Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ústavně-právní výbor doporučil snížení hranice pro vstup koalic do Sněmovny

Ústavně-právní výbor doporučil snížení hranice pro vstup koalic do Sněmovny

Sněmovní ústavně-právní výbor doporučil dnes plénu schválit ve vládní novele volebních zákonů snížení hranice pro vstup koalic do dolní komory, jak chce KDU-ČSL. Bez stanoviska výboru budou poslanci hlasovat o návrhu Pirátů na úplné zrušení těchto limitů pro koalice a snížení hranice pro volební strany o procentní bod na čtyři procenta. Sněmovna by mohla o podobě předlohy rozhodnout ještě v červnu.

Vláda připravila technickou novelu v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud totiž ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka namísto někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla.

Kabinet kvůli tomu mimo jiné navrhl, aby představitelé volebních komisí museli povinně na školení, jak hlasy správně sčítat. Za neúčast na školení má hrozit snížení odměny absentujícího komisaře o jednu třetinu. Výbor odmítl návrh poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, aby ministerstvo vnitra do týdne od vyhlášení výsledků voleb namátkově u jednoho procenta okrsků výsledky hlasování přepočítalo. Podpořil naopak návrh Heleny Válkové (ANO), která chce umožnit v komunálních volbách hlasovat i cizincům, kteří v obci bydlí přechodně, nejen trvale.

Lidovci chtějí prostřednictvím Marka Výborného snížit limit pro koalice na původní výši před volebními změnami z dob opoziční smlouvy. Nyní činí deset procent, 15 procent a 20 procent podle počtu stran, které koalici tvoří. Nové meze by mohly být podle návrhu sedm procent, devět procent a 11 procent. Výbor naopak nepodpořil další návrh KDU-ČSL na zavedení původního systému přepočtu hlasů na mandáty. Nynější je podle lidovců v rozporu se zásadou rovnosti voličských hlasů a zvýhodňuje velké strany.

Volební komisaři by podle vládního návrhu o práci v komisi přišli, pokud by se její práce neúčastnili déle než dvě hodiny. Členové komise budou označeni jmenovkami s uvedením, kdo je nominoval. Vnitro tím podle předlohy reagovalo na připomínky pozorovatelů OBSE.

Novela počítá rovněž s tím, že volební lístky by měly být v budoucnu vytištěny pro poslanecké a krajské volby jen jednostranně. Oboustranné by s ohledem na počet kandidátů měly zůstat jen lístky pro komunální volby. V případě souběhu více typů voleb budou lístky podle předlohy barevně rozlišeny tak, aby jejich barva odpovídala příslušné hlasovací obálce a snížilo se riziko neplatných hlasů.

Sněmovna by měla podle stanoviska výboru schválit úpravu Vojtěcha Pikala (Piráti), který se týká souběhu místních referend, krajských referend a různých typů voleb. Mohly by se konat ve stejnou dobu ve stejných volebních místnostech a se stejnými komisemi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1