Z Konfederace politických vězňů zmizely osobní údaje tisíců lidí. Spolek bojuje o přežití | info.cz

Články odjinud

Z Konfederace politických vězňů zmizely osobní údaje tisíců lidí. Spolek bojuje o přežití

Spolek, který sdružuje bývalé politické vězně a jejich pozůstalé, získal do svého čela nového opatrovníka, který jej má vyvést z krize. Do té se Konfederace politických vězňů dostala poté, co se minulé vedení opakovaně, ale neúspěšně pokoušelo spolek proti přání členů rozpustit. Oživení bude ale zřejmě náročné. Před nástupem opatrovníka zmizely ze sídla Konfederace veškeré dokumenty včetně seznamu členů i kontaktů. Bývalé vedení vypovědělo také nájem, takže Konfederace bude za pár týdnů bez sídla. „V podstatě jediným naším majetkem jsou teď prázdné skříně, nepořádek včetně shnilých potravin, které tady zůstaly po minulém vedení, jeden funkční počítač a ta sklenička, ze které pijete,“ uvítal mě v sídle Konfederace Otakar Tulačka.

Městský soud v Praze určil Tulačku opatrovníkem spolku koncem června 2019. Konfederace politických vězňů (KPV) byla totiž fakticky bez vedení, protože 2. prosince 2018 vypršel tehdejším místopředsedům Františku Šedivému, Leo Žídkovi a Vlastě Preislerové tříletý mandát. Tulačka navíc uvádí, že bývalé vedení už netvořili političtí vězni, ale civilní pracovníci. Mezi nimi sice formálně byli dva političtí vězni (Šedivý a Žídek), ale ti ve svém velmi vysokém věku už podle Tulačky problematiku nechápali a řízení celé organizace přenechali sekretářce Matějíčkové. K novým volbám už nedošlo, vedení se naopak rozhodlo Konfederaci zrušit.

Otakar Tulačka
je od července 2019 soudně určeným opatrovníkem Konfederace politických vězňů. Zároveň je jedním z osmi žalobců, kteří soudně napadli volby bývalého vedení, jež se uskutečnily v prosinci 2015. Soud v říjnu 2018 rozhodl, že volby byly neplatné a místopředsedové tak neměli nárok vykonávat své funkce. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, o kterém soud dosud nerozhodl.

„Základním motivem pro ukončení činnosti KPV ČR je již dlouholetá a stále se zhoršující nefunkčnost spolku. Probíhá neustále přirozený úbytek členů hlavně z řad politických vězňů, kteří jsou páteří této organizace, třebaže jsou již v menšině,“ stojí na „pirátských“ stránkách bývalého vedení, které z oficiálních stránek odebralo a přesunulo veškeré informace a uložilo je na své nové webovky. Vůle členů je ale jiná.

Muklové chtějí spolek zachovat. Bývalé vedení Konfederace už ale majetek darovalo

Návrh na likvidaci spolku se projednával opakovaně v září, říjnu a listopadu 2018. Na žádné schůzi členů se ovšem nepodařilo likvidaci prosadit, bývalí političtí vězni a jejich blízcí žádali, aby Konfederace dál fungovala. Přestože tak bývalé vedení nedostalo od členů souhlas, začalo s postupnou likvidací majetku.

Jak upozornil v říjnu 2018 Robert Břešťan na serveru Hlídacípes.org, vedení Konfederace v loňském roce už darovalo de facto veškerý svůj majetek. V březnu 2018 převedli podepsaní Šedivý a Žídek pietní místo Rudá věž smrti na Jáchymovsku na Národní památkový ústav. V červenci 2018 pak darovali rekreační chaty ve Smilovicích u Slapské přehrady Generálnímu finančnímu ředitelství.

„Ty nemovitosti u Vltavy měly hodnotu 30 milionů. Proč je neprodali a peníze nerozdělili pobočkám? Dali je darem finančnímu ředitelství. Nechápeme to. O pobyty v chatách měli naši členové zájem a říkali jsme si, že až nebudeme moci areál využívat, tak jej převedeme na příbuzný spolek, tedy na jiné sdružení politických vězňů, poskytneme ho skautům, případně bychom majetek převedli na nějakou organizaci postižených dětí, ale nikdy bychom to nedali bohaté státní organizaci,“ nechápe současný opatrovník Tulačka. Místo hrdinů třetího odboje a jejich rodin tak teď můžou objekty využívat zaměstnanci Generálního finančního ředitelství.

Kdo se moc ptal, nic se nedozvěděl. A ještě ho vyloučili. Na Konfederaci vládla atmosféra strachu

Když Otakar Tulačka přišel začátkem července s usnesením soudu o svém opatrovnictví převzít sídlo KPV, čekal ho šok. V kancelářích byl dle jeho slov nepořádek, včetně shnilých potravin i několikametrových hromad starých novin. To důležité ale chybělo. Ze sídla zmizely takřka veškeré dokumenty včetně seznamu členů KPV a kontaktů. Věci měla dle slov Tulačky zřejmě odnést Blanka Matějíčková, dcera bývalé předsedkyně Naděždy Kavalírové a sekretářka. Podle vyjádření několika členů ale také ta, která ve skutečnosti dosud ovládala Konfederaci a stojí právě za rozhodnutími o likvidaci spolku a darování majetku.

Prázdná kartotéka. Zde byly osobní údaje členů KonfederacePrázdná kartotéka. Zde byly osobní údaje členů Konfederaceautor: INFO.CZ

„Ústředí KPV byla nedobytná pevnost, vůbec jsme sem nesměli. Všechny věci se vyřizovaly dole u vrátnice, nahoru nás nikdy nepustili. Kdo z členů se začal vyptávat třeba na výdaje spolku, byl okamžitě skandalizován, očerněn a případně i vyloučen,“ popisuje Tulačka dřívější atmosféru na KPV.

Podle několika členů, kteří nechtějí uvést své jméno, vytvořila Matějíčková na Konfederaci atmosféru strachu a využívala také stáří členů, kteří už často neměli síly něco řešit, vzepřít se a žádat vysvětlení. Obzvláště nedůtklivé prý bylo minulé vedení v případě otázek na výdaje na taxi službu. Nebylo prý výjimkou, že vedení jezdilo na jednání do krajů, například do Českých Budějovic, z Prahy taxíkem. 

Bývalé vedení mlčí

Ačkoli se redakce pokusila s bývalým vedením KPV spojit, nepovedlo se. To byla dle oslovených novinářů poměrně běžná praxe i v minulých letech. „Před časem jsem je asi tak dvakrát marně uháněl po telefonech a mailu, obojí bezúspěšně,“ potvrzuje jeden z novinářů specializující se na historii, který si přál zůstat v anonymitě. Celá kauza je totiž poměrně choulostivá, a proto k ní i novináři přistupují většinou obezřetně. Jde přece jen o hrdiny odboje, přestože organizaci měl v současnosti de facto už řídit člověk bez podobných zásluh, zaměstnanec.

Negativní zkušenosti s bývalým vedením potvrdil redakci i historik Radek Schovánek a současnou situaci nechápe ani historik Petr Blažek.

„Kdysi dávno jsem jim pomáhal se žádostmi o vydání osvědčení o účasti ve III. odboji, a ačkoli byli nejdříve proti, tak jsme na tom nakonec spolupracovali. Na druhou stranu jsme jim s Centrem pro dokumentaci zločinů komunismu nabízeli pomoc se zpracováním expozice v takzvané Věži smrti ve Vykmanově – samozřejmě bez nároku na honorář – a tam zájem neměli. S lidmi na obou stranách toho současného sporu jsem měl dobré vztahy a snažil jsem se k nim přistupovat s úctou i kvůli tomu, co zažili. Pokud má ale nějaká organizace fungovat, tak by ji podle mě měli řídit lidé, kteří ji chtějí zachovat a je samozřejmě nezbytné respektovat rozhodnutí soudu,“ vysvětluje Blažek.

Konfederaci chtěli rozpustit, založili si ale nový spolek s totožným posláním

Právě to je na celé situaci zvláštní. Bývalé vedení se opakovaně snažilo o zrušení Konfederace. Pokud se ale většina členů rozhodla pro zachování KPV a za snahou o likvidaci může stát už například osobní nechuť spolek řídit, proč minulé vedení neodešlo v klidu a nepředalo agendu určenému opatrovníkovi? Ani na to nedostala redakce bohužel žádnou odpověď. Proč se tedy někdo urputně snaží zlikvidovat spolek, který už 30 let sdružuje bývalé politické vězně, není jasné.

Poněkud nepochopitelná je v tomto ohledu také informace, že Preislerová, Žídek a Matějíčková založili v květnu 2019 spolek Nositelé odkazu Jáchymovské peklo, který svým účelem kopíruje cíle KPV. Na jedné straně tak bývalé vedení tvrdí, že Konfederaci je nutné rozpustit, protože členové ubývají, ale zároveň zakládají spolek s téměř totožným posláním. Ani zde nejsou jejich motivace kvůli absenci odpovědí jasné.

Dokud bude existovat komunistická strana, neskončíme

Přestože Tulačka dle svých slov nyní nemá k dispozici téměř žádné dokumenty za 30 let fungování KPV, nevzdává se. „Určitě chceme Konfederaci po letech otevřít veřejnosti, médiím, ale i politickým vězňům. Chtěli bychom nabírat i nové členy z řad pozůstalých. Nyní jsme ale úplně bez kontaktů. Kvůli chybějícím dokumentům vlastně ani nevíme, kolik máme přesně členů a nemůžeme jim rozeslat zpravodaj, aby věděli, že jsme Konfederaci zachránili a pokračujeme. Navíc jsme bez dotací, protože bývalé vedení způsobilo zamítnutí dotací,“ vysvětluje Tulačka.

Celou situaci navíc ještě komplikuje fakt, že bývalé vedení prý vypovědělo pronájem sídla KPV i poboček v jednotlivých městech. „Každý den nám volají z magistrátů, že máme vyklidit nějaké prostory a my je musíme přesvědčovat, že Konfederace nekončí. Tady na ústředí můžeme být do listopadu 2019, pak nájem končí,“ vysvětluje opatrovník. Ani přesto ale nehodlá s činností Konfederace skončit a dle svých slov ji chce doslova posbírat z popela.

„Až budeme muset opustit kanceláře, tak si klidně rozložíme stan a půjdeme úřadovat do parku. Dokud v této zemi existuje komunistická strana, musí existovat Konfederace politických vězňů, která sdružuje jediné přímé svědky komunistických zločinů,“ uzavírá Tulačka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud