Záhada zámku, kde byly nalezeny materiály z procesu se Slánským. Kam se ztratil mobiliář? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záhada zámku, kde byly nalezeny materiály z procesu se Slánským. Kam se ztratil mobiliář?

Záhada zámku, kde byly nalezeny materiály z procesu se Slánským. Kam se ztratil mobiliář?

Ze zámku v Panenských Břežanech nedaleko Prahy, kde byly nalezeny filmové i zvukové záznamy ze zinscenovaného procesu s Rudolfem Slánským, se ztratily vzácné hodiny, lustry nebo mramorová obložení krbu. Je to další ze záhad, která se k místu s notně pohnutou minulostí váže. Likvidátor společnosti, která na zámku působila, osobní podíl na ztrátě mobiliáře popírá. Svědci tvrdí, že věci zmizely za jeho éry.

Dvacítku beden s negativy obrazu a zvuku, magnetofonovými páskami nebo přefocenými kopiemi archivních dokumentů Ústředního výboru Komunistické strany Československa objevili na zámku v Panenských Břežanech na jaře insolvenční správci. O vzácný nález se proto hned podělili s historiky. Po prozkoumání beden s neznámým obsahem vyšlo najevo, že jde o vzácné materiály ze soudního procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952. Nález byl proto předán Národnímu filmovému archivu, který jej postupně zrestauroval.

Na zámku, ve kterém za socialismu od roku 1949 působil přísně utajovaný ústav pro výzkum kovů, byl vloni objeven také radioaktivní materiál. Z břežanského sídla, které byl vloni zařazeno na seznam českých historických památek, ovšem za záhadných okolností zmizel vzácný hodinový stroj, lustry, původní mramorové obložení krbů a další mobiliář.

Likvidátor společnosti, někdejší komunistický úředník a spolupracovník Státní bezpečnosti Václav Hlásek popírá, že by měl se zmizením cokoli společnému. Insolvenčnímu správci ale dodnes nepředal účetnictví firmy VÚK Panenské Břežany, jejímž je předsedou představenstva i likvidátorem, která na zámku léta působila.

Zámek v Panenských Břežanech nechal vybudovat jeden ze strůjců ekonomického zázraku první republiky, cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer. Toho nacisté vyhnali pro židovský původ do emigrace a majetek mu zabavili. Sídlo obývali říšští protektoři Československa Konstantin von Neurath a Reinhard Heydrich. Po válce se rodina BlochBauerů marně snažila získat zámek zpět – ukradli ho i komunisté.

Na to, že se ze sídla ztratil před pár lety cenný mobiliář se přišlo při pátrání kolem nálezu léta zmizelých archivních záznamů s procesu s někdejším komunistickým politikem Rudolfem Slánským.

Vybrakovaná památka

Břežanský zámek se stal kulturní památkou překvapivě až vloni 6. března. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. Sídlo, ve kterém se zčásti psala historie nacistické okupace Československa, se tedy sice stal památkou, ale bohužel zdevastovanou a zcela vybrakovanou.

„Soubor tvoří takzvaný Dolní zámek, dům čp. 84 spolu s pozemkem, budova bývalé vinárny spolu s pozemkem, pilířová brána s brankou, betonové sochy kance a medvěda v prostoru před bránou, úseky ohradní zdi areálu, park, betonový bazén s plastikou žáby a pozemky vymezeného areálu. V interiéru zámku se kromě cenných stavebních prvků a detailů nezachovalo žádné historické vnitřní vybavení. Tudíž není památkově chráněno,“ potvrdila absenci mobiliáře Dita Roubíčková ze středočeské pobočky Národního památkového úřadu. Územní odborné pracoviště památkářů ze středních Čech podle Roubíčkové disponuje odbornými informacemi o stavbě zámku, o jeho historii, památkové hodnotě a základní informace zveřejnil na internetu v památkovém katalogu. Informace o mobiliáři v něm ovšem chybí.

Co ze zámku zmizelo, se Info.cz podařilo identifikovat mimo jiné díky historikovi Jaroslavu Čvančarovi, který se soustředí právě na historii říšského protektorátu v někdejším Československu. Čvančara břežanské sídlo léta navštěvoval a pořídil v rámci historické dokumentace řadu i fotografií.

Čvančara se do takzvaného dolního zámku dostával jako průvodce studentů ze zahraničí, kteří se zajímali o minulost říšských protektorů v Československu. „Měl jsem možnost volného pohybu, takže jsem to studoval a fotografoval. Myslel jsem si, že se ten zámek bude od devadesátých let zušlechťovat, ale nastala naopak šílená devastace,“ popisuje Čvančara, jak fotodokumentace z Panenských Břežan vznikala. „Nejdřív zmizely nádherné židle. V relativně nedávné době pak zmizely i lustry na stěnách, nejen ty tři křišťálové, které mám nafocené. Úžasná klika, kterou všichni návštěvníci obdivovali. Teď už mám nafocená i prázdná místa, kde původně ty věci byly,“ pokračuje badatel. Čvančara pak ukazuje například na fotografii starého hodinového stroje Hainz, který byl umístěn na půdě zámku, a před nějakým časem z ní zmizel. Rodinná firma L. Hainz byla založena Ludvíkem Hainzem v roce 1836. V letech 1865, 1945, 1994 a 2005 provedla generální opravu Staroměstského orloje. Zároveň pečuje o jeho nepřetržitý chod stejně jako o dalších osmdesát věžních strojů jenom v Praze. Stará se mimo jiné i o hodiny chrámu sv. Víta, sv. Mikuláše, Klementina. „Bylo mi řečeno, že hodiny zmizely, včetně dvou mramorových krbů, ve kterých byly vidět schránky trilobitů, v hlavní místnosti. Pak jsem měl možnost to vidět. Když bych to tak shrnul, tak jediné co tam zbylo, jsou dvě sousoší u přední brány. Všechno je to pro mě nemilé překvapení, i ten bazén, který se před pár lety napouštěl je ruina. Divím se, že z něj ještě nikdo neukradl sochu žáby,“ kroutí hlavou historik Čvančara.

Podle něj by měla zmizení popisovaných vzácných artefaktů řešit policie. „Jestli to řešila já nevím. Jsem rád, že se zámek stal vloni památkou, protože už ho nebude moct nikdo ničit tím způsobem, jak jak se to ničilo do té doby. Jen pro pobavení, nad dveřmi, na nichž byla zmizelá tepaná klika, byly digitální hodiny. I ty stály někomu za to, aby je ukradl,“ uzavírá Čvančara.

Prodáno kvůli dluhům?

Za firmu VÚK Panenské Břežany, která v zámku léta působila a podílela se na jeho devastaci, právně odpovídá právník Václav Hlásek. Členem představenstva společnosti se stal v květnu 2012, v září 2014 se pak stal předsedou představenstva. Od února 2015 nastoupil na post likvidátora firmy. V červenci 2016 pak bylo s touto společností zahájeno insolvenční řízení. Firma je notně zadlužená. Jen Moravskému Pěněžnímu Ústavu dluží například přes 139 milionů korun, z toho zajištěná pohledávka přesahuje 128 milionů korun.

Hlásek je i členem představenstva Inovačního technologického centra – VÚK, které v areálu zámku rovněž působilo. Centrum je taktéž v likvidaci a skončilo podobně jako VÚK Panenské Břežany se značnými dluhy, rovněž přesahujícím hranici stovky milionů korun.

Václav Hlásek tvrdí, že se zmizením věcí z mobiliáře zámku nemá nic společného. A že v něm vlastně nic cenného nebylo. Nicméně podle zdrojů Info.cz popisované věci - hodiny, krby a lustry - měly ze zámku zmizet v létě 2015. Tedy v době, kdy Hlásek působil už jako likvidátor společnosti VÚK Panenské Břežany. Dle informací z insolvenčního řízení Hlásek navíc nevykonává svou pozici likvidátora tak, jak by dle zákona měl.

„Majetek dlužníka, který jste nám zaslal na fotografiích, se již v prostorách dlužníka nenachází s výjimkou zrcadel. Ty po převzetí areálu správcem už nebyly umístěny na svých místech. Likvidátor společnosti správci nepředal areál, účetnictví ani jiné podklady, takže nejsme schopni sdělit, jakým způsobem bylo s majetkem naloženo, za jaké ceny byly eventuálně zpeněženy a kde finanční prostředky skončily. Rozhodně musíme konstatovat, že nebyla likvidátorem předána žádná hotovost a na účtech nebyly finanční prostředky,“ potvrdila zjištění Info.cz kancelář insolvenční správkyně Barbory Novotné Opltové.

Likvidátor společnosti by měl dle zákona podávat daňová přiznání, která by měla být založena v obchodním rejstříku a také podána na příslušný Finanční úřad. Dlužník – tedy VÚK Panenské Břežany - byl do prosince 2016 navíc registrovaným plátcem DPH, takže případný prodej movitých věcí by měl být promítnut i v přiznání pro DPH. „Pokud by tyto prodeje neuvedl do DPH, pak je otázkou z jakého důvodu, samozřejmě mohl movité věci brát jako vybavení nemovitostí, ovšem v tom případě by znehodnocoval předmět zajištění tím, že zpeněžoval jeho součásti. Podle bývalých zaměstnanců dlužníka majetek měl údajně zpeněžit likvidátor společnosti s tím, že finanční prostředky měly být použity na výplatu mezd zaměstnanců dlužníka. Což se ovšem následně nestalo,“ dodala kancelář insolvenční správkyně Barbory Novotné Opltové.

Nic tam nebylo

Info.cz proto zasalo likvidátorovi společnosti VÚK Panenské Břežany Václavu Hláskovi souhrn otázek, týkající se odprodeje mobiliáře i plnění povinností likvidátora firmy. Přes několik urgencí na ně ale neodpověděl. V rozhovoru po telefonu pak přeci jen promluvil. „Otázky jste určitě dostal jako inspiraci od někoho z oblasti insolvenčních správců,“ zahájil Václav Hlásek komunikaci s tím, proč na zaslané otázky neodpověděl. „O tom, že tam byl nějaký vzácný hodinový stroj, to nevím, kde jste to sebral. To byl obyčejný hodinový stroj. Žádné vzácné lustry tam už dávno nebyly, ty zmizely za války, pak tam byly takové náhražky. Krby tam nebyly vůbec nikdy žádné. Nevím, kde jste tu informaci vzal. Tam byly napodobeniny obložení krbů,“ tvrdí likvidátor Hlásek. Podle něj je to celé „podivná záležitost“. „Navíc otázky na můj osobní statut a moje osobní záležitosti vám vůbec odpovídat nikdy nebudu,“ ukončil komunikaci s Info.cz Václav Hlásek.

Hláskův styl komunikace možná objasní jeho minulost. Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Hlásek před rokem 1989 pracoval v devizovém na Federálním ministerstvu zahraničního obchodu. Na takto exponovaná místa se dostávali pouze komunističtí prominenti. V letech 1987 až 1989 pak byl Hlásek vědeckým pracovníkem komunistického Ústavu prognózování. Podle registrů Archivu bezpečnostních složek byl navíc veden jako důvěrník komunistické tajné policie – Státní bezpečnosti, pod krycím jménem Kesl. Státní bezpečnost Hláska do svých evidencí zavedla v říjnu 1986, jeho materiály byly skartovány 6. prosince 1989.

Hlásek v dřívejším rozhovoru pro Info.cz tato zjištění rozporoval. „Nejsem důvěrník Státní bezpečnosti. Já jsem byl v seznamech Státní bezpečnosti veden pod správou dvanáct,“ říká. Dvanáctá správa StB byla ekononomickou kontrarozvědkou v Bratislavě a jako agenta například evidovala nynějšího premiéra v demisi Andreje Babiše pod krycím jménem Bureš. „Ale já jsem byl veden jako osoba sledovaná a střežená, protože jsem byl veden na vysoký stupeň utajení v rámci mé profese v zahraničním obchodu. Já jsem nebyl ten, kdo donášel, měl jsem naopak napíchnutý telefon, hlídanou poštu, kontrolované styky a podobně,“ tvrdí Hlásek. Jeho tvrzení je nicméně v rozporu s dokumentací, která se zachovala v Archivu bezpečnostních složek.

Historici, kteří se na nálezu artefaktů z procesu s Rudolfem Slánským na zámku v Panenských Břežanech podíleli, podle informací Info.cz zvažují, že kvůli záhadnému zmizení věcí z interiéru zámku podají trestní oznámení. Byli to ostatně oni, kdo upozornili na podivnou minulost likvidátora společnosti, která na zámku léta „hospodařila“. Insolvenční správce pak opakovaně vyzýval likvidátora Václava Hláska k předání majetku a podání vysvětlení. Dosud bez pozitivní odezvy.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.