Ptačí módní ikona: Ve Francii vrcholí namlouvací tance plameňáků, mají ale problémy

Magdaléna Rejžková

Na jaře se v deltě Rhôny u Středozemního moře – v přírodní rezervaci Camargue – odehrává jedinečná podívaná: hromadné rande nezadaných plameňáků ve volné přírodě. Tisíce samců roztahují křídla a snaží se přilákat samičky. Od května pak společně hnízdí na jednom z ostrovů mezi mokřady, aby vychovali potomky. Oblíbení ptáci to ale v posledních letech mají čím dál těžší –  ohrožuje je rozmáhající se zemědělství i proměna krajiny.

Namlouvací sezóna je v plném proudu. Růžoví plameňáci roztahují křídla a snaží se ukázat svoji chloubu – co nejkrásnější peří. „Kvalitní peří odkazuje na zdraví, pro samičky je proto svůdné,“ vysvětluje průvodce Christophe Giraud, který v Camargue pořádá ornitologické prohlídky. Duben a květen jsou podle něj divácky nejaktrativnější.

Když se narodí mláďata, na přelomu května a června, rodiče je umístí do takzvaných „jeslí,“ kde je mimo jiné učí létat. Proces trvá asi 80 dní, zhruba v září tak většina mladých může hnízdo opustit. „Malí plameňáci jsou šediví… vlastně jsou růžoví uvnitř, ale kvůli případným predátorům jsou maskováni šedou, dokud neumí pořádně létat. Růžový pigment, který získávají z potravy, se projeví až po několika letech,“ vysvětluje Giraud.

Období, kdy jsou mláďata v jeslích, využívají ornitologové k tomu, aby je označili kroužkem a mohli sledovat jejich další pohyb. „Díky tomu, že toto značení používáme už čtyřicet let, můžeme sledovat vývoj populace a pohyb jednotlivců. Jednou jsme třeba zjistili, že si čtyři plameňáci spletli cestu a místo do Afriky letěli do Švýcarska.“  Díky kroužkům dokázali přírodovědci určit taky rychlost, jakou se plameňáci pohybují. Středozemní moře přeletí na jeden zátah, z Francie do Tuniska se tak dostanou za devět hodin. Někteří se ale přece jen cestou zastaví na Sicílii nebo ve Španělsku. Mezi oblíbené ornitologické historky patří i ta o nafukovacím balónku, který přistál na ostrově, kde plameňáci hnízdí. „Plameňáci jsou plaší, tak se balonku vyděsili, že ten rok úplně přerušili hnízdění.“

Módní ikona s problémy

Plameňáci jsou teď prý v módě. Symbol, co prodává suvenýry v celé Provence. Ve skutečnosti to s jejich oblibou tak jednoznačné není. Vedle chráněných rezervací je totiž Camargue i zemědělskou oblastí. A růžoví opeřenci zemědělcům pošlapávají pole, která jsou zdrojem jedné z nejdůležitějších plodin v kraji – rýže. Pěstitelé je proto odhánějí hlučnými detonacemi, což pak narušuje přirozený pohyb plameňáčí populace.

Dalším problémem je proměna krajiny. Oblast Camargue je totiž odpradávna ovlivňována setkáním sladkovodní řeky Rhôny a slaného moře. Plameňáci tradičně hnízdili na ostrovech, které vytvářely sedimenty na Rhôně. Když se ale mocná řeka čas od času rozlila, lidé začali stavět hráze, aby měli nad jejím tokem kontrolu. V 60. letech 20. století tak došlo k tomu, že na kontrolovaném toku sedimenty úplně zmizely a tím pádem zmizely i ostrovy, kde by se plameňáci mohli rozmnožit.

sinfin.digital