Dohody s Googlem a Facebookem už nestačí. EU vstupuje na „tenký led“ a zostřuje boj za ochranu demokracie

Věra Jourová

KOMENTÁŘ VĚRY JOUROVÉ | Digitální revoluce je každodenní realitou 21. století, která přináší spoustu nových příležitostí pro budoucnost. Čím rychleji a lépe ji pochopíme a uchopíme, tím lépe nám bude sloužit. Digitalizace je nástroj, u kterého záleží, kdo a jak s ním nakládá. I proto jsme se v Evropské komisi rozhodli vystupňovat boj proti hrozbám pro demokracii přicházejícím z elektronického prostředí. Nazvali jsme tuto iniciativu Akční plán pro evropskou demokracii.

Demokratickou diskusi ovlivňují dezinformace, jež se šíří stále masivněji a rychleji. Covidová doba těmto tendencím nahrává a posiluje je. Jsme tedy v nové situaci a nemůžeme se spokojit s tím, co jsme dělali doposud. Demokracie není samozřejmá a bylo by chybou si myslet, že ji zde máme napořád. Potřebuje péči a podporu. Napříč Evropou vidíme nárůst extremismu, šíření manipulací a konspiračních teorií na sociálních sítích. Ty se staly veřejným prostorem a měly by nést tomu přiměřenou odpovědnost. Majitelé platforem jako Facebook či Twitter se musí přizpůsobit tvrdším pravidlům – dosavadní gentlemanské dohody byly sice přínosné, ale do budoucna nestačí.

Bohužel nemůžeme zabránit tomu, že někde v Rusku vznikají falešné účty na sociálních sítích, ze kterých se pak šíří smyšlenky o našich volbách, o našich politicích nebo o čemkoli, čím žijí naše společnosti. Je ale normální, že na šíření těchto nesmyslů vydělávají globální internetoví hráči, také přes monetizaci dezinformací prostřednictvím reklamy? Je normální, že nemáme možnost ani prověřit, kdo stojí za kampaněmi, které uměle podněcují naše vnitřní konflikty, snaží se nás destabilizovat? Já říkám, že ne. Musíme se bránit a musíme k tomu mít odpovídající nástroje – ne abychom vyvraceli každou lež, která se objeví na sociálních sítích, ale abychom nastavili pravidla pro tyto sítě. Lhaní se musí přestat vyplácet.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital