Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemřel světově uznávaný vědec Armin Delong, zakladatel elektronové mikroskopie

Zemřel světově uznávaný vědec Armin Delong, zakladatel elektronové mikroskopie

Ve věku 92 let zemřel v Brně v noci ze čtvrtka na pátek Armin Delong, světově uznávaný vědec a zakladatel elektronové mikroskopie v někdejším Československu. Informaci z webu Českého rozhlasu Brno potvrdila na dotaz ČTK vědcova dcera Silva Macková. „Mohu potvrdit, že tatínek zemřel ve čtvrtek v noci. Těžko se s tím smiřujeme, ale zemřel tady doma, jak si přál,“ řekla ČTK.

Armin Delong se svými spolupracovníky zavedl obor elektronové mikroskopie v Československu a prostřednictvím výroby elektronových mikroskopů byla umožněna aplikace metody elektronové mikroskopie také do mnoha vědních oblastí doma i v zahraničí. Delong vytvořil například prototyp stolního elektronového mikroskopu, za který získal v roce 1958 zlatou medaili na Světové výstavě EXPO58 v Bruselu.

Byl potomkem francouzských rodičů, kteří se do Československa přistěhovali. Narodil se 29. ledna 1925 v Bartovicích, jež jsou nyní součástí Ostravy, na severu Moravy strávil i dětství. Po studiu na reálném gymnáziu v Orlové, Ostravě a Hranicích studoval na Vysoké škole technické E.Beneše v Brně, a to slaboproudý obor. Tam také začal pracovat jako studentská vědecká síla na problematice elektronové mikroskopie. Po ukončení studia v roce 1950 nastoupil do Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky VŠT jako asistent. Po změně VŠT na Vojenskou technickou akademii jako vědecký aspirant. V roce 1956 se stal vedoucím laboratoře elektronové optiky ČSAV v Brně, o rok později obhájil doktorskou disertaci. V roce 1978 byl jmenován profesorem na Vysokém učení technickém v Brně.

Práce Armina Delonga a jeho kolegy Vladimíra Drahoše se stala základem pro vznik Ústavu přístrojové techniky ČSAV. V čele ústavu stál Armin Delong přes 30 let. Za svůj život publikoval více než 120 odborných studií, řadu konferenčních příspěvků a dvě monografie o elektronové mikroskopii.

Po listopadové revoluci se Armin Delong stal místopředsedou federální vlády pro vědeckotechnický rozvoj. Za svou celoživotní práci získal Delong v roce 2015 Medaili Za zásluhy, o deset let dříve získal i národní vědeckou cenu Česká hlava. V práci pokračoval i ve vysokém věku, působil v brněnské firmě vyrábějící elektronové mikroskopy Delong Instruments.

Rozloučení se světově uznávaným vědcem se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1