Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ÚSTR veřejně kritizoval Blažka. Ústavu se nelíbilo, co historik řekl na demonstraci proti Babišovi

ÚSTR veřejně kritizoval Blažka. Ústavu se nelíbilo, co historik řekl na demonstraci proti Babišovi

Mohou mít zaměstnanci vlastní názory, nebo by měli i ve svém volném čase souznít s postoji svého zaměstnavatele? Tento konflikt právě řeší Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který včera vydal prohlášení, ve kterém svého zaměstnance historika Petra Blažka označil za „fanatického aktivistu“. Dovolil si totiž minulý týden vystoupit na akci proti Andreji Babišovi Milion chvilek pro demokracii, kde kritizoval propouštění v Ústavu.

Historik Petr Blažek promluvil na demonstraci proti premiérovi v demisi 5. června. Na podiu zmínil, že jeho kolega historik Radek Schovánek, který svědčil u soudu proti Babišovi a předkládal důkazy o jeho komunistické minulosti, byl následně vyhozen z ÚSTR.

„(U soudu) byli dva svědci, jeden byl Jerguš Sivoš, slovenský historik, a druhý byl český badatel Radek Schovánek. Dva měsíce poté, co svědčil proti Andreji Babišovi a dokládal, že byl aktivním spolupracovníkem Státní bezpečnosti, se odehrála schůzka na ministerstvu financí, které tehdy řídil Andrej Babiš. Andrej Babiš tehdy dal dvacet milionů vedení Ústavu pro studium totalitních režimů do rozpočtu, aby udělali velkou čistku, v jejímž rámci byl vyhozen Radek Schovánek z práce,“ uvedl před týdnem historik na demonstraci. Dále uvedl, že jako člen odborů Babiše upozorňoval, že peníze budou sloužit k vyhazování nepohodlných lidí. Premiér v demisi mu tehdy údajně slíbil, že pokud by se něco takového mělo následovat, peníze neschválí. To se ale nestalo a Radek Schovánek dostal výpověď.

Ačkoli Blažek vystoupil na demonstraci ve svém volném čase a mluvil sám za sebe, vedení ÚSTRu se vůči jeho slovům rozhodlo vymezit. „Petr Blažek je v ÚSTR zaměstnán jako historik. Práce historika, stejně jako každá jiná, má pravidla. Pro historiky například platí, že musí vycházet z ověřitelných faktů a hledat doložitelné souvislosti. V tomto případě však Petr Blažek skutečnost zcela překroutil. Petra Blažka budeme muset bohužel, nikoli poprvé, důrazně upozornit, že je rozdíl mezi rolí odborného historika, který se jistě může a má občansky angažovat, a rolí poněkud fanatického aktivisty, který se neštítí sáhnout ani k demagogii, když se mu to hodí,“ stojí v úterním vyjádření Ústavu. Vyjádření se svým zaměstnancem nijak nekoordinovali.

„Pouze den předtím mi ředitel zaslal dopis, ve kterém mě požádal, abych doložil jednu větu ze svého projevu. Odpověděl jsem, že mám na vše písemné doklady i svědky. Prohlášení považuji za absurdní, navíc jsem mluvil o své zkušenosti zástupce odborů. Volil jsem svoje slova opatrně, nikoho z vedení ÚSTR jsem nejmenoval,“ vysvětluje pro INFO.CZ Blažek. Za přinejmenším nešťastné také považuje, že vedení se s ním nepokoušelo věc řešit osobně. Na schůzku s ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou dostal pozvání až dnes, když redakce INFO.CZ požádala Ústav o vyjádření.

