Válková hraje o svou další kariéru. Právníci Urválka znali, napsal příručku, říká historička | info.cz

Články odjinud

Válková hraje o svou další kariéru. Právníci Urválka znali, napsal příručku, říká historička

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) sice v pátek večer rezignovala v České televizi na svou další snahu stát se příští ombudsmankou, stále je ale ve hře její pozice vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Řadě lidí totiž vadí článek z konce 70. let, který vydala ve spoluautorství s dřívějším prokurátorem Josefem Urválkem, jak jako první informovalo INFO.CZ. Válková tak čelí výzvě k rezignaci i na tuto svou pozici, kterou ji adresoval například právník a člen Rady vlády pro lidská práva Tomáš Němeček či předseda ČSSD Jan Hamáček. Válková Urválkův podíl na zmíněném textu bagatelizuje a argumentuje tím, že nevěděla, o koho jde. Pokud ale vyzdvihuje svou odbornost, jsou její slova podle dalších zjištění zarážející.

Josefa Urválka totiž v 70. letech znali zejména lidé zabývající se odborně trestním právem, a to i vzhledem k jeho publikační činnosti. „S doktorem Suchým napsali příručku Dozor prokurátora v přípravném řízení trestním. Šlo v podstatě o kuchařku zejména pro právní čekatele a začínající prokurátory. V tomto směru muselo být jméno dr. Urválka mezi prokurátory a právníky zaměřujícími se na trestní právo známé,“ uvedla pro INFO.CZ právní historička Ivana Bláhová, která působí na katedře právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Pokud jde o prof. Válkovou, nepřísluší mi hodnotit, zda mohla nebo nemohla něco vědět. Lze se však domnívat, že pokud s ním spolupracovala na přípravě odborného textu, je pravděpodobné, že věděla, o koho jde,“ říká Bláhová.

„Z celé té kauzy kolem prof. Válkové mi jako nejabsurdnější přijdou tvrzení, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek a že právě s ním se chtěla podílet na ‚humanizaci‘ tehdejší trestní justice…,“ uvedl pak na Facebooku právní historik a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík.

„Otázka, zda mohli existovat právníci, kteří v 70. letech nevěděli o politické perzekuci 50. let, je velmi těžko zodpověditelná. Jde o čistě subjektivní záležitosti, které nelze ani z právní úpravy a většinou ani z archivních dokumentů dovodit. V této oblasti lze čerpat pouze z fondů orální historie. Mohu pak pouze uvést, že na základě mých znalostí i v 70. a 80. letech byli právníci, kteří zůstali v této oblasti v podstatě nedotčeni,“ říká však na druhou stranu rovněž Bláhová.

Relevantní je rovněž zaměřit se na to, jakou institucí vlastně byl Výzkumný ústav kriminologický při Generální prokuratuře ČSSR, v němž v té době Válková pracovala. „Podle dostupných informací měl za úkol provádět především kriminologické výzkumy a výsledky publikoval v odborném tisku. Bez dalších rešerší v těchto publikacích ale nelze o obsahu těchto textů nic bližšího uvést. Lze jen dodat, že ústav byl údajně velmi slabě personálně obsazen a spolupracoval s různými externisty,“ uvádí Bláhová.

A titul Prokuratura, v němž Válková publikovala? Podle Bláhové to byl „interní odborný časopis, který byl zasílán pravidelně na prokuratury všech stupňů“. „Bez dalšího výzkumu v něm publikovaných textů nelze dále o vlivu ideologie na jeho obsah nic bližšího říci,“ dodává právní historička.

Všechny tyto otázky se ale v příštích dnech patrně budou dále řešit. Ve čtvrtek má totiž zasednout Rada vlády pro lidská práva, jejíž místopředsedkyní je právě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. K rezignaci na tuto funkci i na členství v radě ji včera vyzval další z členů rady, advokát Tomáš Němeček, dřívější novinář a šéfredaktor týdeníku Respekt.

„Jsem členem této rady od loňska: jednomu z vládních právníků přišlo zajímavé, aby někdo na jednání vnášel pohled zevnitř psychiatrické nemocnice. To jsem se rok snažil dělat (především upozorňovat na témata jako okrádání pacientů s pokročilou duševní nemocí, osud nepojištěných cizinců-samoplátců nebo nezamýšlené dopady vládních novel na lidi v exekuci). Teď je už ale pocit trapnosti při sledování činů a výroků profesorky Válkové nesnesitelný,“ uvedl včera Němeček na Facebooku.

„Proto jsem teď všem členům odeslal výzvu k rezignaci H. Válkové na funkci zmocněnkyně vlády pro lidská práva i na členství v radě, nejpozději do dne čtvrtečního jednání. V opačném případě se v ten den odporoučím z Rady já,“ uvedl rovněž.

Výzvy k rezignaci Válkové zaznívají také napříč politickým spektrem. „Pokud bude paní Válková pokračovat ve funkci, tak z mého pohledu se bude věnovat víc obhajobě svého působení než samotnému fungování úřadu,“ uvedl dnes předseda ČSSD Jan Hamáček s tím, že rozhodnutí je nicméně na premiéru Andreji Babišovi. „Hnutí ANO má (ve vládě) většinu, pokud se premiér rozhodne paní Válkovou držet, sociální demokracie nemá sílu na to, aby ji odvolala,“ podotkl Hamáček. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud