Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda nepodpoří návrh KSČM na zavedení náhradního výživného. Podle právníků nezohledňuje evropské právo

Vláda nepodpoří návrh KSČM na zavedení náhradního výživného. Podle právníků nezohledňuje evropské právo

Vláda v demisi nepodpoří návrh komunistů na zavedení náhradního výživného, zálohované výživné ale kabinet chce řešit. Podle vicepremiéra v demisi Richarda Brabce bude jedním z priorit budoucí vlády. Téma je podle něj součástí vyjednávání hnutí ANO o nové vládě, ve které se chce strana opřít o ČSSD a KSČM.

Podle vládních legislativců by náhradní výživné na děti, jak je navrhla KSČM, způsobilo nerovnost rodin v tíživé sociální situaci. Náhradní výživné by za neplatiče alimentů poskytoval podle předlohy stát. Rozpočtové náklady by činily v prvním roce podle odhadů předkladatelů asi miliardu korun, následně by se snižovaly.

Špatnou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je nutné řešit bez ohledu na důvod, kvůli kterému se do ní dostaly, napsali legislativci na základě připomínek ministerstev do předběžného stanoviska kabinetu. Nebylo by podle nich správné zvýhodňovat rodiny, které se dostaly do tíživého stavu kvůli neplacení alimentů.

Předloha navíc podle právníků nezohledňuje evropské právo, když jednou z podmínek nároku na náhradní výživné by byl trvalý pobyt v Česku. Na státní alimenty by tak neměli nárok občané jiných členských zemí EU, kteří legálně žijí v ČR a mají v ní jen bydliště. Návrh tak podle legislativců porušuje zásadu rovnosti v sociálních výhodách.

Nárok na náhradní výživné by měl podle předlohy KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobek životního minima. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců. Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima.

Předloha by měla platit od ledna příštího roku. V prvním roce autoři očekávají rozpočtové dopady do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.

O předloze budou rozhodovat zákonodárci. V minulém volebním období Sněmovna neprojednala návrh komunistických poslanců o náhradním výživném ani v prvním čtení a s koncem období spadl takzvaně pod stůl. V dolní komoře už je i obdobný návrh ČSSD na zavedení zálohového výživného.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1