„Petr Blažek vystoupil veřejně a toto jeho vystoupení se dále šíří na internetu, zvláště na sociálních sítích. V důsledku toho jsme od veřejnosti obdrželi několik dotazů na tvrzení, která v projevu Petra Blažka zazněla. Považujeme tedy za vhodné a nutné se vůči nim veřejně ohradit. Vedení ÚSTR chce tímto krokem bránit dobré jméno instituce, které Petr Blažek svými výroky ohrozil,“ uvedla v reakci Darja Čablová, pověřená za ÚSTR za styk s novináři. Ve veřejném vyjádření instituce uvedla, že to není poprvé, co musí Blažka „důrazně upozorňovat“ na nevhodné chování. Čím dalším se měl historik prohřešit, ale Čablová odmítla uvést, stejně jako to, zda mu za jeho vystoupení hrozí nějaký postih.

Reakci Ústavu, který se rozhodl veřejně pranýřovat svého zaměstnance, aniž by předtím radši situaci s ním řešil osobně, příliš nechápe ani předseda Rady ÚSTR Eduard Stehlík. „Jak jsem byl informován, názory, které doktor Blažek přednesl na akci Milion chvilek pro demokracii, byly jeho osobní. Má pro ně dle svých slov dostatek informací a podkladů. Vzhledem k tomu, že vystupoval sám za sebe, tak je jeho výsostným právem v této zemi, kde ctíme svobodu projevu, s takovýmto stanoviskem vystoupit. Zatím žijeme ve státě, kde můžeme říkat, co si myslíme,“ uvedl pro INFO.CZ Stehlík.

ÚSTR se ve svém prohlášení snaží rozporovat Blažkova tvrzení ohledně odchodu jeho kolegy Radka Schovánka, který svědčil proti Babišovi. Důvodem údajně byla reorganizace a reforma digitalizace a ÚSTR si prý historikova svědectví před soudem cenil a dokonce ho tehdy písemně pochválil.

„Na stránkách ÚSTR se objevilo tvrzení, že jsem Ústav „opustil“. Nové vedení se mě i dalších lidi ale chtělo zbavit z osobních důvodů a použilo k tomu účelovou kritiku digitalizace. Vedoucí oddělení digitalizace, který za ni byl zodpovědný, tam ale zůstal a propuštěn jsem byl já a ještě jedna kolegyně. Všichni lidé, kteří digitalizaci dělali, zůstali v ÚSTRu nebo v Archivu bezpečnostních složek, naopak byli zlikvidování lidé z evidencí, což bylo oddělení, které vytvářelo lustrační systémy. S digitalizací to nemělo nic společného, pan Hazdra prostě lže. Na stránkách ÚSTRu je také napsáno, že jsem po svědectví proti Andreji Babišovi dostal nějakou pochvalu. To je naprostá lež. Dopis mi poslalo slovenské ÚPN (Ústav pamäti naroda), ale jinak od vedení ÚSTRu jsem nikdy žádnou pochvalu nedostal,“ vysvětluje pro INFO.CZ sám Schovánek. Reakce Ústavu na vystoupení jeho kolegy ho rozhořčila, nicméně nepřekvapila.

„Já se domnívám, že je to zoufalá snaha překroutit věci, které se staly. Podle mě je to další doklad, že vedení ÚSTRu je už úplně mimo realitu. Podle mě se k soukromému vystoupení Petra Blažka ÚSTR vůbec neměl vyjadřovat. Petr Blažek nikoho nejmenoval, a pokud by si někdo cítil dotčen, tak by to měl řešit občansko-právní cestou. Ale využívat k tomu stránky instituce, která by naopak měla zkoumat totalitu, je nevhodné,“ dodává Schovánek.

„Atmosféra je již několik let od účelového odvolání Daniela Hermana z funkce napjatá. Odešly či byly propuštěny desítky zaměstnanců. Svou roli Ústav plní podle mého názoru částečně, slabiny vidím v digitalizaci, vytváření elektronických vyhledávacích systémů a také v občasné relativizaci minulosti jako v případě několika vystoupení poradkyně ředitele pro metodologii Muriel Blaive. Problém vidím také v tom, že se vedení nepodařilo získat téměř žádné renomované historiky,“ dodává Blažek. I přes nepříjemnou atmosféru ale o odchodu z ÚSTRu neuvažuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1