Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většina Pirátů podporuje stanovisko svých poslanců ohledně referenda. Ve stranické anketě jich 56 % vyjádřilo podporu

Většina Pirátů podporuje stanovisko svých poslanců ohledně referenda. Ve stranické anketě jich 56 % vyjádřilo podporu

Více než polovina členů Pirátů stojí za svým poslaneckým klubem v postoji k zavedení obecného referenda. Pětina hlasujících v členské anketě nicméně považuje navrhované parametry pro vypsání referenda za příliš měkké. V diskusi pak zaznívají výhrady zejména k nastavení takzvaného ústavního referenda, ve kterém by se hlasovalo například o členství v Evropské unii a v NATO nebo o změnách Ústavy. Diskutující by si často přáli výrazně tvrdší podmínku pro počet hlasujících pro daný návrh.

Pirátští poslanci v jednání s ANO, SPD a KSČM o podobě zákona o referendu navrhují rozdělit referendum na běžné otázky a ústavní otázky. Běžné referendum by podle Pirátů mělo být možné vypsat na základě petice 100 až 250 tisíc občanů a závazné by mělo být na základě nadpolovičního počtu hlasů. Pro vypsání ústavního referenda by bylo třeba dvojnásobek podpisů pod peticí a souhlas 60 procent hlasujících. Piráti zároveň uvádějí, že by chtěli zavést ústavní referenda až s časovým odstupem po běžných referendech.

Stanovisko poslaneckého klubu podporuje ve stranické anketě 56 procent hlasujících Pirátů. Třináct procent referendum zcela odmítá, pětina hlasujících se obává, že referendum by na základě navržených podmínek bylo možné uspořádat příliš snadno.

V diskusi u ankety Piráti upozorňují, že s běžným referendem souhlasí, výhrady často mají k ústavnímu. Nejčastěji se hovoří o potřebě výraznější většiny, než jakou navrhuje poslanecký klub. V diskusi zazněl požadavek na účast alespoň 50 procent voličů pro závaznost hlasování nebo požadavek na to, aby bylo stanoveno určité procento ze všech oprávněných voličů, kteří musí otázku položenou v referendu podpořit. Zazněl i návrh, aby pro změnu Ústavy musela schválit ústavní většina poslanců a senátorů a zároveň většina lidí v referendu.

V diskusi u ankety Piráti upozorňují, že s běžným referendem souhlasí, výhrady často mají k ústavnímu. Nejčastěji se hovoří o potřebě výraznější většiny, než jakou navrhuje poslanecký klub. V diskusi zazněl požadavek na účast alespoň 50 procent voličů pro závaznost hlasování nebo požadavek na to, aby bylo stanoveno určité procento ze všech oprávněných voličů, kteří musí otázku položenou v referendu podpořit. Zazněl i návrh, aby pro změnu Ústavy musela schválit ústavní většina poslanců a senátorů a zároveň většina lidí v referendu.

Požadavky na přísnější nastavení ústavního referenda členové Pirátů často zdůrazňují obavami z toho, že by o otázce, která může zásadně ovlivnit budoucnost Česka, mohla rozhodnout pouze menšina voličů. Zaznívají také obavy z možných dezinformačních kampaní vedených s cílem ovlivnit výsledek referenda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1