„Zrádné Benešovy dekrety.“ Krajní pravice z okolních zemí oslavila v Praze 17. listopad | info.cz

Články odjinud

„Zrádné Benešovy dekrety.“ Krajní pravice z okolních zemí oslavila v Praze 17. listopad

Buršácké spolky z Německa a Rakouska, které mají blízko ke krajní pravici, uspořádaly v Praze třídenní sněm. Během něj položili v neděli buršáci i věnec ke hrobu neznámého vojína na vrchu Vítkov. Den boje za svobodu a demokracii je přitom v Česku právě i připomínkou studentských obětí nacistů. 

Na místě, kde si politici a vojáci nedávno připomněli vznik ČSR, vyzdvihovali buršáci padlé od Stalingradu a odsuzovali poválečný odsun německého obyvatelstva.

Mám zavolat policii?“ ptá se starší člen ochranky památníku Vítkov, kterého přilákal shluk mladých mužů stojících v půlkruhu před železnými vraty za sochou Jana Žižky.

Skupinu mladíků v typických buršáckých barevných čepicích okukují i kolemjdoucí turisté, rodiny s kočárky a víkendoví běžci. Nikdo očividně neví, co je tohle shromáždění zač a proč tu stojí a mluví německy.

Po upozornění, že jde o příznivce krajní pravice ze dvou sousedních států, muž z ochranky probírá situaci s kolegou. „Čo robia?“ ozývá se z druhého konce vysílačky. Odpověď je: nic, položili věnec a to je všechno. Kolem náhodou zrovna projíždí policejní vůz, shromáždění si ale nevšímá.

Nezapomeňte na Stalingrad

Hlavní řečník líčí Prahu jako město, kde Němci čelili kvůli své národnosti velkému útlaku, vyhnání i vraždám.

Mluví o „perfidních Benešových dekretech, o jejich jednoznačném bezpráví“ a připomíná miliony německých vyhnanců, kteří kvůli výsledkům 2. světové války museli opustit své domovy.

Shromážděným buršákům připomíná památku „obětí fanatismu“ v poválečném Československu, stejně jako připomínku „vojáků padlých za vlast“. Vzápětí řečník vyzdvihuje například padlé z „kotle u Stalingradu“, tedy z bitvy, která se stala jednou z klíčových proher nacistického Německa během 2. světové války, ale i vojáky padlé v Afghánistánu.

Na závěr všichni zpívají píseň Der gute Kamerad z počátku 19. století, kterou zpívali už vojáci wehrmachtu v éře třetí říše a i dnes je stále slyšet v instrumentální verzi v německém bundeswehru. Kvůli její oblibě v éře Hitlerovského Německa jde ale o skladbu minimálně spornou.

Buršáci z Německa a Rakouska strávili v praze celý víkend. Na Smíchově si pronajali pro své jednání Paspův sál, po položení věnce na Vítkově se pak vydali na další program do centra města ke Karlovu mostu.

Mapa pochodu 17. listopadu 1989Mapa pochodu 17. listopadu 1989autor: Info.cz

Buršáci u Zemana

Buršáci byli původně členy studentských spolků, jejichž tradice v Německu sahá až do počátku 19. století. Liberální tendence u řady z nich postupně vystřídal silný nacionalismus a antisemitismus. V době třetí říše se jich mnoho přiklonilo k nacismu.

Buršáckých organizací je v Rakousku i Německuřada. Některé z nich sledují tajné služby pro podezření z extremismu.

Buršáci mají nezanedbatelný vliv v rakouské politice – od loňska je součástí rakouské vládní koalice strana Svobodných, známá nejen svou protiimigrační rétorikou, ale i blízkostí ke krajní pravici (například účastí zástupců strany Svobodných na akcích ultrapravice apod). Buršáci posílili v poslední době vliv na vedení strany.

HlídacíPes.org fenomén buršáků a vazby na rakouské politické špičky popsal zde.

Příkladem je jeden ze spolupracovníků (stará se o sociální sítě) rakouského ministra dopravy za stranu Svobodných Norberta Hofera Herwig Götschober. Oba jsou členy buršáckých spolků, které mají blízko ke krajní pravici, jak informoval rakouský deník Kurier.

Právě Hofera přitom předloni před prezidentskými volbami v Rakousku přijal na Pražském hradě Miloš Zeman a podpořil ho v kandidatuře na post rakouské hlavy státu.

Česká vláda také s Rakouskem vzhledem k tradičně dobrému sousedství úzce spolupracuje a ministři za Svobodné – třeba právě buršák Hofer a jeho spolupracovníci blízcí krajní pravici – jsou partnery českých resortních šéfů. HlídacíPes.org to popsal již při nástupu prvního kabinetu Andreje Babiše.

Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se svolením redakce.


 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud