Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vesnické pošty možná budou prodávat i potraviny. Schválila to vláda

Vesnické pošty možná budou prodávat i potraviny. Schválila to vláda

Vláda schválila plány na podporu obslužnosti venkova. Pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu. 

Do venkovských oblastí, kde žije zhruba třetina českého obyvatelstva, se ročně investují desítky miliard korun. Populace v nich roste rychleji než ve zbytku republiky, což ale neplatí o nejmenších obcích, ty naopak zanikají.

„Je to otázka maloobchodu, zdravotní péče, dostupnosti škol a školek, dostupnosti vodovodů a kanalizací. Materiál má mnohem větší šíři, než jsme původně předpokládali,“ řekl již dříve ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dnes dodal, že jednotlivá ministerstva by měla do konce srpna předložit konkrétněji rozpracované úkoly, celkový výstup by měl být hotov v říjnu.

Malé obce do 500 obyvatel se podle materiálu dlouhodobě potýkají s nedostatečnou občanskou vybaveností, například v oblasti komerčních služeb dosahuje vybavenost zhruba 70 procent. Jedním z nástrojů na zlepšení by mohla být finanční podpora samospráv, které zajišťují nebo se podílejí na provozu prodejen, například pokud jim poskytují prostory.

Podle ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu. „Dotace by pak sloužila výhradně na částečné pokrytí vynaložených mzdových prostředků, včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění personálu prodejny,“ uvedlo ministerstvo. Kromě využití klasických prodejen by se mohla podporovat alternativní řešení, jako jsou pojízdné prodejny. Další možností je spolupráce s Českou poštou, potraviny by se mohly prodávat tam, kde jsou její smluvní zástupci.

Už nyní získává venkov ročně desítky miliard korun z národních i evropských zdrojů. Jenom v evropském dotačním programu Program rozvoje venkova bylo mezi lety 2007 a 2013 vyplaceno na plošná a investiční opatření skoro 100 miliard korun. Stát i nyní vyplácí miliardy korun výrobcům potravin a zemědělcům.

Od roku 2013 se stát zaměřuje na podporu infrastruktury vodovodů a kanalizací v obcích do 1000 obyvatel. Do roku 2022 by v něm a v navazujícím programu měl dát 9,2 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1