Evropská unie stále hledá cestu k dohodě na koordinovaném útlumu dovozu ruské ropy. Hotovo by mohlo být do konce června, tedy ještě před začátkem půlročního českého předsednictví, jak naznačila česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.
Hrdá v rozhovoru pro server Politico upozornila, že do té doby se ještě dvakrát sejde Evropská rada, která sdružuje politické lídry všech 27 zemí – právě na takovém fóru by měla být tato stěžejní sankce schválena. „Myslím si, že v příštích týdnech dojde k rozhodnutí o ruské ropě. Domnívám se, že pokud chceme, aby válka skončila, musíme ho učinit rychle.“
Evropská komise v uplynulých dnech několikrát naznačila, že o „útlumovém kalendáři“ pro ropu, ale i pro dovoz ruského plynu s vládami členských zemí intenzivně jedná, ale žádná shoda neexistuje. „Pokud vím, není momentálně na stole žádný návrh ohledně ropy a plynu,“ uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell v rozhovoru pro skupinu předních evropských listů.
„Studujeme mnoho návrhů a úvah, jak nejlépe postupovat. Zavést cla? Zakázat dovoz? Řada ekonomů říká, že nejrozumnější by bylo ruskou ropu a plyn zdražit, aby byla motivace hledat jiné dodavatele. Žádný návrh nemá jednomyslnou podporu,“ líčí Borrell stav věcí. Na straně členských zemí je podle něj jednoznačně dobrá vůle a většina už nákupy dobrovolně omezuje. Německo, které je opakovaně terčem kritiky, že embargo kvůli vlastním zájmům blokuje, v uplynulých dnech oznámilo, že do konce roku přestane ruskou ropu dovážet docela.
Borrell upozorňuje, že zastavit import plynu bude podstatně obtížnější, mimo jiné proto, že nejde jen o zdroj energie, ale také surovinu pro petrochemický průmysl, kterou je obtížnější nahradit. Ale i zde dochází k posunu – Evropa už nyní dováží po moři víc zkapalněného plynu ze severní Afriky, Blízkého východu a z USA, než kolik ho přitéká plynovody z Ruska. Tento trend bude pokračovat. Zavedení „plynové“ sankce v nejbližší době však považuje šéfdiplomat za nepravděpodobné. „Určitě to bude zase na stole, ale jednomyslné rozhodnutí bude velmi obtížné, protože některé členské země již řekly, že budou vetovat jakékoli společné rozhodnutí.“
Válečné předsednictví
Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky zásadním způsobem mění program českého předsednictví ve druhém pololetí, potvrzuje Hrdá pro Politico. „Bude to válečné, nebo, doufejme, poválečné předsednictví. Mysleli jsme si, že ho ovlivní pandemie covidu, ale nyní tuto chorobu vidíme v jiném světle – to, čemu čelíme, je asi největší zlo od druhé světové války.“ Česko se bude zabývat všemi aspekty ruské války. „Lidé umírají, prchají. Budou hospodářské důsledky.“ Pro Prahu to znamená, že musí přepsat priority připravené v měsících před válkou. A vytyčuje nové – větší odolnost i ochrana demokratických institucí, pomoc válečným uprchlíkům, zajištění energetické bezpečnosti a obrana evropských hodnot. Hrdá mimo jiné doufá, že tato krize urychlí komplexní evropskou dohodu o migrační a azylové politice.
