Vliv EET na výběr daní? Babiš nemá data, šest miliard si vycucal z prstu, říká Ferjenčík | info.cz

Články odjinud

Vliv EET na výběr daní? Babiš nemá data, šest miliard si vycucal z prstu, říká Ferjenčík

Podle ministerstva financí stouply příjmy státu v roce 2017 díky elektronické evidenci tržeb o necelých šest miliard korun. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík nicméně tvrdí něco jiného. Podle něj nemá ministerstvo k podobnému výpočtu relevantní metodiku ani data. „Solidní číslo – pokud jde o vliv EET na výběr DPH – je tak někde mezi mínus a plus deseti miliardami. Pokud by chtěli operovat nějakým přesnějším číslem, museli by dodat relevantní data. Ty ale zjevně nemají. Podle mě si to Babiš pouze vycucal z prstu. Je to jeho klasický PR postup,“ říká Ferjenčík v rozhovoru pro INFO.CZ.

Podle ministerstva financí stouply v roce 2017 vlivem elektronické evidence tržeb (EET) příjmy státu o necelých šest miliard korun. Vy tvrdíte, že jde o rozporuplné číslo. V čem?

Oslovil jsem matematika a datového analytiky Michala Škopa, který v minulosti analyzoval vliv kontrolního hlášení na výběr daní. Mimochodem zjistil, že podle metodiky ministerstva financí kontrolní hlášení přinášelo státu peníze i v čase, kdy ještě nebylo zavedeno. Požádal jsem ho, aby udělal detailní analýzu EET a především způsobu, jakým ministerstvo financí odhaduje její výnosy.

Co tedy zjistil?

Za prvé: ministerstvo financí již opustilo tzv. chorvatský model, se kterým Andrej Babiš pracoval v době, kdy EET zaváděl do praxe. Důvod je prostý: nevycházelo jim to. Když zaváděli EET, použili tzv. chorvatskou konstantu, ze které mělo vyplývat, že objem šedé ekonomiky v Česku odpovídá dvěma třetinám šedé ekonomiky v Chorvatsku. Z toho pak odvodili na základě nějakého koeficientu nárůst tržeb v odvětvích, kde se EET zavedlo. Podle chorvatské zkušenosti se tak mělo stát o nějakých dvacet a více procent.  

Tento odhad se ale nepotvrdil. Nárůst tržeb byl podstatně menší, navíc je sporné, zda byl způsoben elektronickou evidencí tržeb či jinými faktory. Třeba celkovým růstem české ekonomiky. Ministerstvo v každém případě opustilo chorvatský model a přestalo s ním postupem času zcela operovat. Místo toho si ministryně financí nechala vypracovat jiný model, který operuje s tím, že stát vybírá daň z přidané hodnoty (DPH) a protože roste ekonomika, tak dochází k přirozenému autonomnímu růstu DPH. A pokud odečteme od vyššího výnosu tento autonomní nárůst, tak – tvrdí ministerstvo – vznikne rozdíl, který odpovídá vlivu EET.

Jinak řečeno se skrze tento propočet ministerstvo dopracovalo k číslu 5,7 miliard?

Přesně tak.

A podle vaší analýzy to neodpovídá skutečnosti?

Ten výpočet je naprosto nepodložený. Pokud se člověk podívá, jak určují autonomní vliv růstu ekonomiky, tak zjistí, že mají tři čísla, podle kterých to mohou odhadnout. Jde o tři ukazatele, které sleduje Český statistický úřad, nutno podotknout, že ve všech případech jde pouze o odhad, který, když se změní o jednu desetinu procenta, tak to udělá změnu ve výběru DPH v řádu stovek milionů. Teď ty ukazatele: jde o růst spotřeby ve stálých cenách, růst spotřeby v běžných cenách a o nárůst hrubé přidané hodnoty.

Ministerstvo si z těch tří ukazatelů vybralo ten, který jim ve výsledku umožnil prezentovat nejlepší výsledek, tedy nárůst spotřeby ve stálých cenách. A řekli, že všechno, co není odůvodněno růstem spotřeby ve stálých cenách, je odůvodněno zavedením EET. Proto jim nakonec vyšlo oněch necelých šest miliard. Pokud by vzali ale například nárůst hrubé přidané hodnoty, skončili by v mínusu dvě miliardy. Takové číslo by se jim ale samozřejmě nehodilo do krámu. Nárůst hrubé přidané hodnoty je přitom zcela stejně legitimní metodika pro odhad autonomního růstu ekonomiky, jako růst spotřeby ve stálých cenách.

Naše první zjištění zkrátka bylo, že autonomní růst je číslo, které si de facto vymysleli. Jednak jde o číslo založené na odhadu, a zároveň, pokud ho odhadneme podle jiné statistické veličiny, dostaneme se ke zcela jinému číslu, dokonce i k zápornému. A za druhé: pokud vezmeme stejnou metodiku jako ministerstvo financí, autonomní růst výběru DPH podle ministerstva financí a spočítáme to také pro oblasti, kde nebylo EET zavedeno, tak nám vyjde nárůst šest miliard. Jinak řečeno by EET způsobilo nárůst šest miliard také v sektorech, kde nebylo zavedeno.

Jinými slovy řečeno to znamená, že je růst výběrů DPH způsoben něčím jiným než EET?

Rozhodně nelze říct, že v oborech, kde jsme EET zavedli, je výnos způsobený jeho zavedením šest miliard, a jinde, kde zavedeno nebylo, je výnos totožných šesti miliard jenom tak. Podle ministerstva to mohlo být způsobeno jinými vlivy, mimo jiné kontrolním hlášením. Současně ale kontrolní hlášení neodečítají tam, kde bylo EET zavedeno. Celé je to tudíž logickým nesmyslem. Nesedí to. Těch příčin přitom může být mnoho. Pokud roste třeba ekonomika a inflace, víc podnikatelů začne spadat pod plátce DPH. Logicky tak naroste výnos z DPH v daném segmentu.

S tím ale ministerstvo žádným způsobem nepracuje. Zrovna tak neprozkoumali strukturu výdajů. Přitom některé výdaje mají větší vliv na výnosy z DPH než jiné. Podobně vyignorovali spoustu dalších ekonomických vlivů. Solidní číslo – pokud jde o vliv EET na výběr DPH – je tak někde mezi mínus a plus deseti miliardami. Pokud by chtěli operovat nějakým přesnějším číslem, museli by dodat relevantní data. Ty ale zjevně nemají. Podle mě si to Babiš pouze vycucal z prstu. Je to jeho klasický PR postup.

Pokud bychom hovořili o EET obecně, jste pro, nebo proti jeho zavedení?

Rozhodně jsme proti, pokud jde o neplátce DPH. Neexistuje žádný důvod, aby na ně bylo aplikováno. A já osobně, vzhledem k tomu, jakým způsobem se jim nedaří doložit přínos EET, bych to kompletně zrušil. Za ještě důležitější ale pokládám, abychom nezaváděli třetí a čtvrtou vlnu. Pokud jde o první a druhou vlnu, tak přestože považuji čísla, se kterými operuje Babiš, za vycucané z prstu, dokážu pochopit jejich elementární logiku. Pokud obchodník nevydá účtenku, vzniká podezření, že zatajuje tržby. Lze to kontrolovat.

U svobodných povolání, kde se transakce odehrávají mezi dvěma aktéry, přičemž oba vydělají na nevydání účtenky, je prakticky nemožné to rozumným způsobem kontrolovat. Těžko si lze třeba představit, že by si finanční správa nechala fiktivně vymalovat byt kvůli tomu, aby zjistila, zda dotyčný malíř vydává účtenku. Je to absurdní představa. Prostě to nelze ohlídat.

Navíc to postihne hlavně ty poctivé. Ti, kteří dnes vydávají účtenku, tak si musejí pořídit EET, které vůbec nepotřebují a které státu vůbec nic nepřinese. A pokud jde o ty nepoctivé, ti budou i nadále vydávat účtenky jen občas.

Zároveň je ale fakt, a ty odhady se různí, že je tady poměrně vysoké procento lidí, kteří fungují v šedé ekonomice, a státu kvůli tomu unikají příjmy z odvodů. Třeba restauratérství, a nechci se nikoho dotknout, je typickým příkladem…

Je jisté, že se v restauratérství krátí daně. To nijak nezpochybňuju. Stačí se podívat na statistiky týkající se ubytování a restauraterství. Z nich plyne, že v tomto odvětví pracuje dvacet procent lidí téměř za minimální mzdu. Což nedává ekonomický smysl.

Topol Show - banner

Je tudíž evidentní, že některých provozy, a ještě jednou, mluvíme o dvaceti procentech, velmi nerad bych je házel všechny do stejného pytle, generují zisky bokem. Otázka ale je, zda je EET natolik efektivní nástroj, který to řeší. Ty důkazy, že se situace v tomto ohledu zlepšila, jsou poměrně chatrné. Možná na tom vydělali někteří majitelé hospod ve vztahu k zaměstnancům.

Jak?

Na mysli mám restaurace, kde byli majitelé – což se občas děje – okrádáni číšníky. Elektronický systém tudíž zavedli, aniž by se dostali s vlastním personálem do konfliktu. Týká se to ale hlavně velkých hospod, kde dostali personál víc do latě. Pomohlo jim to také v tom ohledu, že možná v důsledku zavádění EET zkrachovaly menší provozy. Mnohé z nich to kvůli byrokracii zabalily. Což na druhou stranu za pozitivum považovat v žádném případě nelze.

Takže mi z toho vychází, že byste EET kompletně zrušili…

Soustředíme se hlavně na to, aby se nezavedla třetí a čtvrtá vlna. Je to pro nás zásadní. Ostatně i Ústavní soud ji označil za protiústavní. Pokud jde o první a druhou vlnu, jsme si vědomi rozložení sil ve sněmovně, jejich zrušení je v danou chvíli prakticky neprosaditelné.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud