Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z tuplovaného premiérství tuplovaná ostuda? Deníky komentují druhý pokus Babiše o vládu

Z tuplovaného premiérství tuplovaná ostuda? Deníky komentují druhý pokus Babiše o vládu

Vládou údržbářů nebo politické bezskrupulóznosti označují české deníky v dnešních komentářích budoucí kabinet Andreje Babiše (ANO), kterého prezident Miloš Zeman ve středu podruhé jmenoval premiérem.

Podle deníku E15 je jmenování Babiše předčasné a minimálně týden mu bude funkce k ničemu. „Babiš je od včerejška (středy) předsedou vlády v demisi a také předsedou vlády v naději. Z tuplovaného premiérství se nakonec může stát tuplovaná ostuda,“ píše deník v komentáři. Podle E15 zatím není jasné, jak bude druhý pokus vypadat. Deník odkazuje na zatím neznámý výsledek referenda v ČSSD o vstupu do vlády s ANO, které se nyní koná.

Pokud sociální demokraté vstup do vlády odsouhlasí, nastane podle E15 konflikt mezi ČSSD a Hradem kvůli Miroslavu Pochemu, kterého chce strana navrhnout na ministra zahraničí. Babišova role prostředníka není podle deníku nic k těšení. Skvrnou na vládním štítu pak bude kromě trestního stíhání premiéra i nutnost, opřít se o komunisty, píše E15.

„Referendum uvnitř ČSSD se však pro Babiše vyvíjí dobře. Zdá se, že nebude muset alespoň hned v úvodu podepřít svůj kabinet čistě hlasy radikálů a extremistů z SPD,“ komentuje jmenování Babiše premiérem deník Právo. „Na druhou stranu už samotná podpora KSČM vyvolává v mnoha lidech neklid,“ dodává komentátor.

„To, co nyní vzniká a nárokuje si vládu nad Českem minimálně na další tři roky, těžko nazvat jinak než vládou politické bezskrupulóznosti,“ uvádí ve svém komentáři Hospodářské noviny. Důvody jsou podle komentátora deníku tři - návrat komunistů k moci na celostátní úrovni, trestně stíhaný člověk a evidovaný spolupracovník StB premiérem a zásahy prezidenta Zemana do složení vlády.

Lidové noviny se ve svém sloupku zabývají možnými problémy budoucí vlády. „Problém vlády není v tom, co udělá, ale naopak v tom, co neudělá. Nezreformuje ani zdravotnictví, ani systém penzí, jen je bude kosmeticky upravovat. Čekejme vládu údržbářů, kteří budou chtít být hlavně populární,“ píše deník.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1