Ptačí módní ikona: Ve Francii vrcholí namlouvací tance plameňáků, mají ale problémy | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ptačí módní ikona: Ve Francii vrcholí namlouvací tance plameňáků, mají ale problémy

Ptačí módní ikona: Ve Francii vrcholí namlouvací tance plameňáků, mají ale problémy

Na jaře se v deltě Rhôny u Středozemního moře – v přírodní rezervaci Camargue – odehrává jedinečná podívaná: hromadné rande nezadaných plameňáků ve volné přírodě. Tisíce samců roztahují křídla a snaží se přilákat samičky. Od května pak společně hnízdí na jednom z ostrovů mezi mokřady, aby vychovali potomky. Oblíbení ptáci to ale v posledních letech mají čím dál těžší –  ohrožuje je rozmáhající se zemědělství i proměna krajiny.

Namlouvací sezóna je v plném proudu. Růžoví plameňáci roztahují křídla a snaží se ukázat svoji chloubu – co nejkrásnější peří. „Kvalitní peří odkazuje na zdraví, pro samičky je proto svůdné,“ vysvětluje průvodce Christophe Giraud, který v Camargue pořádá ornitologické prohlídky. Duben a květen jsou podle něj divácky nejaktrativnější.

Když se narodí mláďata, na přelomu května a června, rodiče je umístí do takzvaných „jeslí,“ kde je mimo jiné učí létat. Proces trvá asi 80 dní, zhruba v září tak většina mladých může hnízdo opustit. „Malí plameňáci jsou šediví… vlastně jsou růžoví uvnitř, ale kvůli případným predátorům jsou maskováni šedou, dokud neumí pořádně létat. Růžový pigment, který získávají z potravy, se projeví až po několika letech,“ vysvětluje Giraud.

Období, kdy jsou mláďata v jeslích, využívají ornitologové k tomu, aby je označili kroužkem a mohli sledovat jejich další pohyb. „Díky tomu, že toto značení používáme už čtyřicet let, můžeme sledovat vývoj populace a pohyb jednotlivců. Jednou jsme třeba zjistili, že si čtyři plameňáci spletli cestu a místo do Afriky letěli do Švýcarska.“  Díky kroužkům dokázali přírodovědci určit taky rychlost, jakou se plameňáci pohybují. Středozemní moře přeletí na jeden zátah, z Francie do Tuniska se tak dostanou za devět hodin. Někteří se ale přece jen cestou zastaví na Sicílii nebo ve Španělsku. Mezi oblíbené ornitologické historky patří i ta o nafukovacím balónku, který přistál na ostrově, kde plameňáci hnízdí. „Plameňáci jsou plaší, tak se balonku vyděsili, že ten rok úplně přerušili hnízdění.“

Módní ikona s problémy

Plameňáci jsou teď prý v módě. Symbol, co prodává suvenýry v celé Provence. Ve skutečnosti to s jejich oblibou tak jednoznačné není. Vedle chráněných rezervací je totiž Camargue i zemědělskou oblastí. A růžoví opeřenci zemědělcům pošlapávají pole, která jsou zdrojem jedné z nejdůležitějších plodin v kraji – rýže. Pěstitelé je proto odhánějí hlučnými detonacemi, což pak narušuje přirozený pohyb plameňáčí populace.

Dalším problémem je proměna krajiny. Oblast Camargue je totiž odpradávna ovlivňována setkáním sladkovodní řeky Rhôny a slaného moře. Plameňáci tradičně hnízdili na ostrovech, které vytvářely sedimenty na Rhôně. Když se ale mocná řeka čas od času rozlila, lidé začali stavět hráze, aby měli nad jejím tokem kontrolu. V 60. letech 20. století tak došlo k tomu, že na kontrolovaném toku sedimenty úplně zmizely a tím pádem zmizely i ostrovy, kde by se plameňáci mohli rozmnožit.

Na řešení problému měl výrazný podíl švýcarský ornitolog Lucas Hoffmann, vnuk zakladatele farmaceutického impéria Hoffmann-La Roche. Spolu s dalšími odborníky rozhodli, že vytvoří v rezervaci Tour du Valat umělý ostrov. Léčka na plameňáky nefungovala, a tak ornitologové vymysleli další lest. Na umělém ostrově navíc vytvořili umělá hnízda, aby si ptáci mysleli, že už někdo zahnízdil před nimi. Tato metoda zapůsobila a umělý ostrov je dodnes jediným místem, kde plameňáci hnízdí.

Vše probíhalo podle plánu až do začátku nového tisíciletí. Tehdy se ale firmy, které ve velkém těží sůl na břehu moře, dostaly do finančních problémů. „Tím, že se na mnoha místech přestala využívat solná ložiska, se příroda zase vrací k normálu, a teď bude velmi těžké odhadnout, jak se bude pohybovat hladina vody a jaký to bude mít vliv na populace plameňáků,“ říká Giraud. „Příroda není muzeum, žije vlastním životem. Dnes už na to trochu zapomínáme, ale na každou lidskou činnost nějak zareaguje. V Camargue proti sobě teď bojují lidé, co chtějí víc slané vody proti těm, co zase potřebují sladkou. Doufám, že to pro ptačí populaci nebude mít fatální důsedky.“

I přes rozmáhající se zemědělství a protichůdné zájmy zůstává Camargue unikátní oblastí. Kromě plameňáků, rýže a soli ho proslavila také speciální plemena divokých koňů a býků. V rezervaci je také možné pozorovat až 400 druhů ptáků, což ji řadí na první místa v Evropě.

 

Na dovolenou

Poprvé letadlem Chorvatsko Očkování Cestování po Evropě

Ať už se chystáte procestovat evropské metropole, Chorvatsko nebo jste se rozhodli vyrazit až na druhý konec světa, nemělo by vám uniknout pár dobrých tipů. Poradíme vám jak si sehnat co nejlevnější letenky, jak se vyrovnat s jet lagem nebo jak zažádat o kompenzaci při zpožděném letu. Nezapomněli jsme vám připravit ani rady, které vám pomohou při vyřizování dětských pasů nebo ztrátě dokladů v zahraničí.

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.