Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby jako motor dezinformací: Bojuje s nimi server PoPravdě.cz, všímají si ho i v zahraničí

Volby jako motor dezinformací: Bojuje s nimi  server PoPravdě.cz, všímají si ho i v zahraničí

Dezinformace se na českém internetu a v médiích objevují stále častěji, před prezidentskými volbami jich však začalo citelně přibývat. Nejčastěji mířily na kandidáta Jiřího Drahoše, který byl křivě osočován například ze spolupráce s StB. Se lživými informacemi se v Česku snaží bojovat hrstka neziskových organizací a dobrovolníků, mezi ty nejviditelnější patří projekt PoPravdě.cz. Jeho práce si všiml i vlivný americký institut Poynter, který provozuje prestižní školu pro novináře. V článku s názvem „Za pomoci dobrovolníků a letáků tento projekt odhaluje hoaxy o českých volbách“ zahraniční web píše o tom, jak je před klíčovým hlasováním o budoucí hlavě státu těžké se všudypřítomnými dezinformacemi bojovat. 

„Rozkrýváme lži a nabízíme fakta.“ Přesně to se lidé dočtou, pokud navštíví stránku PoPravdě.cz, která se před druhým kolem prezidentských voleb snažila uvést nejrůznější dezinformace o Jiřím Drahošovi ale i Miloši Zemanovi na pravou míru. Provozovatelé serveru zde vyvrací celou řadu takzvaných hoaxů, podle kterých je Drahoš mimo jiné iluminát a zakladatel Římského klubu nebo bývalý spolupracovník StB.

Za projektem PoPravdě.cz, který vznikl jako reakce na masové šíření dezinformací po prvním kole prezidentských voleb, stojí novinář a zakladatel webu Manipulátoři.cz Petr Nutil. Jak říká pro Poynter.org, od projektu zpočátku moc nečekal. Když si ale v první den spuštění web PoPrvadě.cz zobrazilo 80 tisíc lidí, byl překvapen. Těsně před druhým kolem voleb pak počet zobrazení překročil dokonce 250 tisíc.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Na vyvracení lží se v rámci občanské iniciativy Po Pravdě podílí skupina asi 30 lidí, která dezinformace aktivně rozkrývá, a dalších víc než 1750 uživatelů Facebooku na dezinformace upozorňuje a šíří zprávy uvedené na pravou míru dál. Přestože zde lidé najdou spíš dezinformace o Drahošovi než o Zemanovi, podle Nutila není jeho projekt součástí opozičních sil proti současné hlavě státu. Důvodem je totiž hlavně to, že terčem lživých pomluv je v první řadě právě Drahoš.

„Snažíme se je odhalovat a informovat korektně – nejsme součástí opozice vůči Miloši Zemanovi,“ řekl Nutil pro Poynter. „Existuje několik osobních útoků na Drahoše, například pedofilie. Je to opravdu odporné, našli jsme o něm ale naprosto šílené falešné zprávy,“ říká Nutil.

O nejrozšířenějších dezinformacích psalo po prvním kole prezidentských voleb také INFO.CZ. Kromě Drahošova údajného členství v tajných spolcích, které chtějí ovládnout lidstvo, jako jsou ilumináti nebo zednáři, se lživé zprávy na konspiračních webech týkaly také jeho údajné spolupráce s StB nebo označení Drahoše za „vítače“, který chce do Česka přivést migranty a podporuje unijní kvóty.

Právě proti automatickému přerozdělování žadatelů o azyl přitom Drahoš vystupuje a tvrdí, že nutit uprchlíky „trvale žít tam, kde nechtějí, a učit se jazyk, který je jim cizí, by bylo v rozporu s evropským pojetím lidských práv“.

Za vypouštěním lživých manipulativních zpráv povětšinou stojí dezinformační servery, jako je proruský Aeronet, ale i konspirační weby jako Tedasco.cz, který mimo jiné tvrdí, že je Drahoš iluminátem. Mezi zdatnými šiřiteli dezinformací je však i řada známých osobností. INFO.CZ před týdnem sepsalo krátký seznam těch, kteří jsou v této disciplíně nejaktivnější. Je mezi nimi například i hradní mluvčí Jiří Ovčáček, jehož klíčovým zdrojem informací jsou Parlamentní listy – jeden z mnoha dezinformačních webů v Česku.

„Problematický nemusí být samotný obsah, který Jiří Ovčáček z dezinformačních webů sdílí, ale fakt, že uživatelé sociálních sítí mohou dospět k názoru, že lze nekriticky věřit čemukoliv, co tyto weby zveřejňují,” řekl tehdy pro INFO.CZ Petr Nutil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1