Články odjinud

Výdaje na dávky hmotné nouze prudce klesají. Stát vyplatil lidem nejméně za šest let

Výdaje na dávky hmotné nouze prudce klesají. Stát vyplatil lidem nejméně za šest let

Výdaje na dávky v hmotné nouzi výrazně klesají. Loni stát lidem v tísni vyplatil 5,35 miliardy, což je nejméně od roku 2012. Proti letům 2013 až 2015 je pak částka zhruba poloviční. Méně než poloviční je od té doby i počet těch, kteří peníze od státu dostávají. Loni v prosinci jich bylo 111.000. Vyplývá to ze zpráv o vyplácených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Výše příjmu hraje roli i u dalších dávek, a to u přídavků na děti, porodného či příspěvku na bydlení. Také u nich příjemců ubylo a výdaje klesly. 

Resort chystá revizi systému dávek. O nutnosti přezkoumat nastavení podpor mluví premiér Andrej Babiš (ANO) či ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od tohoto kroku si slibují odhalení zneužívání či nadužívání pomoci od státu a následné úspory. Podmiňují tím také případné navýšení životního minima, které prosazuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ta poukazuje na to, že se nejnižší uznávaná částka pro život upravovala naposledy v roce 2012 a životní náklady od té doby vzrostly. Od minima se odvozují některé dávky.

Za poklesem výdajů na dávky je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd. Méně lidí tak podporu potřebuje. Díky navyšování výdělků na ni ale také méně lidí dosáhne. V posledních letech se navíc u některých dávek zpřísnila pravidla pro jejich vyplácení.

V Česku jsou tři dávky v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Loni se na ně vydalo 5,35 miliardy korun. Jsou to necelé tři čtvrtiny sumy z roku předchozího, kdy výdaje dosáhly 7,36 miliardy. Předloni v prosinci pobíralo dávky téměř o 35.000 lidí víc než na konci minulého roku, tedy zhruba o čtvrtinu. Ubylo vyplacených příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení i mimořádné pomoci.

Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy ministerstvo začalo zprávy o dávkách zveřejňovat. Tehdy se v prosinci vyplatilo lidem v tísni celkem 188.300 příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci. Nejvyšší byly výdaje v roce 2014. Činily 11,29 miliardy. Nejvíc dávek na konci roku vydaly úřady práce v roce 2013, a to 244.700.

Ekonomická situace domácností hraje roli i u některých dávek státní sociální pomoci, a to u porodného, přídavků na děti a příspěvku na bydlení. První dvě dávky mohou dostat rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dávka na bydlení se poskytuje, pokud člověk či domácnost za přiměřené bydlení vydají přes 30 procent a v Praze přes 35 procent svého příjmu.

Do příspěvku na bydlení putovalo loni 7,69 miliardy korun, předloni téměř o miliardu víc. Na konci minulého roku úřady práce vyplatily 187.100 příspěvků, v prosinci 2017 o 29.000 víc. Na porodném rodiny loni dostaly 175,4 milionu korun, tedy o pětinu méně než v předchozím roce. Zvedla se meziročně jen suma na přídavky na děti, a to o necelá dvě procenta. Výdaje činily 2,48 miliardy. Dávka se loni navyšovala a rostla i hranice příjmu, do které je možné o přídavky žádat.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvádí, že vyhodnotí změny v dávkových systémech z minulých let. Plánuje navrhnout úpravy, aby se zavedly „určité povinnosti ze strany klienta s cílem postupně závislost na dávkách snížit a odstranit“.

Maláčová začátkem ledna řekla, že ministerstvo bude mít výsledky revize do několika měsíců. Podle ministryně by se do dávek nemělo zasahovat jednotlivě, ale všechny příspěvky by měly být provázané a měly by na sebe navazovat. Současně by se měly posoudit a optimalizovat i daňové slevy, míní šéfka resortu práce. Podle legislativního plánu by měla vládě už v dubnu a květnu předložit návrhy novel s úpravou příspěvku a doplatku na bydlení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud