má totiž jiný systém, jak léky nakupuje. Někde ty nejdražší nakupují nemocnice, jinde se soutěží celostátně. A také má každá země jinou míru inovací, které pouští na trh. Od myšlenky k realizaci tak zřejmě povede ještě dlouhá cesta,“ upozorňuje Dvořáček.

Maďarsko patří k zemím, kam se nové inovativní léky dostávají poměrně snadno, do Česka se zpožděním nejméně dvou let, jak plyne také ze zákona, kdežto paradoxně poměrně velký trh, jako je Polsko, v inovacích zaostává až čtyři roky za okolními zeměmi.

Manažer velkého výrobce léčiv firmy Pfizer Pavel Mazan míní, že spíše než o skutečné nákupy půjde nakonec o sdílení zkušeností – co se které zemi osvědčilo v lékové politice, to si převezme od „souseda“. „Vezměte si jen ten fakt, že Slovensko nakupuje v eurech, ale ostatní tři země ne. Už to je jedna z drobných překážek společného nákupu léků. I když jsou v Evropě příklady, kde se společné nákupy zemím osvědčily a funguje to tam – například země Beneluxu,“ říká.

Další překážka je politická. Jde o to, jak by se země domluvily na koordinátorovi společných nákupů. „Nedělám si iluze, že by se státy shodly na tom, pod koho bude spadat agentura, která bude léky nakupovat. Polsko by se sotva upozadilo, ale nemá v lécích potřebnou sílu. Maďarsko je naopak poměrně silné, co se týče výrobců léčiv i nových léků, a také jako velký trh pro výrobce. Ale divil bych se, kdyby si i tak malé země jako Česko nebo Slovensko chtěly nechat vzít takovou agendu,“ řekl pro INFO.cz zdroj z ministerstva zdravotnictví, který si v této souvislosti nepřál být jmenován.

Co to vše znamená pro pacienta? Společné nákupy léků mohou napomoci tomu, aby z českého trhu mizely některé léky, které nyní chybí. Rozhodně to však nezabrání všem reexportům.

Na druhou stranu to může mírně zvýšit doplatky na některé společně nakupované léky, ale pro stát naopak snížit cenu, kterou za ně zdravotní pojišťovny hradí – už proto, že ostatní dva trhy V4 jsou mnohem větší pro farmaceutické firmy.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud