KOMENTÁŘ VENDULY KARÁSKOVÉ | Kdo nedodržuje základní hodnoty EU, nemůže využívat peníze z jejího rozpočtu, shodli se ve čtvrtek (5. 11.) unijní vyjednávači. Zástupci Evropského parlamentu, členských států i Komise tím odstranili jednu ze zásadních překážek, které bránily dojednání společného evropského rozpočtu na příštích sedm let. Jak tedy dohoda vypadá a co bude znamenat pro státy, které tento mechanismus z principu dlouhodobě odmítají?
Pokud bude nějaký stát podezřelý z toho, že porušuje zásady právního státu a zároveň ohrožuje rozpočet EU nebo ochranu jejích finančních zájmů, Komise navrhne pozastavit jeho čerpání z unijních fondů. A to citelně – podmínka by se měla vztahovat na všechny evropské peníze, tedy i na fondy na obnovu státních ekonomik zasažených covidem-19.
Finanční stopku ale ještě budou schvalovat zástupci členských států v Radě. A právě o to, souhlas kolika států k tomu bude potřeba, se vedly největší bitvy. Finální dohoda zní tak, že o návrhu omezit čerpání z fondů budou hlasovat kvalifikovanou většinou (tedy alespoň 15 ze 27 států EU, které reprezentují 65 % jejího obyvatelstva), a to během jednoho měsíce od jeho předložení. Odmítnutí jednomyslného hlasování bere vítr z plachet Polsku či Maďarsku, které tak nebudou moci podobný návrh samy zablokovat. Zároveň to v praxi znamená, že západní a severní státy EU, které otázku právního státu prosazovaly nejvíce, budou ke spuštění sankcí potřebovat najít dostatečný počet partnerů. Europoslanci přitom nejdříve požadovali ještě tvrdší podmínku – totiž aby byla kvalifikovaná většina nutná k zastavení rozhodnutí Komise, ne k jeho schválení.