Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Varování expertů: Česko je na nejlepší cestě stát se středoevropským Řeckem

Varování expertů: Česko je na nejlepší cestě stát se středoevropským Řeckem

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.

Zpráva uvádí, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě.

"Ačkoli bude české hospodářství stejně jako dosud růst rychlejším tempem než ekonomiky vyspělejších zemí, což posílí daňové příjmy, nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné. Hlavním důvodem dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je stárnutí obyvatelstva," uvedla rada ve zprávě.

Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 35,3 procenta a v rámci EU je šestý nejlepší. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,3 procenta, nejhůře pak Řecko (179,7 procenta) a Itálie (133,1 procenta).

Podíl lidí ve věku 65 a více let na celé populaci se podle zprávy v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 procent na téměř jednu třetinu. S tím bude podle rady spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.

Zároveň podle zprávy bude ubývat obyvatel v produktivním věku. "Česká společnost se tak bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě," uvádí zpráva.

Rada upozornila, že rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě prohloubil dluh na zhruba 180 procent HDP. "Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 procent HDP, a následné další zvyšování zadlužení by ale vyvolalo reakci finančních trhů," uvádí dokument. Investoři by totiž požadovali za půjčení peněz státu rizikovou prémii, která by zvýšila úroky u půjček, a to by vývoj dluhu ještě zhoršilo. Země by se tak podle rady ocitla v dluhové pasti.

Za bezpečné rozpočtová rada považuje udržovat podíl veřejného dluhu k HDP na maximálně 40 procentech. To by zajistilo, aby se v případě krize nebo jakéhokoliv nepříznivého vývoje neúnosně nezvyšovalo zadlužení země.

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky tak, aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.

"Cílem střednědobých rizikových scénářů není vzbudit paniku mezi politiky či odbornou veřejností. Jejich prostřednictvím ale chceme ukázat, jak rychle a hluboce může případný propad příjmů v kombinaci s potřebou nadále financovat rostoucí mandatorní výdaje ubírat veřejným financím prostor pro podporu zdravého hospodářství v horších časech," uvádí rada ve zprávě.

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1