Úskalí předvolebních průzkumů. Jak se agentury při eurovolbách ne/trefily? | info.cz

Články odjinud

Úskalí předvolebních průzkumů. Jak se agentury při eurovolbách ne/trefily?

Úskalí předvolebních průzkumů. Jak se agentury při eurovolbách ne/trefily?
 

O průběžném rozložení politických sympatií tradičně vypovídají volební průzkumy, kterým se dostává velké pozornosti zejména v předvolebním období. Jak přesné byly ty, které se věnovaly letošním volbám do Evropského parlamentu?

V rozmezí dvou měsíců před květnovými volbami bylo zveřejněno pouhých pět průzkumů. Různá čísla – vzájemně navíc těžko porovnatelná, protože některá zobrazovala voličské preference, jiná zase představovala volební modely – přinesl MEDIAN, STEM/MARK, CVVM (všichni patří do sdružení SIMAR, které garantuje určité metodologické standardy) a Phoenix research, který publikoval dva průzkumy.

Evropské volby se těšily nižšímu zájmu výzkumných institucí, které publikovaly méně než polovinu průzkumů oproti prezidentským či sněmovním volbám. Ve srovnání s dalšími „velkými“ volbami můžeme pokračovat: žádný z průzkumů například nebyl publikován v poslední den před volebním moratoriem (v Česku od předvolebního úterý platí zákaz zveřejňovat jakýkoli průzkum). Všechny průzkumy měly navíc střední dobu sběru 1. května nebo starší. Žádný z nich tedy nepopisoval dění během klíčového volebního měsíce.

I proto je velmi složité – a je třeba dodat, že i ne zcela spravedlivé – srovnávat výsledky voleb s čísly, která přinesly průzkumy. Volební průzkum totiž není predikce, byť je za ni často považován. Pouze poodhaluje situaci v době sběru dat. O tom, jak bude probíhat kampaň v budoucnu a jak se budou přelévat hlasy a sympatie voličů neříká takřka nic. Když hodnotí přesnost průzkumů asi nejslavnější volebně-prognostický server „FiveThirtyEight“, věnuje se jen průzkumům, které mají střední dobu sběru tři a méně týdnů před samotnou volbou. Zbylé nehodnotí, protože by takové hodnocení podle jeho názoru o ničem nevypovídalo.

Podobný přístup si mohou dovolit v USA, kde je v předvolebním měsíci zveřejněno každý den hned několik průzkumů. U nás je situace jiná. Pokud bych použil stejné kritérium, nemohl bych hodnotit žádný z průzkumů. Arbitrárně jsem tedy určil dva měsíce před samotnou volbou. Dále jsem musel průzkumy sjednotit, aby se jejich přesnost dala vůbec porovnat. Volební preference jsem převáděl na model (rovnoměrně jsem rozdělil nerozhodnuté voliče dle volebních preferencí již rozhodnutých voličů), na účasti závislé dílčí modely MEDIANu jsem průměroval. Je to nepochybně zjednodušující, ale zároveň nezbytné. A kdo si tedy vedl nejlépe?

Chybovost předvolebních průzkumůChybovost předvolebních průzkumůautor: Michal Sirový

Zlatá medaile patří MEDIANu, jehož model počítal s různými variantami voličské účasti. Stříbro putuje k agentuře STEM/MARK. Bronz je pro Phoenix research, který publikoval hned dva průzkumy – ty však nedopadly nijak slavně. Poslední místo náleží CVVM, které se významně netrefilo. Jsem přesvědčen, že za to může špatný způsob sběru dat. CVVM totiž data pro evropské volby sbíralo ve stejném průzkumu a u totožných lidí jako data pro volby sněmovní. Pravděpodobně i proto vychází upravený volební model pro evropské volby prakticky totožně jako model sněmovní.

S tímto pořadím je ale hned několik potíží. S čistým svědomím nelze srovnávat průzkum CVVM s druhým průzkumem Phoenixu – střední dobu sběru zmíněných průzkumů dělí čtyři týdny. Dále je třeba přiznat, že Phoenix research publikoval svůj druhý průzkum až po zveřejnění všech ostatních, mohl tak naměřené preference upravit dle již známých průzkumů. Indikují to výrazné změny mezi prvním a druhým průzkumem Phoenix research a katastrofální kvalita výstupů této společnosti v prezidentských i sněmovních volbách.

Uvedené pořadí agentur a institucí tedy platí pouze pro tyto jedny volby a rozhodně by se změnilo, kdybych hodnotil jejich přesnost i u starších voleb.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud