Vojtěchův spolupracovník sbíral pro StB informace proti NATO, teď nakupuje respirátory z Číny | info.cz

Články odjinud

Vojtěchův spolupracovník sbíral pro StB informace proti NATO, teď nakupuje respirátory z Číny

Tým ministerstva zdravotnictví, který nakupuje ochranné pomůcky pro boj proti koronaviru, čelí kritice, že odebírá zboží od neznámých firem. INFO.CZ zjistilo, že „neprůhledná“ je i minulost šéfa tohoto týmu. Miroslav Doležal působil před rokem 1989 v diplomatických službách Československé socialistické republiky, ale také úzce spolupracoval s komunistickou rozvědkou a byl řízen proti aktivitám NATO. Dodnes se v jeho svazku zachovaly kopie autentických dokumentů, některé i s jeho podpisem. Doležal skrze ministerstvo vzkázal, že na vznesené dotazy nebude odpovídat.

Ministerstvo zdravotnictví objednává pro nemocnice, hygienické stanice či laboratoře pomůcky pro boj proti koronaviru za miliardy. Tým, který má nákupy na starosti, vede bývalý diplomat a poradce někdejšího komunistického premiéra Mariána Čalfy, inženýr ekonomie Miroslav Doležal. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch činnost této skupiny chválí, ovšem existují minimálně dvě transakce v řádu stovek milionů korun, které vzbudily velké pochybnosti. Na nákup termokamer upozornil Deník N na pořízení drahých masek pak server Seznam Zprávy.

Doležal je zaměstnancem ministerstva od konce června 2015. Prošel výběrovým řízením a začal pracovat na odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami. Teď, v čase koronavirové epidemie, vedení ministerstva usoudilo, že je tím pravým, komu svěřit dohled nad nákupem materiálu. „Pan inženýr Doležal byl do nákupního týmu nominován na základě svých dlouholetých pracovních zkušeností v oblasti obchodu a řízení obchodních i finančních společností, a to jak v České republice, tak i v zahraničí,“ odpověděla INFO.CZ ředitelka tiskového odboru Gabriela Štěpanyová.

Doležal o sobě na profesní sociální síti LinkedIn píše, že v minulosti působil jako kariérní diplomat, později pracoval jako již zmíněný poradce komunistického premiéra Mariána Čalfy, pak ve společnosti Chemapol. Před nástupem na ministerstvo byl jednatelem a ředitelem společnosti s ručením omezeným Mondial Assistance.

Jak INFO.CZ zjistilo, v profesním profilu Miroslava Doležala ovšem chybí poměrně zásadní informace: od roku 1983 několik let spolupracoval s komunistickou rozvědkou a byl zaměřen na získávání informací proti Severoatlantické alianci.

Lustrační osvědčení, prokazující, že dotyčný úředník nespolupracoval s totalitní tajnou službou, je nutné pouze pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Pozice v odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami ani post šéfa týmu ministerských nákupčích – i přes mimořádnou citlivost a strategičnost funkce – to zjevně nejsou.

Spolupracovník Chlór

Kariérní diplomat Doležal byl I. správou Sboru národní bezpečnosti, což bylo oficiální jméno komunistické rozvědky, naverbován 5. prosince 1983 v bruselské restauraci Expo na pražské Letné. S řídícím důstojníkem Ivanem Orságem se Doležal potkal ve 12 hodin před hotelem Savoy v centru Prahy, po krátké domluvě pak spolu do této restaurace odjeli.

Dokumenty týkající se Miroslava Doležala

Oba muži vedli takzvaný verbovací rozhovor. Doležal se řídícího důstojníka ptal, co bude spolupráce obnášet, a ten mu odpověděl, že podpis spolupráce je „v podstatě povinností“ a že je „povinností každého komunisty“. Doležal následně podepsal a dostal krycí jméno Chlór, které se později modifikovalo na Chlora. Vázací akt, tedy podepsaný dokument o spolupráci se Státní bezpečností, se ve svazku nedochoval, pravděpodobně z něj zmizel při divoké skartaci materiálů StB v prosinci 1989.

„Kádrový příslušník (KP) předložil ideovému spolupracovníkovi (IS) k podepsání ‚SLIB O SPOLUPRÁCI'. Po přečtení tohoto dokumentu reagoval IS otázkou, co bude znamenat podepsání pro něho pracovně i osobně. Bylo mu vysvětleno, že prakticky nic, vzhledem k nutnosti dodržování konspirace /obsah slova byl IS jasný z rodinného prostředí/, k nutnosti maximálního utajení spolupráce nebudeme jeho pracovní ani rodinnou situaci nijak ovlivňovat. KP vysvětlil, že spolupráce znamená ‚něco navíc', že z ní vyplývají pro IS povinnosti, nikoli však výhody. Po tomto vysvětlení se slovy, že taková spolupráce je vlastně povinností každého komunisty, IS dokument podepsal,“ stojí v Doležalově svazku, který INFO.CZ získalo.

„V závěru pohovoru IS KP sdělil, že s podobnou situací počítal, že se seznámil se zajímavými otcovými spolupracovníky a také s lidmi přímo na FMZV (federálním ministerstvu zahraničních věcí – pozn. redakce), o kterých si myslí, že jsou pracovníky MV (ministerstva vnitra – pozn. redakce), že si uvedených lidí a jejich práce váží. IS uvedl, že podobný rozhovor očekával dříve, že si myslel, že jsme se na něj dosud neobrátili proto, že nemá pro práci pro MV předpoklady,“ zapsal záznam z vázací schůzky Doležalův tehdejší řídící důstojník nadporučík Ivan Orság.

V Doležalově svazku se mimo jiné dochoval i jeho osobně podepsaný životopis. Doležal v něm popisuje nejen svůj rodinný a profesní život, ale i vstup do Socialistického svazu mládeže a do Komunistické strany Československa. Věnuje se také tomu, že v rámci povinné vojenské služby působil jako zástupce politruka (rusky политический руководитель – politický vedoucí, který býval zástupcem velitele útvaru nebo jednotky pro politickou práci). Ze svazku komunistické rozvědky také vyplývá, že Doležal v rámci své kariéry v diplomacii studoval na elitní diplomatické škole v Sovětském svazu, která byla mimo jiné líhní budoucích agentů sovětské tajné služby KGB. Po zapracování na federálním ministerstvu zahraničních věcí vyjel jako diplomat do Vídně. Cílem StB byly především diplomaté a obchodníci ze zemí NATO, respektive jejich informace.

Dokumenty týkající se Miroslava Doležala

Doležal nebyl pouze loajálním diplomatem totalitního režimu, ale také velmi aktivním spolupracovníkem komunistické rozvědky. Tajná služba z jeho výstupů vytvářela analýzy, tipovala si možné budoucí spolupracovníky či agenty ze zahraničí. Možné budoucí informační prameny ale prověřoval a tipoval sám Doležal, jak vyplývá z hlášení v jeho dodnes dochovaném a poměrně obsáhlém svazku. Doležal byl rozvědkou zaměřen – kromě sféry zájmu NATO – také na diplomaty a obchodní specialisty z komunistické Číny, odkud dnes Česká republika nakupuje řadu ochranných pomůcek proti koronaviru.

Miroslav Doležal ale podával také hlášení o českých občanech. „Chlora upozornil na manžele Engelthalerovy z Plzně, kteří pracují ve Výzkumném ústavu keramiky v Plzni. Engelthalerovi spolupracují s UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj založená v roce 1966 – pozn. redakce) na společném čs. - UNIDO programu. Mají prý rozsáhlé styky a velmi často jezdí do kapit. zahraničí. Podle jeho názorů na misi i na FMZV jsou však pochybnosti o jejich činnosti. Zkušenosti ukazují, že Engelthalerovi nejsou žádným přínosem a sledují hlavně osobní cíle – tj. možnosti vycestovat a příjem ve valutách. Jejich program s UNIDO stagnuje a je formální. Podle Chlory jsou oba placení v ústavu, ale kromě toho dostávají plat v UNIDU, který si vyzvedávají při návštěvách ve Vídni. On prý dostává cca 40-tis. rakouských šilinků, jeho manželka o něco méně. Podle platné čs. vyhlášky mají z těchto příjmů platit v ČSSR daně, což činí poměrně velkou částku, protože kromě toho mají řádný čs. plat. Dále je podezření, že jejich pracovní činnost /výslednost/ v keramickém ústavu je minimální a že zneužívají peněz UNIDO a čs. prostředků ne k realizaci programu, ale k úhradě svých cestovních výdajů do zahraničí,“ lze se dočíst v jednom z hlášení ideového spolupracovníka Chlory.

V archivech se dochovalo také Doležalovo hlášení na jeho kolegu z diplomatické mise. „Dňa 5. 3. 1986 sa na Stálej misii (SM) ČSSR konala oslava MDŽ, ktorej sa zúčastnila aj moja manželka Edita. Ja som bol delegovaný na nočné zasadanie do budovy OSN. Na druhý deň ráno ma manželka vítala s plačom. Keď sa ukludnila, porozprávala mi, čo sa přihodilo. Po oslave MDŽ v neskorých večerných hodinách zázvonil v ich byte rada SM ŠESTÁK /zároveň sused o 1 poschodie vyššie/. Edita ho pozvala dalej, predtým sa pýtal, či može vojst, domnievala sa, ža niečo doma potrebujů /tak ako neraz v minulosti/, príp. že nesie odkaz od mňa. Šesták vošiel do obývačky, posadil sa a zo začiatku viedol neurčité reči – MDŽ, rodinné problémy, atd. Edita nevedela o čo vlastne ide, kedže v tomto duchu pokračoval ponúkla ho kávou. Po chvíli Šesták /nebol opitý/ začal slovno naznačovat, že nie vždy človek nájde vo vlastnéj rodine plné uspokojenie, určite to tak bude aj u nej. Po slovnom úvodě začal Editu obchytávať, najskor v hormých partiách tela, Edita… vyzývala Šestáka, aby to tak nechal, že to povie manželovi. Šesták však neprestal a svoje pokusy stupňoval – chytanie za pás, snaha o pritlačenie apod. Vtedy Edita, vidno kam to smeruje, s plačom a rozhorčením Šestáka vyhodila,“ zaznamenal Doležalem popsaný incident řídící důstojník. Příběh měl pokračování a Doležal jej barvitě StB popisoval dále.

StB založila do Doležalova svazku také velmi osobní dopis napsaný před ukončením diplomatické mise ve Vídni a odjezdem na studia diplomatické akademie do Moskvy. „Se srdečným pozdravem a trochou lítosti v srdci, že vše končí, tě zdraví Mirek... PS: Pokud to je možné, předej mé pozdravy, poděkování a soudružské stisknutí rukou svým nadřízeným,“ napsal v červenci 1986 příteli, kterého oslovoval důvěrně Paĺo. Oním Paĺem mohl pravděpodobně být jeho řídící důstojník poručík Pavol Dobiáš s krycím jménem Opat, který působil pod krytím zaměstnance ministerstva zahraničí ve Vídni.

Miroslav Doležal byl v aktivním kontaktu s rozvědkou i po 17. listopadu 1989, kdy už bylo jasné, že totalitnímu režimu v Československé socialistické republice bude zakrátko odzvoněno. „IS byl vytěžen k názorové hladině mezi pracovníky FMZV ÚPV ČSSR vzhledem k současné vnitropolitické situaci v ČSSR. 1) Celozávodní výbor Komunistické strany Československa na Federálním ministerstvu zahraničních věcí k otázce vydání stanoviska k událostem ze 17. listopadu zaujal velmi zdrženlivý postoj. Teprve po silném tlaku jednotlivých závodních organizací KSČ vydal celozávodní výbor stanovisko, které na rozdíl od stanoviska vlád ČSSR, ČSR a SSR nepodpořilo zásah pořádkových sil proti demonstrantům. 2) Na základě rozhovorů s bývalými spolupracovníky na FMZV upozornil na signály svědčící o sílících antipatiích vůči příslušníkům SNB a na možné provokace proti našim kádrovým příslušníkům v legalizaci... Mezi pracovníky ÚPV převažuje nespokojenost s velmi slabou akceschopností ÚV KSČ,“ zapsal nadporučík Leština 23. prosince 1989 do přílohy ze záznamu ze schůzky s ideovým spolupracovníkem Chlorou.

Komunistická rozvědka hodnotila spolupráci s Doležalem pozitivně. „Rozvědná kategorie: IS (ideový spolupracovník – pozn. redakce), získán ke spolupráci s čs. rozvědkou 5.12.1983 KP Orságem, na základě ideově-politického motivu. TS (tajný spolupracovník – pozn. redakce) přijal spolupráci bez připomínek. Zem působnosti: Rakousko. TS je zaměřován do problematiky HN – NATO... TS plní aktivně všechny úkoly. Je zřejmé, že se snaží pomáhat čs. rozvědce. Proti písemnému předávání zjištěných poznatků neměl námitek. Plní všechny úkoly. Doposud stanovené cíle byly splněny,“ zapsal ještě před odchodem Doležala na studia diplomatické akademie v Moskvě v roce 1986 poručík Kropilák.

INFO.CZ Miroslava Doležala s dotazy na jeho spolupráci s StB kontaktovalo e-mailem i telefonicky. Skrze tiskový odbor ministerstva vzkázal, že se k minulosti nevyjádří: „Pan inženýr Doležal děkuje za nabídku se k Vašim otázkám vyjádřit, s poděkováním ji však nevyužije. Děkujeme za pochopení.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud