Lídři „sedmadvacítky“ se zítra pravděpodobně usnesou, že je třeba zařídit, aby se urychlilo očkování proti covidu-19, ale také aby se přímo v zemích Evropské unie vyrábělo více vakcín. Tváří v tvář momentálnímu nedostatku očkovacích látek nasmlouvaných s firmami Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca požádají Evropskou komisi, která je objednala, aby zlepšila předvídatelnost dodávek a přiměla farmaceutické firmy k plnění jejich závazků.
Předseda Evropské rady Charles Michel v pozvánce na videoschůzi označil rychlejší očkování za nejvyšší prioritu. „Znamená to urychlit proces schvalování vakcín, stejně jako jejich výrobu a distribuci,“ napsal. Podívat se podle něj bude třeba také na specifická řešení, jako třeba lepší propojení výrobců jednotlivých komponentů, ze kterých se vakcíny vyrábějí. Je třeba zajistit, napsal dále, aby „dodávky byly předvídatelné a aby farmaceutické společnosti dodržovaly své závazky“.
Tyto formulace, které by se mohly objevit také v usnesení, svědčí o napětí mezi Evropskou radou, tedy nejvyššími představiteli členských států, a Evropskou komisí, která objednávky vyjednala a podepsala, nese tedy odpovědnost za plnění smluv. Zatímco žádná vláda zatím otevřeně nezpochybňuje správnost rozhodnutí nakupovat vakcíny centrálně a spravedlivě je rozdělovat mezi členské státy, nutně je irituje, že třeba Velká Británie nebo Spojené státy, které používají tytéž látky, očkují mnohem rychleji a nemají vážnější problémy s dodávkami. Například představitelé Polska a Maďarska už přímo obvinili Evropskou komisi z odpovědnosti za novou vlnu epidemie.
Premiéři Belgie, Dánska, Litvy, Polska a Španělska vpředvečer summitu vyzvali k naléhavé změně přístupu, aby Evropa byla připravena pro nejbližší budoucnost. „Musíme nutně propojit a strategicky řídit náš hodnotový řetězec tak, abychom navýšili výrobní kapacity vakcín v Evropě,“ napsali Michelovi. „Je třeba přizpůsobit existující výrobní závody a vybudovat nové.“ Upozornili, že EU by měla být schopna nabídnout všem svým občanům vakcíny, včetně vakcín RNA (Pfizer/BioNTech, Moderna) v okamžiku, kdy bude třeba provádět přeočkování po letošní první kampani. Jednou z cest, aby „se to stalo“, je výrazné posílení spolupráce veřejné správy na národní i evropské úrovni se soukromými výrobci vakcín.
Evropské komisi bude adresována také další výtka, týkající se kontrol na hranicích mezi členskými zeměmi EU. Komisař Didier Reynders poslal v úterý varovné dopisy Belgii, Dánsku, Finsku, Německu, Maďarsku a Švédsku za to, že zavedly přísná omezení pro vstup občanů jiných členských států, případně pro cestování vlastních občanů. Měly se tím provinit proti zásadě volného pohybu osob v rámci unie i pravidlům plynoucím ze Schengenské dohody, protože zavedené restrikce jsou podle komise příliš tvrdé. Evropská rada zřejmě odpoví, aspoň podle návrhu usnesení, že za stávající situace „je třeba omezit nenaléhavé cestování“. Upozorní zároveň, že kontroly nesmí poškodit pohyb zboží a služeb, pročež je třeba na hranicích využívat „zelených pruhů“.
Komise se už poněkolikáté opřela do zemí, které se snaží plošnými zákazy zachránit relativně nízkou úroveň nákazy na svém území. Její místopředseda Maroš Šefčovič tento týden po zasedání ministrů pro evropské záležitosti řekl, že opatření by měla být lépe zacílená, neměla by například postihovat lidi cestující ze zemí, kde je situace relativně dobrá. Místo zákazu vstupu na území toho či onoho státu by podle něj bylo lepší praktikovat povinnou karanténu. A má-li pro kamiony fungovat systém „zelených pruhů“, nelze řidiče podrobovat testům či je posílat do karantény, což se například na německo-českých hranicích v posledních dnech děje.
Podle diplomatů nepadají výtky evropské exekutivy na úrodnou půdu, protože neobsahují konstruktivní návrhy řešení. Očekává se, že by se z iniciativy Německa mohla v této souvislosti opětovně otevřít debata o jednotných pravidlech využití tzv. evropského semaforu, kdy by cestování mezi regiony s nejnižším výskytem nákazy, označenými zelenou barvou, bylo zcela volné. Na cesty z a do těch ostatních by se pak vztahovala více či méně přísná omezení platná pro všechny. Minulé pokusy o takovéto slaďování pokaždé ztroskotaly.
V souvislosti s cestováním se bude také mluvit o společném přístupu k očkovacím osvědčením, která by měla být uznávána jako jakýsi zdravotní průkaz napříč Evropou, ale také případně sloužit k volnému pohybu přes vnitřní či dokonce vnější hranice. Členské státy před časem požádaly Evropskou komisi, aby navrhla společný postup, do cesty se však postavila řada praktických i deontologických překážek. Poslední z nich je stanovisko evropského Střediska pro prevenci a kontrolu chorob (ECDC), podle něhož zatím nejsou žádné důkazy o tom, že očkovaná osoba se nemůže nakazit covidem-19 a dál ho šířit. Postupný sběr informací umožní případně dospět k jinému závěru, ale zatím není k dispozici dost informací. „Být očkován prostě nebude podmínkou pro to, aby občané EU mohli využívat své základní právo volného pohybu,“ vysvětlil Šefčovič. Cestování bude podle něj nadále záviset na splnění podmínek jako testování a karanténa, stejných pro všechny, ať už byli očkováni či nikoli.
