Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman letěl na sjezd ČSSD vrtulníkem. Hrad nechce říct proč

Zeman letěl na sjezd ČSSD vrtulníkem. Hrad nechce říct proč

Prezident Miloš Zeman letěl na sjezd ČSSD vrtulníkem. Netradiční způsob cestování zvolil navzdory krátké cestě z Prahy do Hradce Králové, kde socialisté jednali. Už v minulosti Zeman vrtulník využíval pro své cesty po krajích.

Miloš Zeman byl očekávaným hostem socialistického sněmu. Už méně očekávaný ale byl způsob dopravy, který prezident zvolil. Mezi Prahou a Hradcem Králové cestoval vrtulníkem.

Důvod? „Protože jsme se pro tuto variantu rozhodli,“ komentoval pro INFO.CZ mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Lakonická odpověď přitom přišla jako reakce na sérii otázek, které prezidentův let vyvolal. Například, zda se pro Zemana stal vrtulník běžným dopravním prostředkem.

Prezident už takto dříve cestoval po krajích. Ovčáček to tehdy pro E15 zdůvodňoval časovou úsporou. Ta je však v tomto případě pochybná. Cesta z Prahy do Hradce Králové trvá autem něco přes hodinu a 20 minut. Zeman přitom musel nejprve dojet na vojenské letiště do Kbel, přesednout do vrtulníku a až poté se vydat na samotnou cestu.

Prezident využívá stroj Mi-8 v salónní úpravě. Jedna letová hodina takového stroje stála loni asi 20 tisíc korun. Prezidentská kancelář má ze zákona nárok cestovat zdarma, náklady jsou z armádního rozpočtu.

Co měl Zeman tak naléhavého, že se mu cesta vrtulníkem zdála jako lepší volba, Hrad také neprozradil. Mohla to však být večeře, kterou prezidentský pár absolvoval s tím premiérským.

 

„Včera jsem byl na večeři s panem prezidentem Milošem Zemanem a jeho manželkou paní Ivanou. Monika je pozvala do průhonické restaurace Paloma. Je to i malý hotel s deseti pokoji, ale moje žena to udělala nádherné. Vařil Nicolas Decherchi, jeden ze šesti nejlepších francouzských kuchařů. Je nositel dvou michelinských hvězd. Náš pan prezident není nějakým milovníkem michelinských restaurací, takže si dal jenom holoubátko. Chutnalo mu i víno, vanilková zmrzlina a jablko - to je nejlepší recept našeho chefa Nicolase,“ popsal večerní setkání premiér Andrej Babiš.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1